Římskokatolická farnost Véska

Římskokatolická farnost Véska je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Vesnice Véska patřila od středověku k farnost Odry. Zřejmě za Jeronýma z Lideřova (panství Odry vlastnil v letech 1470–1515) byl ve Vésce postaven dřevěný filiální kostel (Navštívení) Panny Marie (tato stavba byla stržena roku 1803).[1] Z oderské farnosti byla filiálka Véska spravována v době i na přelomu 16. a 17. století, kdy ji drželi luteránští kněží.[2] Gregor Wolný uvádí, že se zde r. 1564 zmiňuje farář Georg.[3] Jiné doklady církevní nezávislosti na oderské farnosti nejsou.

Již roku 1781 žádaly obce Véska, Heřmanice, Heřmánky a Kamenka oderskou vrchnost, knížete Lichnovského, o zřízení stálého kaplanského místa pro tyto obce. Kníže chtěl v prospěch tohoto záměru konvertovat nadaci na oderského městského kaplana z roku 1697, narazil však na odpor oderského děkana von Beera a na zřízení zcela nového kaplanského místa prostředky nabízené zmíněnými obcemi nestačily.[4] Ale v roce 1784 byla v rámci josefinských reforem zrušena řada klášterů a z jejich prostředků vytvořena náboženská matice, jejímž úkolem bylo mimo jiné zahustit farní síť. To se dotklo i severní části oderského panství, odkud měli věřící do města a farního kostela příliš daleko. Původně bylo zamýšleno zřídit pod patronátem náboženské matice vedle nové farnosti ve Vésce také lokálie v Heřmánkách a Slezských Vlkovicích, nakonec se realizoval jen první záměr.[5]

Prvním farářem ve Vésce se 1. července 1785 stal dosavadní oderský kaplan Karl Scholz. Již roku 1786 byla dostavěna nová fara a v letech 1788–1792 vystavěn nový kamenný kostel; starý dřevěný byl prodán v dražbě.[6]

Patronát farnosti patřil od zřízení náboženské matici.[3][6]

Obvod farnosti tvořily od založení vesnice Heřmanice u Oder, Heřmánky, Kamenka, Véska a Slezské Vlkovice. Heřmánky sice několikrát usilovaly o zřízení vlastní duchovní správy, např. v 50. letech 19. století o zřízení lokálie pro Heřmánky, Jakubčovice (farnost Odry) a Klokočůvek (farnost Klokočov), záměr však ztroskotal na odporu farářů z Oder a Klokočova.[7] V 60. letech 20. století byly od farnosti odloučeny Slezské Vlkovice a staly se střediskem samostatné farnosti; zbývající čtyři sídla tvoří obvod farnosti doposud.[8][3][9]

V roce 1836 žilo ve farnosti 1676 obyvatel, vesměs římských katolíků.[10] V roce 1859 žilo ve farnosti 1851 římských katolíků (vedle tří židů).[3] V roce 1930 žilo ve farnosti 1604 obyvatel, z čehož 1597 (přes 99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[11]

Farnost Véska od svého zřízení roku 1784 do roku 1962 patřila k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[3][12]

Farním kostelem je kostel Navštívení Panny Marie. Jedná se o pozdně barokní stavbu z konce 18. století (1788–1792).[3][6][13][14] Bohoslužby se příležitostně konají i v drobné klasicistní kapli svatého Huberta z počátku 19. století.[15][16]

I v přifařených obcích existují kostely a kaple, v nichž se konají pravidelné bohoslužby:[17]

• Heřmánky, filiální kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie (nebo svaté Anny?) z roku 1782 (1783?),[3][18][19][20][21]
• Heřmanice u Oder, kaple svatého Jana Nepomuckého postavená roku 1790 a přestavěná (zvětšená) roku 1858,[22][23][24]
• Kamenka, filiální kostel (původně kaple) Nejsvětější Trojice, postavený roku 1828 na místě staré dřevěné kaple z roku 1668.[22][25][26][27]

Od roku 2015 je farnost spravována excurrendo ze Spálova.