Dioráma

Jako první vynalezl dioráma francouzský umělec a fotograf Louis Daguerre. Daguerre maloval dioramata, obrazy a také scény pro různá divadla. Vybíral si většinou témata krajin, interiéry, kaple nebo sopky.[1]

Malby nanášel na tenké plátno. K obrazu často přidával reálné rekvizity, aby posílil zážitek diváka. Obraz byl osvětlován zepředu i zezadu, aby byl naznačen postupný přechod z denního světla na večerní. Světlo se také používalo při objevování a mizení herců a hereček. Když byla dokončena jedna scéna hry, hlediště se otočilo k jinému obrazu na jevišti. Tato dioramata se používala v rané době filmu a byla velmi populární. První dioráma bylo představeno v Paříži v roce 1822. Jeho úspěch byl tak velký, že byl Daguerre požádán, aby vytvořil další dioráma pro Londýn. To bylo nakonec představeno v parku Square East roku 1823.[1]

V Česku je známé Maroldovo panoráma Bitva u Lipan znázorňující stejnojmennou bitvu z roku 1434. Jedná se o obraz s modelem popředí krajiny se skutečnými prvky jako terénní nerovnosti, kusy zbraní a výstroje apod. ve skutečné velikosti nebo diorama boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě při švédském obléhání Prahy 1648 v zrcadlovém bludišti na Petříně.

Další dioráma s názvem Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou je v Turnovském muzeu. Namaloval ho na objednávku Klubu českých turistů v roce 1895 český malíř Mikoláš Aleš spolu s Vojtěchem Bartoňkem, Karlem Vítězslavem Maškem a Václavem Jansou.[2] Nezrealizovány zůstaly návrhy Jana Šebka z let 1933–1935 na panoramatický obraz husitské bitvy u Domažlic.