Racek černohlavý
Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) je středně velkým druhem racka.
Racek černohlavý | |
---|---|
Racek černohlavý, adultní pták | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] (jako Larus melanocephalus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neoghathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Čeleď | rackovití (Laridae) |
Rod | racek (Ichthyaetus) |
Binomické jméno | |
Ichthyaetus melanocephalus Temminck, 1820 | |
Rozšíření racka černohlavého
hnízdiště (letní období)
hnízdiště (celoroční)
zimoviště
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Na první pohled se podobá racku chechtavému, má však černou hlavu, korálově červený zobák a bílá křídla bez černé kresby. V prostém (zimním) šatu je černé zbarvení hlavy omezeno na proužkování za okem a kolem oka, na zobáku se objevuje tmavá koncová páska. Mladí ptáci se podobají mladým rackům bouřním.
Výskyt
Hnízdí velmi roztroušeně na pobřeží i ve vnitrozemí Evropy od Británie a Španělska po severní Černé moře, včetně České republiky. Zimují v oblasti Středozemního moře a na atlantském pobřeží Evropy.[2]
Expanze areálu
K první expanzi areálu racka černohlavého došlo v 50. a 60. letech 20. století, kdy poprvé zahnízdil v řadě zemí střední a západní Evropy. V roce 1981 zahnízdil poprvé v Polsku, do roku 1997 byla místní populace stabilní (do 10 párů), poté došlo k rychlému růstu. V současnosti hnízdí v Polsku každoročně 26–39 párů, z toho asi polovina na ostrovech středního toku řeky Visly.[3]
Hnízdění v České republice
Racek černohlavý byl území České republiky pozorován poprvé v roce 1962, první hnízdění bylo zjištěno v roce 1967. Od roku 1983 hnízdí pravidelně na jižní Moravě. Od roku 1999 hnízdí každoročně přes 10 párů, největší počet (35 párů) byl zjištěn v roce 2000. Mimo jižní Moravu hnízdí pravidelně u Olomouce a na Karvinsku; hnízdění bylo prokázáno také v jižních a východních Čechách.[4] Na hnízdiště přilétají dospělí jedinci v druhé polovině března, snůšky vajec začínají koncem dubna, méně častěji začátkem května. Snáší 1–3 vejce, alespoň jedno mládě se vylíhne ze zhruba 70 % hnízd, z mláďat se dožije vzletnosti asi polovina.[5]
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
- ZIELIŃSKA, M.; ZIELIŃSKI, P.; KOŁODZIEJCZYK, P..; SZEWCZYK, P.; BETLEJA, J. Expansion of the Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Poland. Journal of Ornithology. 2007, roč. 148, čís. 4, s. 543-548.
- POPRACH, K.; HALUZÍK, M.; CHYTIL, J. Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia. 2006, roč. 42, s. 66-80.
- POPRACH, K.; HALUZÍK, M.; CHYTIL, J.: Hnízdní biologie, biometrie a tologie racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia, 2007, roč. 43, s. 88-108.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu racek černohlavý na Wikimedia Commons