Vodka

Pojmenování „vodka“ pochází buď ze slovanského slova pro vodu, nebo od „vodit“ (rusky „водить“) (rozpustit léčivo v alkoholu jako destilát), nebo ze středověkého nápoje aqua vitae (Jednalo se o destilát obvykle připravovaný z vína). Než vznikl současný název „vodka“, často se používaly pojmy „chlebové víno“, „horké víno“, „zelené víno“ apod. Slovo „vodka“ bylo pravděpodobně poprvé oficiálně zmíněno v polštině v roce 1405 při soudních akcích vojvodství Sandomierz (což znamená „malá nádrž“). V roce 1534 bylo slovo „wodki“ zaregistrováno s významem „destilované léčivé přípravky“. Původní pojem „wódka“ znamenal „malá voda“. V roce 1533 byl pojem „vodka“ (rusky „водка“) použit v Rusku v případě léčivé alkoholové tinktury z bylin a ve smyslu alkoholického nápoje se začal používat až v 17. století. Oproti tomu Vodky na ukrajině se vyrábějí se z ječmene a nebo ovsa a jsou nazývány "horilka", známy jsou ze 14. a 15. století, domácí výroba dříve, ovšem nesla dosud nese označení "samohon" nebo "samohonka".

V Evropě se destilace ve 13. a 14. století používala především v lékařství, alchymii a parfumerii. [1] Mezi příchodem Slovanů na území budoucího Polska a první výrobou destilovaného alkoholu na těchto územích, v Polském království, uplynulo nejméně šest století. Nejdůležitějším nápojem té doby bylo pivo; ti bohatší si mohli pochutnat i na medovině a víně. Destilované nápoje se s největší pravděpodobností dostaly do Polska spolu s polskými prvními mediky, kteří se vraceli ze studií v zahraničí, převážně v Montpellier nebo Salernu. Mezi nimi byl Mikołaj z Polska, lékař na dvoře Leszka Czarnyho, který veřejně ukázal techniky, které se naučil v Montpellier, včetně destilace. Na Jagellonské univerzitě se umění destilace vyučovalo od 14. století. V raných polských lékařských učebnicích, z Jagellonské univerzity z roku 1368 nebo dílo "Falimirze" z roku 1534, se vinný destilát přímo zmiňuje. Teprve na přelomu 16. a 17. století se objevuje rozlišení na obilné a ovocné destiláty. [1]

Prodej brambor ke spotřebě v Polsku byl poprvé zaznamenán na krakovském trhu v roce 1739. V roce 1760 se poprvé v průmyslovém měřítku začal vyrábět destilát na bázi brambor. Odehrával se na území Pruského království a souvisel s novými technologickými řešeními – bramborami nebylo možné získat enzymy potřebné pro zcukernatění škrobu. Až do roku 1790 byla technologie zdokonalována a její znalosti se šířily po Evropě, ale není známo, kdy přesně dorazily do Polska. V 19. století se brambory staly velmi důležitým produktem v polské kuchyni a nahradily kroupy jako zdroj sacharidů. Byly levné, snadno se pěstovaly a pomáhaly zažehnat problém hladu. Teprve v polovině 20. století došlo v Polsku k postupnému návratu k obilné surovině. V sezóně 1912/1913 se v regionu Poznaň vyrábělo 99,6 % lihovin z brambor, v roce 1990 tvořily 66 % národní produkce a v roce 2009 pouze 3 %. [1]

Různé ruské vodky

Konzumace vodky byla do Moskvy importována v 16. století a ještě v 19. století byla označována jako vino. Zrovna tak neruského původu byl i název pro výčep kabak, který od 16. století označoval státní koncesované hostince, přičemž privátní lihovary a výčepy (korčmy) byly zakázané a konzumace vodky v nich ilegální. Od 17. století se pro státní výčepy používal výraz carský kabak (carskij kabak). Se zavedením státního monopolu na vinopalny od roku 1898 se mohl stoprocentní alkohol prodávat pouze v lahvích a za státem stanovenou cenu, což posílilo konzumaci piva.[2]

S vypuknutím první světové války byl v Carském Rusku vydán zákaz alkoholu, který platil až do roku 1921. V době zákazu pálení značně vzrostla konzumace piva a vína. Po velké úrodě v roce 1922 započali rolníci pálit vlastní ilegální alkohol z brambor a žita tzv. samohonku (samogon). To byl také důvod, proč stát převzal od roku 1923 opět výrobu vodky do svých rukou. Nejprve pouze dvacetiprocentní a s odůvodněním, že chce předejít zdravotním potížím z načerno pálené kořalky. Na příkaz bolševické vlády se mohla nakonec vyrábět vodka s obsahem 38 % alkoholu, pro kterou se vžil lidový název Rykovka, podle Alexeje Ivanoviče Rykova, předsedy Rady lidových komisařů, který dekret podepsal.[3]

S nástupem Stalina vodka nakonec ztratila všechny své dosud lidově používané přívlastky. Po zavedení potravinových lístků v roce 1930 byla volně k dostání ve státních obchodech, její cena ale rapidně vzrostla. To vedlo opět k domácímu pálení samohonky. S nástupem volného trhu v Rusku se s vodkou doslova roztrhl pytel, přičemž k dostání byly i zahraniční vodky jako například Zubrovka nebo Absolut Vodka. Mnoho nových ruských podnikatelů se snažilo na výrobě vodky zbohatnout a zejména v 90. letech byl zaznamenán nárůst otravy alkoholem z nekvalitního pálení.[4]

Ruský stát se snažil dostat výrobu vodky pod státní kontrolu a pravá ruská vodka musela být označena akcízovými nálepkami s vodním znakem. Ale i ty byly falšovány, takže stát vyhlašoval skoro každý měsíc jiné zabarvení vodky (zelené, modré, žluté), ale nakonec i ty padělané měly stejné zabarvení a stát kontrolu nad pravou ruskou vodkou vzdal. Levné a zdraví škodlivé vodky lze koupit na černém trhu ve třílitrových lahvích. K dostání je i vodka bez alkoholu.[4]

Vodka se na ukrajinské půdě objevila ve čtrnáctém a patnáctém století – tedy dříve než v Rusku a Polsku. Ve čtrnáctém století byla destilace spontánní. Lidé jezdili pálit pro vlastní potřebu v okolních vesnicích, osadách a městech. V sedmnáctém století začali hejtmani vydávat univerzálie s povolením pro jednotlivce vyrábět a prodávat vodku (horilku). Ovšem původ horilky (a jejího názvu) nelze definitivně vysledovat, ale předpokládá se, že pochází z oblastí pěstování obilí, které nyní zahrnují Polsko, Bělorusko, Ukrajinu a západní Rusko. Již od prvopočátku se vodce na ukrajině říka Horilka (domácí výroba pak Samohon), což vede k přesvědčení, že název Vodka byl prvně užit v Polsku. [5] [6] Dlouhou tradici má vodka i ve Skandinávii (ovšem Finsko bylo dlouho okupováno ruskem). Další specifikum ukrajinské vodky (horilky) je výroba z ječmene, oproti "bramborovým" variantám z Ruska či Polska a také přimíchávání různých přírodních tinktur ("aromat"). Mezi nejčastější tinktury patří celé kusy rostlin a nebo různých ukrajinských regionálních nápojů, např. pepř, zimolez, nať, starka, mochna nátržník, česnek, zubrivka, henjora, kmín, kmín kořenný, ořešák královský, mastichin (kombinace vodky s mastichou zalitý skořicí), hřebíček, muškátový oříšek, pomerančová kůra s následnou destilací a přidáním cukru. Novinkou bývá i chilli paprička. [7]

Až do 50. lét, vodka nebyla používána jako označení pro švédské destilované nápoje, který byl místo toho nazýván brännvin (“pálit-víno”). Etymologie tohoto slova vychází z holandského Brandewijn, který je ovšem základem slova brandy . Tento nápoj se vyrábí ve Švédsku od konce 15. století, i když celková produkce byla v 17. století ještě malá. Od počátku 18. století se výroba rozšiřovala, i když výroba byla několikrát zakázána, při nedostatku obilí. Brambory , ačkoli byly původně obilným produktem, se při výrobě začaly používat koncem 18. století a dominantními se staly od počátku 19. století. [8]

Vodka je jeden z nejoblíbenějších alkoholických nápojů po celém světě. Vzhledem k velké rozmanitosti informací z různých zdrojů vychází níže uvedená tabulka ze dvou statistik uvádějících stejné pořadí:

Statistika podle Worldatlas[10] (Zdroj, na kterém jsou uváděny statistiky týkající se politiky, ekonomiky, sociologie a cestování). Statistika podle Quartz[11] (Zdroj týkající se ekonomiky a ředitelství).

Stát	Konzumace vodky v litrech na jednu osobu ročně
Rusko Rusko	17.28
Polsko Polsko	13.71
Ukrajina Ukrajina	9.96
Bulharsko Bulharsko	5.26
Slovensko Slovensko	4.13
Spojené státy americké Spojené státy americké	3.76
Irsko Irsko	3.38
Finsko Finsko	3.19
Spojené království Spojené království	3.01
Maďarsko Maďarsko	2.63
Kanada Kanada	2.63
Izrael Izrael	2.25
Rakousko Rakousko	1.69
Norsko Norsko	1.68
Česko Česko	1.51

Plakát odrazující od pití vodky a kouření cigaret s nápisem: Dovedli ... (ho do tohoto stavu). 50. léta 20. stol.

Konzumace vodky (a alkoholu obecně) ovlivňuje hodně procesů lidského organizmu.

Vodka, jako i ostatní alkoholické nápoje, lidskému organizmu škodí. Ovlivňuje hladinu cukru v krvi, centrální nervový systém, sexuální a reprodukční zdraví, imunitu, kosterní a svalové systémy a vyvolává závislost.[12]

Díky tomu, že vodka je široce oblíbený nápoj po celém světě, existují muzea tohoto alkoholického nápoje.

Muzeum vodky v Petrohradu

Muzeum vodky ve Verchnije Mandrogi, Leningradská oblast.

Malé muzeum v Petrohradu představuje dlouhou historii ruského národního nápoje, od rolníků 12. století až po prezidenty 20. století. Evoluci ruské ohnivé vody vysvětlují vitríny plné lahví vodky v neobvyklých tvarech, starých reklamních kampaních a některých vtipných diorámách.V degustační místnosti je také možnost ochutnat tři různé vodky a tradiční ruské občerstvení.[14]

Adresa	Konnogvardeisky Boulevard 4
Metro:	Admiralteyskaya