Mušov

Mušov (německy Muschau)[2] je samota, katastrální území a zaniklá vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Katastrální území bývalého Mušova o rozloze 14,25 km², rozkládající se v Dyjsko-svrateckém úvalu, patří obci Pasohlávky.

Mušov
Lokalita
Charaktersamota
ObecPasohlávky
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°53′45″ s. š., 16°35′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2011)[1]
Katastrální územíMušov (14,25 km²)
Počet domů0 (2011)[1]
Mušov
Další údaje
Kód k. ú.700401
Zaniklé obce.cz3255
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Mušovu pochází z roku 1276. Vesnice byla založena německými kolonizátory ve 13. století na staré severojižní zemské stezce z prostoru dnešního Brna do Vídně.[3] Poblíž vsi se nacházel most přes Dyji, která zde četnými meandry protékala lužními lesy a pravidelně zaplavovala okolí.

Mušov byl zlikvidován i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny. Do roku 1976 byl Mušov samostatnou obcí, usnesením plenárního zasedání Okresního národní výboru (ONV) Břeclav ze dne 22. dubna 1976 bylo schváleno vytvoření společného místního národního výboru obcí Pasohlávky a Mušov se sídlem v Pasohlávkách a usnesením plenárního zasedání ONV Břeclav ze dne 13. dubna 1979 byl vydán souhlas se zrušením obce Mušov s účinností od 1. ledna 1980.[4] Od té doby je katastr Mušova součástí obce Pasohlávky (do roku 2006 okres Břeclav, poté okres Brno-venkov). Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z vlastní vesnice zachován kostel svatého Linharta, stojící dnes na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. Nedotčeny zůstaly také vinné sklepy pod vrchem Hradisko (Burgstall), nacházejícím se severně od vodních nádrží po západní straně silnice vedoucí od Pohořelic, a kaple svatého Ducha, vystavěná nákladem rodiny Rinderových (jedné ze dvou rodin, kterým bylo umožněno po válce zůstat v Mušově) a stojící na křižovatce před přehradou. Kříž z mušovské návsi byl převezen do Opatovic, kde se nachází před tamním kostelem.[5] Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. červen 1978. Ze seznamu sídel byl vymazán v lednu 1980, definitivně byl prostor Mušova zatopen vodami nádrže v roce 1987.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
558667695665742742730559601533

Archeologická lokalita

Podrobnější informace naleznete v článku Římská vojenská pevnost u Mušova.

Na vrchu Hradisko (dříve Burgstall) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia.

Dne 21. října 1988 byla v blízkosti Hradiska nalezena královská hrobka germánského velmože s bohatou výbavou, patrně spojence Říma ve válce. V té době se prováděly rozsáhlé terénní úpravy kolem nové silnice včetně předepsaného archeologického průzkumu. Bylo při něm zjištěno, že římská stanice byla mnohem větší, než se původně předpokládalo. Dále se zde na několika místech našly pozůstatky římských krátkodobých táborů a slovanské pohřebiště, ostatně četné jsou archeologické nálezy i výzkumy ze všech období pravěku.

V červnu 2020 bylo na úpatí Hradiska otevřeno návštěvnické centrum s interaktivní expozicí nazvané „Brána do Římské říše“.[8][9] Na expozici navazuje naučná stezka vedoucí na vrchol Hradiska.

Panorama Mušova a jeho okolí z Hradiska

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 248.
  3. BORSKÝ, Pavel; ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar; KONEČNÝ, Lubomír J. Kostel sv. Leonarda v Mušově. Průzkumy památek. 1998, čís. II, s. 21–46. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.
  4. http://sbirka.nssoud.cz/cz/katastr-nemovitosti-zmena-hranice-katastralniho-uzemi.p1449.html
  5. kříže [online]. Opatovice.eu [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
  6. ČT24. Kostel uprostřed novomlýnské nádrže se možná zpřístupní veřejnosti [online]. Ceskatelevize.cz, 2012-08-16 [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
  8. Otevřeli jsme Bránu do Římské říše! - Archeologický ústav Brno. arub.avcr.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
  9. Brána do Římské říše - Návštěvnické centrum Mušov [online]. Branadorimskerise.cz [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.

Literatura

  • Unger, Josef (1984): Středověké votivní předměty z Mušova.
  • Freissing, Josef (1934): Ortsgeschichte von Muschau.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.