Železniční trať Plzeň–Žatec

Železniční trať Plzeň–Žatec, v jízdním řádu pro cestující uváděná pod číslem 160, je součástí celostátní dráhy. Spojuje města Plzeň a Žatec a je dlouhá 107 km a její převážná část vede okresem Plzeň-sever a okresem Louny.

Plzeň–Žatec

Železniční stanice Blatno u Jesenice
StátČesko Česko
Číslo160
Provozovatel dráhySpráva železnic
DopravceČeské dráhy, GW Train Regio
Technické informace
Délka107 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Maximální sklon14 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost85 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Plzeň hlavní nádraží
trať do Č. Budějovic
 Silnice I/26
 trať do Prahy
 2,227 Plzeň seřaďovací nádraží
 Berounka
 3,309 Plzeň-Bílá Hora
 6,105 Plzeň-Bolevec
 8,330 Plzeň-Orlík
 10,348 Třemošná u Plzně
 Silnice I/27
 Třemošná
 15,003 Horní Bříza zastávka
 17,565 Horní Bříza
 Silnice I/27
 21,558 Obora u Kaznějova
 Silnice I/27
 26,251 Kaznějov
 Silnice I/27
 Silnice I/27
 32,497 Plasy
 Velký plaský (247,9 m)
 Střela
 34,937 Horní Hradiště
 Střela
 Malý plaský (132,8 m)
 Střela
 Mladotický potok
 38,035 Mladotice zastávka
40,177
137,413
 Mladotice
 trať do Rakovníka
 143,120 Potvorov
 147,467 Žihle
 152,387 Pastuchovice
 trať do Rakovníka
 156,743 Blatno u Jesenice
 trať do Bečova nad Teplou
 160,447 Stebno
 162,975 Petrohrad
 Silnice I/6
 167,358 Kryry
 172,442 Vroutek
 180,608 Podbořany
 186,630 Kaštice
 186,898 trať do Kadaně
 190,484 Kněžice
 Liboc
 192,767 Čejkovice
 196,630 Žabokliky
 trať do Března u Chomutova
 Liboc
 200,660 Libočany
 Ohře
 202,335 Žatec západ
 trať do Chomutova
 Silnice I/27
 trať do Chomutova
 203,853 Žatec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koncese na stavbu trati byla udělena 21. dubna 1870.[1] Následně byla vybudována hlavní trať Plzeň – Březno u Chomutova, ze které ve stanici Žabokliky odbočovala trať do Žatce. Dne 1. července 1879 však byl provoz v úseku Žabokliky – Březno u Chomutova zastaven a koleje v roce 1882 sneseny.[2]

Stavbu trati v květnu roku 1872 narušily také silné přívalové deště a následný sesuv půdy, který mezi stanicemi Mladotice a Potvorov způsobil zával části rozestavěného tělesa. Dno údolí, po kterém měla trať původně vést, bylo přehrazeno a na jeho místě vzniklo Odlezelské jezero. Zhruba 5 km dlouhý úsek byl následně přeložen do západnější polohy.[3]

Zabezpečovací zařízení

Úsek Plzeň hl. n. seř. n. (mimo) – Žatec západ (mimo) je od 1. června 2006 zapojen do dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení ESA 11 s dispečerským pracovištěm v Blatně u Jesenice. Z tohoto pracoviště se tedy ovládají tyto železniční stanice: Třemošná u Plzně, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice, Žihle, Blatno u Jesenice, Petrohrad, Kryry, Vroutek, Podbořany, Kaštice a Žabokliky. Zařízení umožňuje místní ovládání z Kaznějova a Podbořan. Jako traťové zabezpečovací zařízení je mezi stanicemi instalováno automatické hradlo.

Rekonstrukce trati

Trať se v současnosti (2020) celá rekonstruuje, tak aby zde vznikly nové oblouky tratě, které zvládnou rychlost do 100 km/h. Prozatím se staví úseky Podbořany–Kaštice a Petrohrad–Kryry za účelem zvýšení traťové rychlosti a bezpečnosti cestujících. Zatím je v plánu úsek jen z Kryr do Vroutku, který by se měl začít stavět příští rok (2021).[zdroj?!]

Fotogalerie
  • Plzeň hlavní nádraží
  • Plzeň-Orlík
  • Třemošná u Plzně
  • Horní Bříza
  • Obora u Kaznějova
  • Plasy
  • Mladotice zastávka
  • Mladotice
  • Potvorov
  • Žihle
  • Blatno u Jesenice
  • Petrohrad
  • Kryry
  • Vroutek
  • Podbořany
  • Kněžice
  • Žabokliky
  • Libočice
  • Žatec západ
  • Žatec

Reference
  1. text koncese (německy)
  2. JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 34.
  3. 160-Mladotice-Potvorov [online]. Zrušené a zaniklé železnice v ČR, 2010-01-15 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.