Racek černohlavý

Racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus) je středně velkým druhem racka.

Racek černohlavý
Racek černohlavý, adultní pták
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
(jako Larus melanocephalus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
Rodracek (Ichthyaetus)
Binomické jméno
Ichthyaetus melanocephalus
Temminck, 1820
Rozšíření racka černohlavého
Rozšíření racka černohlavého
      hnízdiště (letní období)
      hnízdiště (celoroční)
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Pták v šatu 1. roku

Na první pohled se podobá racku chechtavému, má však černou hlavu, korálově červený zobák a bílá křídla bez černé kresby. V prostém (zimním) šatu je černé zbarvení hlavy omezeno na proužkování za okem a kolem oka, na zobáku se objevuje tmavá koncová páska. Mladí ptáci se podobají mladým rackům bouřním.

Ichthyaetus melanocephalus

Výskyt

Hnízdí velmi roztroušeně na pobřeží i ve vnitrozemí Evropy od Británie a Španělska po severní Černé moře, včetně České republiky. Zimují v oblasti Středozemního moře a na atlantském pobřeží Evropy.[2]

Expanze areálu

K první expanzi areálu racka černohlavého došlo v 50. a 60. letech 20. století, kdy poprvé zahnízdil v řadě zemí střední a západní Evropy. V roce 1981 zahnízdil poprvé v Polsku, do roku 1997 byla místní populace stabilní (do 10 párů), poté došlo k rychlému růstu. V současnosti hnízdí v Polsku každoročně 26–39 párů, z toho asi polovina na ostrovech středního toku řeky Visly.[3]

Hnízdění v České republice

Racek černohlavý byl území České republiky pozorován poprvé v roce 1962, první hnízdění bylo zjištěno v roce 1967. Od roku 1983 hnízdí pravidelně na jižní Moravě. Od roku 1999 hnízdí každoročně přes 10 párů, největší počet (35 párů) byl zjištěn v roce 2000. Mimo jižní Moravu hnízdí pravidelně u Olomouce a na Karvinsku; hnízdění bylo prokázáno také v jižních a východních Čechách.[4] Na hnízdiště přilétají dospělí jedinci v druhé polovině března, snůšky vajec začínají koncem dubna, méně častěji začátkem května. Snáší 1–3 vejce, alespoň jedno mládě se vylíhne ze zhruba 70 % hnízd, z mláďat se dožije vzletnosti asi polovina.[5]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
  3. ZIELIŃSKA, M.; ZIELIŃSKI, P.; KOŁODZIEJCZYK, P..; SZEWCZYK, P.; BETLEJA, J. Expansion of the Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Poland. Journal of Ornithology. 2007, roč. 148, čís. 4, s. 543-548.
  4. POPRACH, K.; HALUZÍK, M.; CHYTIL, J. Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia. 2006, roč. 42, s. 66-80.
  5. POPRACH, K.; HALUZÍK, M.; CHYTIL, J.: Hnízdní biologie, biometrie a tologie racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia, 2007, roč. 43, s. 88-108.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.