Černohorská kuchyně

Převážnou část černohorské stravy tvoří dnes jehněčí, skopové, vepřové, hovězí a kozí maso. Ryby jsou v jídelníčku mořské i sladkovodní podle oblasti. Za národní rybí specialitu se považuje pstruh po podgoricku s kyselou smetanou a uzené oukleje ze Skadarského jezera. Mořské ryby se pečou na roštu, vaří ve vodě s olejem a kořením, marinují nebo se několik druhů ryb dusí se zeleninou a kořením.

Sýr hraje v Černé Hoře prim a dokonce se dostal do rčení "Když je chleba a sýra, nebude hlad". Mléčné výrobky jsou oblíbené především v horských dobytkářských oblastech, kde se hodně konzumuje mléko, tvaroh a různé sýry. Sýry jsou vyráběny podomácku z plnotučného kravského, ovčího či kozího mléka. Každá oblast má svůj specifický způsob výroby, úpravy a skladování sýrů. Všude se vyrábí mladý sýr podobný tvarohu a také tvrdší vyzrálejší sýr.

V přímořských oblastech v Boce Kotorské a dál až k Ulcinji převládá rostlinná strava. Ze zeleniny jsou nejběžnější brambory, zelí sladké i kysané, raštan, listová kapusta. Kapusta se na trhu dostane po celý rok, a když přejde mrazem, je prý nejchutnější. Chléb se peče z kukuřičné, pšeničné a ječné mouky. Ve své přímořské části má Černá Hora hojnost ovoce. Nejrozšířenější jsou vinné hrozny a fíky, z nichž nejznámější je druh "barská trojka", který rodí třikrát do roka. Rozšířené je i granátové jablko.

Známé černohorské produkty

V Černé Hoře se setkáváme s typickou balkánskou kuchyní, ovšem v restauracích po celé zemi si můžeme pochutnat i na sladkovodních rybách. V nabídce bývají čerství i uzení kapři, pstruzi a oukleje. Na pobřeží je mnoho rybích restaurací, které nabízejí mořské ryby. Poměrně kvalitní jídlo nabízejí i stánky a jídelny.

Stolování je podobné jako v ostatních balkánských zemích. Hlavním jídlem bývá večeře. Černohorská večeře se často skládá z předkrmu (njegušský sýr, durmitorský kajmak, kapr v oleji, barské olivy, domácí sýr), hlavního chodu (jezerní kapr se švestkami, jehněčí kolena v mléce) a dezertu (často závin).

V létě při práci na poli se provozovalo vaření a pečení "izpod sača" neboli pod železným poklopem. Na velkém plochém kameni se rozdělal oheň a udržoval se pět hodin. Když byl kámen dokonale prohřátý, odhrnuly se rozžhavené uhlíky a kámen se očistil. Na něj se položil vykynutý chléb, v kotlíku maso s bramborami a vše se přiklopilo poklopem, na nějž se nahrnulo řeřavé uhlí. Chuť jídla připraveného tímto prehistorickým způsobem je skutečně nenapodobitelná. Dnes můžeme podobným způsobem připravované jehněčí ochutnat v některých restauracích u silnic.

Černohorské pivo Nikšiko

Káva – v Černé Hoře se udržela tradiční turecká káva, která se podává v džezvě (malé kovové konvičce) spolu s malým kulatým šálkem (fildžan). Káva bývá silně slazená a v restauraci se k ní podává sklenice vody. O této kávě se říká, že je černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska. Stále běžnější jsou však především espressa, cappuccina apod.

Víno - nejznámější je rubínově červené víno vranac (údajně velmi zdravé na srdce) a suché bílé víno krstać. Černá Hora se může chlubit vynikajícími místními odrůdami vín a dlouhodobou vinařskou tradicí. Z červených vín převládají vranac, kartošija, merlot a cabernet. U bílých vín jsou to krstač, chardonnay a savignon. Ve skupině bílých vín je nejznámější krstač z oblasti Podgorice. Má přírodní odrůdové aroma a výborně se hodí k sladkovodním rybám. Výborně se zde daří i francouzským odrůdám, jako je chardonnay a sauvignon.

Pivo – nejznámější a nejkvalitnější je pivo Nikšičko

Lozova rakija – pálenka, která je připravována speciální technologií z hroznů. Známá je značka Prvijenac. Vyrábí se zde i pálenka ze švestek (šljivovica) a z hrušek (kruška). Při pití pálenky se podává meze, často to jsou malé kousky pršutu, sýra nebo fíky.

Pelinkovac – hořký likér vyrobený z pelyňku