Al-Idrísí

Abu Abd Alláh Muhammad al-Idrísí al-Kurtubí al-Hasaní as-Sabtí či jednoduše al-Idrísí (arabsky أبو عبد الله محمد الإدريسي القرطبي الحسني السبتي‎, 11001165/1166) byl andaluský geograf, kartograf, egyptolog a cestovatel, který žil a pracoval na Sicílii na dvoře krále Rogera II. Sicilského.

Muhammad al-Idrísí
Socha Al-Idrísího ve španělské Ceutě
Narození1100
Ceuta
Úmrtí1165
Sicílie
Povolánígeograf, kartograf, vědec, spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v severoafrické Ceutě, která náležela Almoravidské říši a byl členem emírského rodu Idrísovců. Náleží k třetímu tzv. normansko-arabskému období islámské kartografie.[1] Studoval v Cordóbě v muslimském Španělsku a po skončení studií cestoval po Středomoří, střední i západní Evropě a sbíral zejména geografická data.[2] Zemřel v roce 1165 na Sicílii.

Dílo

Tabula Rogeriana, neboli kniha Rogerova, byla vytvořena pro sicilského krále Rogera II. Patří mezi nejvyspělejší starověké mapy světa, je tvořena 70 mapovými listy a má jihoseverní směr (tzn. jih je nahoře, sever dole

Z jeho tvorby lze zmínit kruhovou mapu a knihu Rogerovu (arabsky: Al-Kitáb al-Rudžari, latinsky: Tabula Rogeriana). Druhé zmíněné dílo, které je zároveň jeho dílem nejvýznamnějším, dokončil v roce 1154 na dvoře sicilského krále Rogera II., kam byl pozván, aby zaktualizoval mapu světa.[2] Tabula Rogeriana je podrobný popis Evropy, Asie a Afriky doprovozený mapou světa na 70 obdélníkových mapových listech (z českého území je na mapě možné pod názvy Mašla, Šruna, Agra a Bis najít města Plzeň, Brno, Kroměříž a Olomouc). Součástí je i rytina na stříbrné míse, která měla rozměry 3,32×1,48 metru, byla silná 3 milimetry a vážila 150 kilogramů. Práce na celém díle trvala al-Idrísímu patnáct let.[3] Vlastní kniha a mapové listy se do dnešní doby nedochovaly, avšak existuje několik jejích opisů (Pařížský, Oxfordský, Petrohradský). Jeho obdélníková mapa světa je považována za nejvýznamnější dílo arabské kartografie.[1]

I přes svůj význam v kartografii však byl prakticky ignorován muslimskými historiky a biografy. Tato skutečnost je připisována tomu, že jako muslim byl ve službách křesťanského krále.[4] Po smrti Rogera II. napsal pro jeho syna Viléma I. knihu Zahrada vzdělání a útěcha srdce (anglicky: The Garden of Civilization and the Amusement of the Soul), která se však nezachovala.[3]

Jedním z jeho mnohých zájmů bylo studium léčivých bylin.[2] O nich sepsal několik knih; jednou z nich je Kitáb al-Džámi-li-Sifat Aštat al-Nabatat. Pojmenoval rovněž řadu léčiv v šesti jazycích: syrštině, řečtině, perštině, hindštině, latině a berberštině. Mimo geografii a botaniku se rovněž zajímal o faunu a zoologii.[2]

Mapy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muhammad al-Idrisi na anglické Wikipedii.

  1. ČAPEK, Richard a kolektiv. Geografická kartografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-25153-6. S. 343.
  2. Al Idrisi [online]. Islam Online [cit. 2009-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. (anglicky)
  3. ČERBA, Otakar. Významná data v tematické kartografii mezi roky 1000 a 1500 [PDF]. Západočeská univerzita v Plzni, 2007-10-11 [cit. 2009-12-05]. Přednáška z předmětu Tematická kartografie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-20.
  4. al-Idrisi [online]. Topical Stamps [cit. 2009-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-02. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.