Jiří I. Řecký

Jiří I. Řecký

V roce 1863 rozpačitý osmnáctiletý princ odjel do Athén, aby se ujal vlády jako Jiří I. (stal se králem dříve nežli jeho otec v Dánsku). Nový král získal skromné království se sto tisíci obyvatel, žijících v nesmírné chudobě. Bída byla tak velká, že se Francie, Anglie a Rusko složily a půjčily mu peníze na držení dvora.

Jiří, jehož heslem bylo "mou silou je láska mého lidu", se nenechal odradit a vytkl si nemalý cíl: učinit z Řecka vzorové království. Příjemný, charismatický král vedl prostý život v paláci v Athénách. Prostota byla ostatně hlavní životní zásadou krále; který se rád procházel v admirálské uniformě po okolí nebo ulicích hlavního města. Bdělý, ale i klidný panovník často cestoval po Evropě, aby zde hájil zájmy své země. Byl ostatně úzce spřízněn (buď on sám, nebo jeho žena) s většinou vládnoucích evropských dynastií: jeho sestra Alexandra Dánská byla manželkou anglického krále Eduarda VII., sám byl členem dánského panovnického rodu, bratrem dánského krále Frederika VIII., jeho sestra Dagmar byla manželkou ruského cara Alexandra III. (Manžel současné britské královny Alžběty II., princ Philip, je jeho vnukem.) Tyto dobré vztahy s velmocemi, především ovšem s Anglií, mu umožnily dosáhnout významných územních zisků. Například získal kontrolu nad ostrovy v Egejském moři díky zásahu velmocí, podobně v důsledku rusko-turecké války získal oblast Olympu. Dosáhl významných úspěchů i v jiných oblastech, jako např. stavba Korintského průplavu a uspořádání Olympijských her v Athénách roce 1896, které se konaly na nově postaveném stadiónu (olympiáda se vrátila do Athén až o více než sto let později, v roce 2004).

Oč liberálnější byl v řízení státu, o to větší despota byl v rodinném životě - nikdo z rodiny například nesměl opustit Athény bez jeho svolení.

Řecká královská rodina před rokem 1900

Po několika letech mládeneckého života se v roce 1867 oženil s ruskou velkokněžnou Olgou Konstantinovnou Romanovovou (3. září 1851 – 18. července 1926), neteří ruského cara Alexandra III. Pár měl osm dětí:

• Konstantin (1868–1923), budoucí řecký král;
• Jiří (1869–1957); zmocněněc na Krétě
• Alexandra (1870–1891), ruská velkokněžna (manželka velkoknížete Pavla Alexandroviče Romanova, nejmladšího syna cara Alexandra II.);
• Mikuláš (1872–1938); otec Olgy, manželky jugoslávského prince Pavla Jugoslávského, a Mariny, vévodkyně z Kentu (žena prince George Windsora, vévody z Kentu);
• Marie (1876–1940); ruská velkokněžna (manželka velkoknížete Jiřího Michajloviče Romanova);
• Olga (1881); zemřela při narození;
• Ondřej (1882–1944), otec Philipa Mountbatten, vévody z Edinburgu (manžela britské královny Alžběty II.);
• Kryštof (1888–1940);

Ráno dne 18. března 1913 vyšel Jiří z domu svého syna, doprovázen pouze jedním důstojníkem, aby se jako obvykle vrátil pěšky, procházkou do královského paláce. Tam byl postřelen anarchistou Alexandrosem Schinasem. Zemřel dva týdny (12 dní) před padesátým výročí svého nástupu na trůn, v době, kdy plánoval stáhnout se z veřejného života a chystal se k abdikaci ve prospěch svého syna Konstantina.