Hladké Životice

Obec Hladké Životice (německy Seitendorff[3]) se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Hladké Životice
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 569666
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°40′58″ s. š., 17°57′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 004 (2022)[1]
Rozloha15,93 km²
Katastrální územíHladké Životice
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ742 47
Počet domů288 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 208
74247 Hladké Životice
[email protected]
StarostkaIrena Ravčuková
Oficiální web: www.hladkezivotice.cz
Hladké Životice
Další údaje
Kód obce569666
Kód části obce38792
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324. V 17. století stával v Hladkých Životicích kostelík, ve kterém kázal Jan Amos Komenský. Tento biskup Jednoty bratrské vydal v roce 1671 ve svém vyhnanství v Amsterodamu bratrský Katechismus (německy). V předmluvě tuto knihu věnoval osmi obcím svého opuštěného sboru. Jednalo se o tato (v němčině abecedně řazená) místa: Fulnek, Hladké Životice, Jestřabí, Kerhartice, Kletné, Kujavy, Stachovice, Suchdol nad Odrou. V dobách rekatolizace byl opuštěný kostelík zbořen poté, co si katolíci postavili klášter.[4]

Potomky zdejší skyté církve navštěvoval Kristián David; v Životicích se dne 23. 10. 1723 zúčastnil svatby Anny Neisser a Tomáše Prokopa. Některé životopisy členů Neisserovy rodiny se ve vyhnanství zachovaly. Z obce uprchlo prokazatelně 18 exulantů do Horní Lužice Tito exulanti spoluzakládali (nejen) Herrnhut, středisko nové Moravské církve.[4]

Kostel svatého Mikuláše


Doprava

Obcí prochází dvě železniční tratě. Na místní trati č. 277 ze Suchdola nad Odrou do Fulneku se nachází železniční zastávka Hladké Životice místní nádraží. Druhá, důležitější trať má číslo 271 a leží na ní zastávka Hladké Životice. Ta byla až do konce devadesátých let nádražím, ale při modernizaci tratě č. 271 z Přerova do Bohumína se rozhodlo, že životické nádraží bude kvůli malému významu uzavřeno a pro cestující byla zřízena zastávka s novým podchodem. Ještě v roce 2014 zde byla kvalitní vlaková obslužnost. Kvůli projektu dráhy na mošnovské letiště se však zdejší provoz vlaků s novým jízdním řádem výrazně zredukoval, 60 % vlaků z Přerova do Bohumína a zpět končilo nebo bylo výchozích v Suchdole nad Odrou. Několik vlaků bylo také zrušeno. Úsek Suchdol nad OdrouStudénka se tak stal úsekem, kde vlaky jezdí pouze v ranní, odpolední a večerní špičce, a to ještě 45 % vlaků jede jen v pracovní dny. O víkendu se tak obyvatelé dostanou do Ostravy nebo do Přerova pouze čtyřmi vlaky v každém směru.

V roce 2015 se situace zlepšila. Byla zavedena linka S3 v trase Ostrava hl. n. – Suchdol nad Odrou, na kterou jsou nasazovány zejména moderní dvouvozové jednotky RegioPanter, u kterých je nově zavedeno zastavování na znamení. Ve špičkách jezdí i klasická souprava nebo elektrická jednotka řady 460.

Nyní jede směr Ostrava v pracovní dny 10 spojů a směr Suchdol nad Odrou 11 spojů, o víkendu je nabídka nepatrně nižší.

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 330, na kterém se kříží se silnicí I/57 v úseku Opava – Nový Jičín.

Silnice III. třídy na území obce jsou:

  • III/04736 Hladké Životice – Suchdol nad Odrou
  • III/04739 (stará silnice I/57) Stachovice – Hladké Životice
  • III/46420 Pustějov – Nový Rybník – I/57
  • III/46424 Kujavy – silnice III/46420
  • III/46425 Hladké Životice – D1 – Kujavy
  • III/46426 průtah obcí

Pamětihodnosti

Obyvatelstvo

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 691.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 14, 15, 17, 22, 41, 45–46, 68, 71, 138, 292, 293, 331, 335..

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.