Stachovice
Stachovice (německy Stechenwald, Stachenwald)[2] je vesnice, část města Fulnek v okrese Nový Jičína jedno z katastrálních území města. Stachovice byly integrovány k Fulneku 1. ledna 1976. Žije zde 438[1] obyvatel.
Stachovice | |
---|---|
Kostel svaté Kateřiny | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Fulnek |
Okres | Nový Jičín |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Morava + Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′53″ s. š., 17°55′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 438 (2011)[1] |
Katastrální území | Stachovice (6,69 km²) |
PSČ | 742 45 |
Počet domů | 151 (2011)[1] |
Stachovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 153249 |
Kód k. ú. | 753246 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Obec byla založena v druhé polovině 13. století v období tzv. velké kolonizace. První písemná zmínka je z roku 1293, kdy byla jmenována dědičným fojtstvím. Vesnice patřila k Fulneckému panství.[3] Fulnecký bratrský sbor vedl od roku 1616 Jan Amos Komenský. Tento biskup Jednoty bratrské vydal v roce 1671 ve svém vyhnanství v Amsterodamu bratrský Katechismus (německy). V předmluvě tuto knihu věnoval osmi obcím svého opuštěného sboru. Jednalo se o tato (v němčině abecedně řazená) místa: Fulnek, Hladké Životice, Jestřabí, Kerhartice, Kletné, Kujavy, Stachovice a Suchdol nad Odrou. Katechismy pak poslal ve vypůjčeném kočáře jako dar do střediska tajných bratří v Suchdolu.[4]
Poloha
Stachovice leží asi 2,5 km na jihovýchod od Fulneku a jejich katastr má rozlohu 6,69 km2.[5]. Vesnice samotná, jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, ale několik parcel na severu katastru (jedná se o následující parcely: 645/8, 645/36, 645/35, 645/34, 645/33, 649/7, 649/6, 649/5, 649/4, 649/3) původně náleželo ke katastrálnímu území Děrné a leží tudíž ve Slezsku.
Stachovice se rozkládají po obou stranách Husího potoka v nadmořské výšce 260–270 m. Nejvyšším vrchem je Stachovický vrch s nadmořskou výškou 369 m. Po levé straně Husího potoka vede obcí silnice III. třídy (ulice Jelení), po pravé straně místní komunikace (ulice Stachovická).[6]
Stachovicemi prochází železniční trať Suchdol nad Odrou – Fulnek a katastrálním územím (obchvat) silnice I/57.
Obcí vede cyklotrasa číslo 6131.[6]
Osobnosti
Narodil se tu rakouský právník a politik německé národnosti Gustav Bodirsky (1864–1934), na počátku 20. století poslanec Říšské rady.[9]
Kulturní památky
- Barokní kostel svaté Kateřiny kulturní památka ČR, postavený v roce 1780[6]
- Krucifix u kostela sv. Kateřiny kulturní památka ČR zapsána do seznamu 15. července 2009
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 690.
- Stachovice [online]. www.fulnek.cz [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 14.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- Stachovice [online]. www.turistika.cz [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 722, 723, záznam 10-10. Dostupné online.
- Gustav Bodirsky [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachovice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Stachovice na webu ČÚZK
- Seznam kulturních památek ve Fulneku – Stachovice