Římskokatolická farnost Fulnek

Římskokatolická farnost Fulnek zahrnuje území vlastního města Fulnek a dalších filiálních obcí; ne všechny tyto obce spadají pod město ve světské správě, stejně tak ne všechny obce spadající pod město náležejí k farnosti.

Farnost Fulnek
Základní údaje
DěkanátBílovec
DiecézeOstrava-Opava
ProvincieMorava
FarářP. Józef Wojciech Gruba SAC
Území farnosti
Fulnek Děrné Jerlochovice Jestřabí, Jílovec Kostelec Lukavec Stachovice Vrchy
Kontakt
Adresa sídlaKostelní 111, CZ-74245 Fulnek
IČO45214956
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 02/2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny farnosti

Není známo, kdy farnost Fulnek vznikla, vůbec poprvé je doložena 26. února 1293 v listě pana Oldřicha z Lichtenburka, potomka mocného rodu Ronovců a vlastníka Fulnecka, jímž prodává fojtovi Štědronovi v Jílovci za 10 hřiven fojtství tamtéž. Svědky jsou mimo jiné Jerloch, farář v Jerlochovicích, a Mikuláš, farář v Děrném. Z listu se dovídáme, že Děrné a Jílovec jsou vsemi starého založení, Děrné a Jerlochovice mají vlastní fary, zatímco Kujavy (Clementis villa) byly založeny ještě žijícím fojtem Klimentem.[1] Dle dokumentu z roku 1377 víme, že faře fulnecké náležel tehdy nějaký majetek v Jerlochovicích (villa Gerlaci).[2]

Když roku 1389 Beneš z Kravař založil ve Fulneku augustiniánský klášter, daroval mu vsi Děrné (Tirnaviam) a Jílovec (Gylowecz).[3] Léta Páně 1391 Lacek z Kravař a jeho nejstarší syn Jan rozmnožili nadání kláštera darem vesnic Bílova a Staré Vsi.[4] Roku 1399 koupili augustiniáni od Lacka II. z Kravař ves Pustějov (Petrovicz). Léta Páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou.[5] Klášter však spravoval nejen obce vlastní, leč i některé ve vlastnictví zámku. Roku 1588 uzmul Jan starší Skrbenský klášteru fary a kostely v Jerlochovicích, Kujavách, Pohoři, Stachovicích a Vrchách a obsadil je heretickými evangelickými predikanty, dokonce i klášter silou přinutil již roku 1584 sehnat si ke kostelu také luterského predikanta. Po tuhém boji s proboštem kláštera byl však přinucen majetek roku 1594 vrátit.[6]

Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Z obcí, původně k němu přifařených, byla Slatina povýšena na farnost, Pohoř, Vrchy, Kujavy, Pustějov a Hladké Životice se staly lokáliemi, Bílov byl přifařen k Bílovci, Kletné k Suchdolu a při Fulneku zůstaly Stachovice, Děrné, Kostelec, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Moravské Vlkovice a Lukavec. Fulnecká fara byla podřízena děkanátu v Odrách.[7] Koncem 19. století nalézáme zmínky o děkanském kostele ve Fulneku, v oné době zde tedy bylo i děkanství.[8]

V současnosti jsou Hladké Životice i Kujavy samostatnými farnostmi, Moravské Vlkovice byly přifařeny k Vésce. Vrchy se nejprve staly samostatnou farností, roku 2005 byly ovšem opět přifařeny k Fulneku. Farnost dnes spadá pod děkanát v Bílovci.

V roce 1930 žilo ve farnosti 6679 obyvatel, z čehož 6450 (97 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[9]

Dnešní členění farnosti

Pod fulneckou farnost spadají tato sídla (stav roku 2006):

Bohoslužby

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
KostelMístoBohoslužba (den)HodinaPoznámka
kostel Nejsvětější Trojice Fulnek úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
18.00
18.00
18.00
18.00
8.00
9.00
farní kostel
kostel svaté Kateřiny Stachovice úterý
neděle
17.00
7.30
filiální kostel
kostel svatého Petra a Pavla Děrné středa
neděle
17.00
8.00
filiální kostel
kostel svatého Jana Křtitele a svaté Barbory Lukavec čtvrtek
neděle
17.00
10.30
filiální kostel
kostel svatého Jiří Vrchy neděle 10.30 filiální kostel
kostel Nanebevzetí Panny Marie Jerlochovice první sobota v měsíci filiální kostel
kaple svatého Matouše a Floriána Jílovec příležitostně kaple
kaple svatého Jana Nepomuckého Jestřabí příležitostně kaple

Faráři a administrátoři

Seznam dle zdrojů
  • Barciak & Müller (2004), str. 37, 59.
  • Vlčková (2007), str. 32–34.
  • Wolny (1859), str. 190, 196, 197, 201, 202.

{* 1293 — v Děrném Mikuláš (Nicolaus plebanus de Dirnavia), v Jerlochovicích Oradus (Oracus plebanus de villa Gerlati).[11]}

  • 1293 — Konrád
  • 1332 — Mladota (Mladotha plebanus ecclesie parrochialis in Fulnek).[12]
  • 1372 — František (Franciscus plebanus noster in Fulnek).[13]


  • 1784–1790 — Dominik Ambrosoni[14]
  • 1788–1792 — Ferdinand Roesner (administrátor)
  • 1793–1822 — Joseph Dominik Baumann
  • 1822–1822 — Josef Olbrich (administrátor)
  • 1822–1845 — Thomas Seewald
  • 1845–1854 — Ignaz Habrich
  • 1854–1872 — Johann Zohner
  • 1873–1901 — Karel Boschovský
  • 1902–1904 — František Heider
  • 1905–1945 — František Xaver Ocásek
  • 1945–1958 — Antonín Novotný
  • 1958–1969 — Antonín Loprais
  • 1969–1984 — Jan Hypolit Segeťa, OFMCap.[15] (administrátor)
  • 1984–1990 — Jiří Jan Vícha, OFMCap.
  • 1990–1999 — Rudolf Jiljí Friedl, OFMCap.
  • 1999–2005 — Rudolf Kopecký
  • 2005–2011 — Artur Daniel Cierlicki SAC[16] (do října 2011)
  • 2011–2018 – Paweł Pruszyński SAC (do října 2011 byl ve farnosti farním vikářem, v červenci 2018 odeslán do řádové komunity v Římě)
  • 2018–dosud — Józef Wojciech Gruba SAC

Farní vikáři a kooperátoři

  • Seznam, zvláště jeho části týkající se vzdálenějšího období, je vytvořen dle:
  • Kooperátor – Z lat. cooperare – spolupracovati; dřívější označení pro farního vikáře (obsažené ještě v CIC z roku 1917).
  • Farní vikář – Spolupracovník faráře, lidově nepřesně označován jako kaplan; tento název však CIC (1917 i 1983) přiřazuje poněkud jiné funkci.
  • Není-li zde uvedeno jinak, jedná se o kooperátory čili farní vikáře. Označení kaplan je užíváno jen ve smyslu CIC.
  • 1785–1803 — Herluin Austiffter
  • 1785–1803 — Ludvík Hust
  • 1785–1805 — Erik Abendroth
  • 1785–1805 — Ildephon Kunerth
  • 1786–1795 — Evžen Pichler
  • 1787–1795 — Jan de Deo Weeber
  • 1789–1795 — Jakub Kazimír
  • 1800–1800 — Laurenz Braitkopf
  • 1800–1807 — Jan Weber
  • 1806–1808 — Filip Kunerth
  • 1806–1809 — František Gela
  • 1808–1811 — František Augustin
  • 1809–1811 — Andrej Glaeser
  • 1809–1827 — Bartoloměj Müller
  • 1810–1812 — Antonín Frank
  • 1811–1827 — Josef Olbrich
  • 1812–1827 — František Weber
  • 1813–1827 — Jan Raschka
  • 1828–1833 — Antonín Kuhn
  • 1828–1833 — František Seewald
  • 1828–1834 — František Dreyseitl
  • 1834–1844 — Václav Richter
  • 1835–1844 — Antonín Umlauf
  • 1835–1844 — Karel Knapp
  • 1836–1836 — František Schütz
  • 1853–1854 — Jan Bayer (1855 na jeden rok kaplanem)
  • 1853–1862 — Antonín Satke
  • 1853–1862 — Karel Bošovský (1863–1872 kaplanem)
  • 1857–1857 — Josef Kukula
  • 1858–1875 — Josef Navrátil
  • 1863–1875 — Jan Jeřábek (1876–1877 kaplanem)
  • 1874–1875 — Roman Kiml
  • 1876–1876 — Josef Tittl
  • 1876–1876 — Leonardo Chlupáček
  • 1877–1879 — Václav Sezulka
  • 1878–1880 — Ignác Havlíček
  • 1878–1881 — Ignác Zavřel
  • 1881–1884 — František Štafa
  • 1882–1884 — Josef Kohn
  • 1885–1888 — Josef Kuča
  • 1885–1890 — František Ocásek
  • 1888–1888 — František Pisch
  • 1889–1890 — František Rosík
  • 1890–1893 — Fabián Keppert
  • 1891–1893 — Jan Hrubý
  • 1891–1894 — Antonín Ficek
  • 1894–1895 — Vincenc Zabojník
  • 1894–1902 — Mikuláš Maršálek
  • 1895–1896 — Augustin Zenner
  • 1896–1904 — Jan Toloch
  • 1897–1903 — Leopold Oprchal
  • 1903–1904 — Martin Mikulka
  • 1904–1908 — Ludvik Pinkava
  • 1906–1912 — Emil Pilich (1913–1914 kaplanem)
  • 1909–1909 — Karel Bílek
  • 1909–1909 — Štěpán Brečka
  • 1910–1910 — Jan Ertl
  • 1911–1912 — Frederik Šádek
  • 1913–1916 — František Pardík (1917–1918 kaplanem)
  • 1916–1916 — Alois Schaffer
  • 1917–1945 — Antonín Novotný
  • 1919–1922 — František Hradil
  • 1923–1942 — Josef Janisch
  • 1940–1945 — František Walter
  • 1946–1948 — Robert Chovanec
  • 1949–1969 — Antonín Loprais
  • 1967–1969 — Antonín Huvar
  • 1969–1970 — Bernard Josef Bartoň, OFMCap.
  • 1969–1970 — Juvenál Antonín Valíček, OFMCap.
  • 1969–1984 — Jan Jiří Vícha, OFMCap.
  • 1985–1988 — Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap.
  • 1987–1991 — Metoděj Josef Sládek, OFMCap.
  • 1991–1999 — Bernard Josef Bartoň, OFMCap.
  • 1995–1996 — Dismas Tomaštík, OFMCap. (nejprve jáhen)
  • 1996–1998 — Bartoloměj Jiří Šenkeřík, OFMCap.
  • 1999–2001 — Adam Józef Kasperek (nejprve jáhen)
  • 2002–2003 — Jan Maria Hnátek (jáhen)
  • 2005–2007 — Józef Wojciech Gruba SAC[16]
  • 2007–2009 — Tomasz Kazański SAC[16]
  • 2009–2011 — Paweł Pruszyński SAC[16] (představený komunity, od října 2011 farářem)
  • 2011–2014 — Slavomír Peklanský SAC[16] (od října, předtím v Radešínské Svratce)
  • 2014–2018 — Józef Wojciech Gruba SAC
  • 2018–2019 — Slavomír Peklanský SAC
  • 2019–dosud — Jan David SAC

Reference

  1. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského, díl III., část I., str. 103.
  2. Historický místopis země Moravskoslezské, str. 688.
  3. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 91, číslo 196.
  4. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 29.
  5. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 34.
  6. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 857; Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 253–257; Historický místopis země Moravskoslezské, str. 689.
  7. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150.
  8. Ottův slovník naučný, 9. díl, str. 765.
  9. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 3, 51 a 52.
  10. Dle záznamů biskupství – město Fulnek uvádí sv. Floriána
  11. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 24, číslo 16.
  12. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 37, číslo 48.
  13. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 59, číslo 108.
  14. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150. Je zde uvedeno, že zemřel roku 1790; zda až do onoho roku farářoval, nevíme.
  15. OFMCap. – Ordo Fratrum Minorum CapucinorumŘád menších bratří kapucínů (Kapucíni).
  16. SAC – Societas Apostolatus CatholiciSpolečnost katolického apoštolátu (pallotini).

Literatura

  • Peřinka František Vácslav, Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
  • Prasek, Vincenc, Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103.
  • Hosák, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689. Reprint ISBN 80-200-1225-7.
  • Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
  • Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765–766. Reprint ISBN 80-7203-137-6.
  • Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. ISBN 83-88430-26-2. Str. 91, číslo 196.
  • Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.

Doporučená literatura

  • Bahlcke, Joachim & Eberhard, Winfried & Polívka, Miloslav. (2001). Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Praha: Argo. 811 stran. ISBN 80-7203-402-2. Str. 115, 116.
  • Barciak, Antoni & Müller, Karel. (2004). Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku & Regesty listin uložených v Horním Slezsku. I. díl. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego; Opava: Zemský archiv v Opavě. 158 stran. ISBN 80-86388-17-4. Str. 24, č. 16; str. 37, č. 48; str. 59, č. 108; str. 91, č. 196; str. 92, č. 198.
  • Boczek, Antonius, Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus XII.–XIV. Olomoucii: A. Skarnitzl.
  • Bouda, Tomáš. (1980). Barokní sochy před farním kostelem. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 4. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3–5.
  • Brandl, Vincenz. (1876). Glossarium illustrans bohemico-moravica historia fontes. Brünn: Carl Winiker. 470 stran.
  • Brandl, Vincenz. (1885). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. 11. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses. 564 stran. Str. 484–486, č. 570.
  • Bretholz, Berthold (1903). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. 15. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses. 440 stran. Str. 259–260, č. 295.
  • Demel, Phillip. (1869). Die Pfarrkirche in Fulnek und das Mariabild am Hochaltar. Fulnek: Verlag des Verfaſſers. 82 stran. Str. 3–14.
  • Gavendová, Marcela & Koubová, Marta & Levá, Pavla. (1996). Kulturní památky okresu Nový Jičín. Nový Jičín: Okresní úřad; Ostrava: Památkový ústav Ostrava. 284 stran. ISBN 80-85034-14-X. Str. 40–42, 47, 50, 59–64.
  • Grůza, Antonín & Goryczková, Naďa. (1997). Stavebně historický průzkum : Filiální kostel Nanebevzetí P. Marie v Jerlochovicích. Ostrava: Památkový ústav Ostrava.
  • Hoduláková, Milena & Bouda, Tomáš. (1980). Augustiniánský klášter. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 3. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3–5.
  • Hosák, Ladislav. (1938). Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl. 1144 stran. Str. 688–689.
  • Christová, E. Empírový pokoj na faře ve Fulneku. In Časopis Slezského muzea. B, IV, 1954/1955. Str. 114–115.
  • Jaschke, E. (1923). Gerlsdorf im Jahre 1817. In Das Kuhländchen. 5. Band. Neu-Titſchein: L. V. Enders’ſch. S. 150–153.
  • Jelonek, Emil. (1926). Felix Ivo Leicher. In Das Kuhländchen. 7. Band. Neu-Titſchein: L. V. Enders’ſch. S. 17–20, 33–37, 49–53.
  • Kollmann, Hynek. (1894). P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku. In Sborník historického kroužku, sešit 3, rok 1894. Odpovědný redaktor prof. PhDr. M. KOVÁŘ. Praha : Družstvo Vlasť. ISSN 1803-3091. OCLC 183234384. Strany 87–105.
  • Koubová, M. (1995). Farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku. Diplomová práce. Olomouc. Strojopis.
  • Krofta, Camillus. (1905). Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. Tomus 5. Pars 2. Praga. 1502 stran.
  • Kubáč, Josef. (1973). Fulnecké památky. In Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Svazek 11. Nový Jičín: Vlastivědný ústav. Str. 51–56.
  • Kuča, Karel. (1996). Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl. 1. vydání. Praha: Libri. 874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
  • Oppl, Stanislav Václav. (1928). Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.
  • Ottův slovník naučný. (1895). 9. díl. Praha: J. Otto. 1037 stran. Str. 765–766.
  • Peřinka, František Vácslav. (1931). Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. Praha: Družstvo Vlast. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
  • Prasek, Vincenc. (1891). Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, III. díl, I. čásť. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské. 196 stran. Str. 103.
  • Rašková, Jana. (1980). Farní kostel sv. Trojice. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 2. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3–8.
  • Sedláček, August. (2003). Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5. & Atlas pečetí. 1. vydání. Praha: Academia. 382 stran. ISBN 80-200-1136-6. Str. 365, tabule 239, pečeť 239-1.
    • Pečeť Beneše z Kravař, zakladatele augustiniánského kláštera, na Commons.
  • Stratil, Domitius. (1922). Ein altes Fulneker Altartuch. In Das Kuhländchen. 4. Band. Neutitſchein: L. V. Enders’ſch. Str. 17–21.
  • Stumpf, Guſtav. (1922). Die Kirche in Tyrn. In Das Kuhländchen. 4. Band. Neutitſchein: L. V. Enders’ſch. Str. 78–83.
  • Svátek, Josef. (1960a). Neobvyklá slavnost ve Fulneku r. 1690. In Vítkovsko. Číslo 9–10. Ostrava: Krajské nakladatelství. Vnitřní strana předního přebalu.
  • Svátek, Josef. (1960b). Neznámá zpráva ze sociálních dějin Fulneka. In Vítkovsko. Číslo 9–10. Ostrava: Krajské nakladatelství. Str. 31–32.
  • Šebánek, Jindřich. (1932). Archivy zrušených klášterů moravských a slezských. Brno: Země moravskoslezská. 400 stran. Str. 173, 199, 200, 212, 275, 287, 288, 305, 306, 315.
  • Šrámek, P. (1991). Osudy fulneckých zvonů. In Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Svazek 47. Nový Jičín: Okresní vlastivědné muzeum. Str. 24–27.
  • Štaud, Václav. KT na návštěvě : Fulnek. In Katolický týdeník, 28. 9. – 4. 10. 2010, 27. neděle v mezidobí, ročník XXI, č. 40, str. 9, články „Fulnek oslavuje 250 let kostela“, „Záchrana sakrálních památek jako smysl života“, „Volejbal a pitný režim“, „Památník J. A. Komenského“. ISSN 0862-5557.
    • Fulnek oslavuje 250 let kostela – o průběhu oslav jubilea.
    • Záchrana sakrálních památek jako smysl života – o Stanislavu Šmeidlerovi z Děrného, jenž se, ač stižen těžkou nemocí, věnuje opravám a obnovám sakrálních památek ve farnosti.
    • Volejbal a pitný režim – o farnících hrajících odbíjenou.
    • Památník J. A. Komenského – o Komenském a fulneckém památníku.
  • Trapl, Miloš – Kraváček, František. (1993). Komenského Fulnek. Praha: Pressfoto. 47 stran. ISBN 80-7046-085-7.
  • Turek, Adolf. (1959). Česky psané listiny města Fulneka. In Vítkovsko. Číslo 7. Ostrava: Krajské nakladatelství. Str. 11–12.
  • Turek, Adolf. (1960). Česky psané listiny města Fulneka. In Vítkovsko. Číslo 9–10. Ostrava: Krajské nakladatelství. Str. 22–24.
  • Turek, Adolf. (1961). Česky psané listiny města Fulneka. In Vítkovsko. Číslo 11–12. Ostrava: Krajské nakladatelství. Str. 11–13.
  • Ullrich, Josef. (1913). Die Pfarrkirche in Fulnek. In Mitteilungen des Erzherzog Reiner-Museums für Kunst und Gewerbe. XXXI. Band. Brünn: Erzherzog Reiner-Museum. Str. 3–9.
  • Vlčková, Jana. (2007). Historie a katalogizace knižního fondu farní knihovny ve Fulneku. Bakalářská diplomová práce. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Olomouc.
  • Wolny, Gregor. (1835). Die Markgrafschaft Mähren. I. Band. Brünn: Selbſtverlag. 486 stran. Str. 119–137. Dostupné na Google Knihy.
  • Wolny, Gregor. (1859). Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung, III. Band. Brünn: Selbſtverlag. 480 stran. Str. 189–202, 210–211.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.