Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Vodní dílo Nové Mlýny
Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška164 m
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis
Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

Přehradní nádrž Č. Rozloha
(ha)[1][p. 1]		 Délka
(km)		 Šířka
(km)		 Hloubka
(m)[1][p. 2]		 Obvod
(km)		 Objem
(m³)[1][p. 3]		 Nadm. výška
(m)[1][p. 4]		 Rok
dokončení		 Katastrální území
MušovskáI&0000000000000531.000000531——&0000000000000004.0400004,04—&0000000012186000.00000012 186 000&0000000000000171.540000171,541978Drnholec, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Pasohlávky, Mušov
VěstonickáII&0000000000001033.0000001 033——&0000000000000005.0200005,02—&0000000034000000.00000034 000 000&0000000000000171.420000171,421980Dolní Věstonice, Strachotín, Horní Věstonice, Mušov, Ivaň, Pouzdřany
NovomlýnskáIII&0000000000001668.0000001 668&0000000000000007.8000007,8—&0000000000000007.5400007,54—&0000000087750000.00000087 750 000&0000000000000171.240000171,241988Dolní Věstonice, Strachotín, Nové Mlýny, Milovice u Mikulova, Pavlov, Šakvice

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití
Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[2][3]

Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.[zdroj?!] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.[zdroj?!] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,[zdroj?!] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji[zdroj?!] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.

Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.[zdroj?!]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy

Poznámky
  1. Plocha při maximální hladině
  2. Rozdíl kót maximální hladiny a dna nádrže. Pokud není uvedena kóta dna nádrže, je hloubka určena jako rozdíl kóty koruny hráze a výšky hráze nade dnem.
  3. Celkový objem nádrže
  4. Kóta maximální hladiny

Reference
  1. Soupis přehrad ČR
  2. KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161–179.
  3. Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.