Centrální nervová soustava

CNS je chráněna třemi obaly. Tyto obaly jsou shodné pro mozek i míchu. Obalují mozek v dutině lební a následně vybíhají skrze foramen magnum podél míchy do páteřního kanálu.

1. Tvrdá plena (dura mater) — Vnější obal CNS, v lebce nasedá ke kosti a v páteři vytváří durální vak, který se táhne zhruba k 2. sakrálnímu obratli
2. Pavučnice (Arachnoidea) - Tvoří vazivové trámce mezi durou a piou mater. Je bezcévná. Prostory mezi trámci vyplňuje mozkomíšní mok.
3. Omozečnice, měkká plena mozková (pia mater) - Je to měkká průsvitná vrstva, která se nachází na povrchu mozku a míchy, k nimž těsně přiléhá. Vybíhá mezi mozkové závity. Tvoří ji řídké vazivo a cévní pleteně.

Zánět mozkových obalů (meningoencefalitida) může být vyvolána např. infikovaným klíštětem.

Mícha (mícha páteřní, medulla spinalis) je nervová trubice uložena v páteřním kanálku, předává informace do mozku a informace orgánům, je dlouhá 40-45cm a vystupuje z ní 31 párů míšních nervů, které rozlišujeme na:

• Krční
• Hrudní
• Bederní
• Křížové
• Kostrční

Každý nerv obsahuje vlákna smyslová, motorická a některá vegetativní.

Při průřezu míchou rozeznáváme bílou hmotu míšní, která je tvořena axony neuronů, a šedou hmotu míšní, která je tvořena těly neuronů. Dále na míše rozlišujeme přední a zadní kořeny. Zadní (dorzální) kterými vstupují vlákna smyslových neuronů přivádějících informaci (vzruchy). Pomocí interneuronu je informace vyhodnocena a předána do mozku nebo přímo na motorické neurony, které vystupují předními (ventrálními) kořeny. Je-li zpracování podnětu provedeno bez zásahu mozku, nazývá se tento děj reflex (také se říká, že podnět proběhl po reflexním oblouku).

Nervová vlákna předních a zadních kořenů se spojují v míšní nerv. Při poškození míšních nervů může dojít k poruchám hybnosti a to buď částečné ochrnuti (pareza - spastická nebo chabá) nebo k ochrnutí úplnému (plegie).

Mozek (encephalon) je složen ze tří hlavních částí: zadní, střední (mesencephalon) a přední. Mozek plní některé základní funkce jako mícha = zpracovává vstupní signál ze smyslových orgánů a vytváří výstupní impulsy, které vysílá k výkonným orgánům soustředěným v oblasti hlavy zejména dutiny ústní. Jedná se tak hlavně o reflexy = svaly obličeje a slinné žlázy. Mnohem významnější funkcí mozku je integrace a koordinace ostatních orgánů těla.

Anatomicky se dělí na tři části:

1. Přední mozek (prosencephalon), dělí se na dvě části: mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).
2. Střední mozek (mesencephalon), dále se nedělí!
3. Zadní mozek (rhombencephalon), který se skládá ze dvou oddílů, a to kaudálnější prodloužené míchy (medulla oblongata) a rostrálnějšího metencephalonu, který se dělí na Varolův most (pons) a mozeček (cerebellum).

Varolův most, prodloužená mícha a střední mozek dohromady tvoří mozkový kmen.

• SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu centrální nervová soustava na Wikimedia Commons
• CNS - Anamneza.cz