Moneta Czech Open
Moneta Czech Open je mužský profesionální tenisový turnaj hraný v Prostějově, který se koná na otevřených antukových dvorcích. Na okruhu ATP Challenger Tour se řadí do Category 100 a prize money k roku 2019 činily 92 040 eur. Představuje největší tenisovou událost mužů na českém území.[1]
Moneta Czech Open | |
---|---|
Založeno | 1994 |
Odehráno | Moneta Czech Open 2019 |
Místo | Prostějov Česko |
Dějiště | TK Agrofert Prostějov |
Souřadnice | 49°28′20″ s. š., 17°6′38″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Období | červen |
ATP Challenger Tour | |
2010 | Challenger €106 500 |
2011–2016 | Challenger €106 500+H |
2017–2018 | Challenger €127 000+H |
2019– | Category 100 |
Soutěže | 48 dvouhra / 16 čtyřhra |
Prize Money | 92 040 € |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turnaj probíhá každoročně od roku 1994 v tenisovém klubu TK Agrofert Prostějov. Ředitelkou turnaje je od roku 1999 bývalá tenistka Petra Černošková.[2]
V minulosti se turnaj jmenoval Živnobanka Czech Open a UniCredit Czech Open. V roce 2018 se generálním partnerem stal bankovním dům Moneta Money Bank. Do dvouhry nastupuje čtyřicet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. K navýšení z třiceti dvou hráčů ve dvouhře došlo v roce 2019, čímž se zdvojnásobil i počet nasazených na šestnáct.[1] Nejvyšší počet tří titulů získali čeští tenisté Radek Štěpánek, Jan Hájek a Jiří Veselý.
Přehled finále
Dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
2019 | Pablo Andújar | Attila Balázs | 6–2, 7–5 |
2018 | Jaume Munar | Laslo Djere | 6–1, 6–3 |
2017 | Jiří Veselý | Federico Delbonis | 5–7, 6–1, 7–5 |
2016 | Michail Kukuškin | Márton Fucsovics | 6–1, 6–2 |
2015 | Jiří Veselý | Laslo Djere | 6–4, 6–2 |
2014 | Jiří Veselý | Norbert Gombos | 6–2, 6–2 |
2013 | Radek Štěpánek | Jiří Veselý | 6–4, 6–2 |
2012 | Florian Mayer | Jan Hájek | 7–6(7–1), 3–6, 7–6(7–3) |
2011 | Jurij Ščukin | Flavio Cipolla | 6–4, 4–6, 6–0 |
2010 | Jan Hájek | Radek Štěpánek | 6–0skreč |
2009 | Jan Hájek | Steve Darcis | 6–2, 1–6, 6–4 |
2008 | Agustín Calleri | Martín Vassallo Argüello | 6–0, 6–3 |
2007 | Sergio Roitman | Florian Mayer | 7–6(7–1), 6–4 |
2006 | Jan Hájek | Dominik Hrbatý | 6–3, 5–7, 6–2 |
2005 | Jarkko Nieminen | Ivo Minář | 6–1, 6–3 |
2004 | Radek Štěpánek | Michal Tabara | 7–6(7–5), 7–5 |
2003 | Radek Štěpánek | Mariano Puerta | 7–5, 6–3 |
2002 | Guillermo Coria | Jiří Novák | 6–3, 6–3 |
2001 | Bohdan Ulihrach | Jiří Novák | 6–4, 6–7(5–7), 6–3 |
2000 | Andreas Vinciguerra | Jérôme Golmard | bez boje |
1999 | Richard Fromberg | Juan Carlos Ferrero | 7–6, 5–7, 6–4 |
1998 | Richard Fromberg | Andrew Ilie | 6–2, 6–2 |
1997 | Bohdan Ulihrach | Fernando Meligeni | 6–2, 4–6, 6–1 |
1996 | Andrej Česnokov | Francisco Clavet | 6–3, 6–0 |
1995 | Andrea Gaudenzi | Jiří Novák | 6–4, 6–3 |
1994 | Karol Kučera | Tomáš Zdražila | 6–0, 6–4 |
Čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
2019 | Philipp Oswald Filip Polášek | Jiří Lehečka Jiří Veselý | 6–4, 7–6(7–4) |
2018 | Denys Molčanov Igor Zelenay | Martín Cuevas Pablo Cuevas | 4–6, 6–3, [10–7] |
2017 | Guillermo Durán Andrés Molteni | Roman Jebavý Hans Podlipnik-Castillo | 7–6, 6–7, [10–6] |
2016 | Aleksandr Buryj Igor Zelenay | Julio Peralta Hans Podlipnik-Castillo | 6–4, 6–4 |
2015 | Julian Knowle Philipp Oswald | Mateusz Kowalczyk Igor Zelenay | 4–6, 6–3, [11–9] |
2014 | Peter Polansky Adil Shamasdin | Andre Begemann Lukáš Rosol | 1–6, 2–6 |
2013 | Nicholas Monroe Simon Stadler | Mateusz Kowalczyk Lukáš Rosol | 6–4, 6–4 |
2012 | Hsieh Cheng-peng Lee Hsin-han | Colin Ebelthite John Peers | 7–5, 7–5 |
2011 | Sergej Bubka Adrián Menéndez | David Marrero Rubén Ramírez Hidalgo | 7–5, 6–2 |
2010 | Marcel Granollers David Marrero | Johan Brunström Jean-Julien Rojer | 3–6, 6–4, [10–6] |
2009 | Johan Brunström Jean-Julien Rojer | Pablo Cuevas Dominik Hrbatý | 6–2, 6–3 |
2008 | Rik de Voest Łukasz Kubot | Chris Haggard Nicolas Tourte | 6–2, 6–2 |
2007 | Ramón Delgado Juan Pablo Guzmán | Tomáš Cibulec Leoš Friedl | 7–6(8–6), 6–1 |
2006 | František Čermák Jaroslav Levinský | Jan Masik Michal Tabara | 6–3, 6–2 |
2005 | Lukáš Dlouhý David Škoch | Jan Hájek Jan Masik | 5–7, 6–3, 7–6(7–5) |
2004 | Dominik Hrbatý Jaroslav Levinský | Travis Parrott Tripp Phillips | 6–4, 6–4 |
2003 | Jaroslav Levinský David Škoch | Rubén Ramírez Hidalgo Sergio Roitman | 6–2, 6–2 |
2002 | František Čermák Ota Fukárek | Mariano Hood Sebastián Prieto | 6–3, 7–6(7–5) |
2001 | Andrea Gaudenzi Sander Groen | Devin Bowen Mariano Hood | 7–6(8–6), 6–4 |
2000 | Alberto Martín Ejal Ran | Petr Luxa Vincenzo Santopadre | 6–2, 6–2 |
1999 | Dinu Pescariu Eric Taino | Devin Bowen Ejal Ran | 6–3, 6–3 |
1998 | Edwin Kempes Peter Wessels | Tomáš Cibulec Tomáš Krupa | 6–4, 7–5 |
1997 | Jiří Novák David Rikl | Scott Melville Diego Nargiso | 6–4, 6–2 |
1996 | Mathias Huning Jack Waite | Fredrik Bergh Patrik Fredriksson | 6–3, 7–6 |
1995 | Andrei Pavel Glenn Wilson | Jeff Belloli Jack Waite | 7–5, 6–3 |
1994 | Jiří Novák Radomír Vašek | Sjeng Schalken Joost Winnink | 6–7, 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moneta Czech Open na anglické Wikipedii.
- Miroslav Mazal. Prostějovu znovu kraloval Španěl. Češi až na výjimky zklamali [online]. Prostějovský deník, 2019-06-08 [cit. 2019-06-11]. Dostupné online.
- David Ševčík. Šéfka tenisového challengeru v Prostějově: Chlapi jsou někdy rozmazlení. iDNEs.cz [online]. 2013-05-31 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.