Věda ve středověkém islámském světě

Věda ve středověkém islámském světě (méně přesně také islámská věda nebo arabská věda) se v muslimském světě vyvinula a praktikovala během islámského zlatého věku (cca mezi lety 750 až 1258) v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Cordóbského emirátu na Pyrenejském poloostrově. Během této doby byly do arabštiny přeloženy indické, asyrské, íránské a řecké znalosti. Tyto překlady se staly prameny pro vědecký pokrok mezi vědci z oblastí, kde v průběhu středověku vládli muslimové.[1]

Stránka ze spisu Al-Kitab al-mukhtasar fi hisab al-jabr wa-l-muqabala od Al-Chorezmího v němž je poprvé zmíněn název algebra (al-džabr).
Tabula Rogeriana, neboli kniha Rogerova od Al-Idrísího byla vytvořena pro sicilského krále Rogera II.. Patří mezi nejvyspělejší starověké mapy světa, je tvořena 70 mapovými listy a má jihoseverní směr (tzn. jih je nahoře, sever dole)
Astronomická observatoř Násira al-Tusího, okolo roku 1250.
Ilustrace zatmění Měsíce ze středověkého rukopisu al-Birúního (Aliborona).

Historie a oblasti zájmu

Počátek tohoto zlatého věku spadá do obdoví panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786-809), které se vyznačovalo vědeckou, náboženskou a kulturní prosperitou. Do období jeho vlády pravděpodobně spadá i otevření otevření Domu moudrosti v Bagdádu, v němž sídlili učenci z různých částí tehdejšího světa. Výsledky jejich bádání i práce dalších středověkých učenců islámského světa jsou zřetelné zejména v

Mezi další oblasti zájmu patřily také:

Významní vědci

Vědci v rámci těchto oblastí byli různého původu. Většina z nich byli Peršané[2][3][4][5], ostatní Arabové, Asyřané, Kurdové[4] a Egypťané. Také zde působili vědci rozmanitého náboženského původu. Vedle muslimů,[6][7][8] zde působili i křesťané[9], Židé[9][10] a nevěřící.[11][12]

Arabové

Maurové

Berbeři

Peršané

Odkazy

Související články

Reference
  1. ROBINSON (EDITOR), Francis. The Cambridge Illustrated History of the Islamic World. [s.l.]: Cambridge University Press, 1996. S. 228–229. (anglicky)
  2. William Bayne Fisher, et al, The Cambridge History of Iran 4, Cambridge University Press, 1975, p. 396
  3. Shaikh M. Ghazanfar, Medieval Islamic economic thought: filling the "great gap" in European economics, Psychology Press, 2003 (p. 114-115)
  4. Ibn Khaldun, Franz Rosenthal, N. J. Dawood (1967), The Muqaddimah: An Introduction to History, p. 430, Princeton University Press, ISBN 0-691-01754-9.
  5. Joseph A. Schumpeter, Historian of Economics: Selected Papers from the History of Economics Society Conference, 1994, y Laurence S. Moss, Joseph Alois Schumpeter, History of Economics Society. Conference, Published by Routledge, 1996, ISBN 0-415-13353-X, p.64.
  6. Howard R. Turner (1997), Science in Medieval Islam, p. 270 (book cover, last page), University of Texas Press, ISBN 0-292-78149-0
  7. Hogendijk, Jan P. (January 1999), Bibliography of Mathematics in Medieval Islamic Civilization Archivováno 18. 4. 2010 na Wayback Machine
  8. A. I. Sabra, 1996. Tradition, Transmission, Transformation: Proceedings of Two Conferences on Pre-modern Science held at the University of Oklahoma. Redakce Ragep F. J.. [s.l.]: Brill Publishers. ISBN 90-04-09126-2. Kapitola Greek Science in Medieval Islam, s. 20. (anglicky)
  9. Bernard Lewis, The Jews of Islam, 1987, p.6
  10. Salah Zaimeche (2003), Introduction to Muslim Science.
  11. Hogendijk 1989
  12. Bernard Lewis, What Went Wrong? Western Impact and Middle Eastern Response

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.