Turecké ústavní referendum (2017)

Turecké ústavní referendum bylo referendum zabývající se otázkou, zda přijmout, anebo nepřijmout 18 změn turecké ústavy navržených Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Nacionálně činnou stranou (MHP). Konalo se v Turecku dne 16. dubna 2017. Po jeho schválení má být zrušen úřad premiéra a existující parlamentní systém vlády nahrazen prezidentským systémem. Počet poslanců má být zvýšen z 550 na 600 a turecký prezident získá větší kontrolu nad Nejvyšší radou soudců a státních zástupců.

Referendum proběhlo v době stále platného nouzového stavu, který byl vyhlášen v návaznosti na neúspěšný pokus o vojenský převrat proběhlý v roce 2016. Výsledek referenda byl velmi těsný: pouze 51 % pro hlas „ano“. Nadto Nejvyšší volební komise také stanovila, že i úředně neoznačené hlasy budou považovány za platné. Hlavní opoziční strany považují toto hlasování za ilegální, jelikož 1,5 milionů hlasů bylo neoznačených, a odmítly uznat výsledek. Volební komise prohlásila, že definitivní výsledky mohou budou k dispozici za 11 či 12 dnů.

Prezidentský systém byl dlouhodobým politickým cílem vládnoucí strany AKP a jeho zakladatele, současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. V říjnu 2016 ohlásila Nacionálně činná strana (MHP), že hodlá spolupracovat při přípravě návrhů úpravy ústavy s vládou.

Ti, kteří se změnou souhlasili, argumentovali, že změny turecké ústavy jsou potřebné pro silné a stabilní Turecko a že prezidentský systém dominoval Turecku od roku 1960 do roku 2002. Přívrženci kampaně proti ústavním změnám naopak argumentovali, že návrhy soustředí velké množství moci v rukou prezidenta, což efektivně obejde separaci moci a odebere legislativní moc pryč z rukou parlamentu. Kritici připravovaných ústavních změn také argumentovali, že navržený systém se vyvine ve volenou diktaturu s nulovou možností hnát exekutivu ke zodpovědnosti za své kroky, což vyústí v demokratickou sebevraždu.

Obě strany kampaně byly obviněny z využívání kontroverzních a extrémních frází. Erdogan také obvinil všechny hlasující proti ústavním změnám z podpory teroristů a neúspěšného pokusu o puč z roku 2016.

Kampaň proti ústavním změnám byla mařena nepodloženými obviněními ze strany státní moci, zatímco kampaň pro ústavní změny mohla používat státní zařízení a finance za účelem organizace manifestací a dalších událostí kampaně. Vedoucí osobnosti kampaně proti ústavním změnám, mezi které patřili například Meral Akşenerová, Ümit Özdağ, Sinan Oğan a Yusuf Halaçoğlu, byli všichni terčem násilí i restrikcí kampaně.

Kampaň pro ústavní změny byla postavena před omezení několika evropskými zeměmi, a to vládami Německa, Holandska, Dánska a Švýcarska, které rušily anebo žádali rušení událostí podporující kampaň pro ústavní změny zaměřené na Turky žijící v zahraničí. Tyto omezení vyústily v ostré zhoršení diplomatických vztahů a v diplomatickou krizi mezi Tureckem a Nizozemím.

Byly také vzneseny pochybnosti o průběhu referenda samém, přičemž hlasující pro ústavní změny byli přistiženi, když hlasovali více než jednou a také byli nalezeni lidé držící volební lístky ještě předtím, než zahraniční kolo voleb bylo vůbec zahájeno.

Pozadí

Prezidentský systém poprvé přednesl tehdejší ministr spravedlnosti Cemilem Çiçekem a podporovaná tehdejším premiérem Erdoğanem v roce 2005. Od té doby byl prezidentský systém několikrát otevřeně podporován stranou Spravedlnosti a rozvoje (AKP) spolu s novou ústavou. Viceprezident strany AKP Hayati Yazıcı navrhl duben 2007 jako datum pro referendum.

Úpravy ústavy

Původní návrhy

10. prosince 2016 AKP a MHP navrhla 21 ústavních dodatků a začala sbírat podpisy od poslanců za účelem zahájit parlamentní diskusi o zahájení referenda. Po této diskusi byly 3 z 21 návrhů staženo, 18 jich zůstalo. České shrnutí změn těchto 18 dodatků je níže.

Popis navržených úprav
Návrh #	Článek	Popis změny
1	Článek 9	Soud musí být nezávislý.
2	Článek 75	Počet poslanců je zvýšen z 550 na 600.
3	Článek 76	Věk požadovaný ke kandidatuře ve volbách je snížen z 25 na 18. Povinnost míti ukončenou povinnou vojenskou službu je zrušena. Kandidáti se vztahem k armádě budou nevolitelní.
4	Článek 77	Délka trvání poslaneckého mandátu je zvýšena ze čtyř na pět let. Parlamentní a prezidentské volby se budou konat stejný den každých pět let.
5	Článek 87	Funkcemi parlamentu je Vytváření, měnění a rušení zákonů Schvalování mezinárodních smluv Diskuse, zvyšování anebo snižování státního rozpočtu a jeho schválení anebo zamítnutí na všeobecném shromáždění. Zvolení 7 členů Nejvyšší rady soudců a státních zástupců Užití další moci určené ústavou
5	Článek 89	Pro přehlasování prezidentského veta, parlament musí schválit stejný zákon absolutní většinou hlasů (301 hlasy).
6	Článek 98	Parlament může zkoumat činnost kabinetu a viceprezidenta pomocí parlamentního výzkumu, parlamentního vyšetřování, všeobecné diskuse a psaných otázek. Interpelace byly zrušeny a nahrazeny parlamentním vyšetřováním. Viceprezident musí odpovědět na psané otázky do 15 dnů.
7	Článek 101	Za účelem kandidování na pozici prezidenta je potřeba získat podporu jedné nebo více politických stran, kteří v předchozích parlamentních volbách získaly 5 % a více a sto tisíc hlasujících. Zvolený prezident již není nucen ukončit členství v politické straně, jestliže je nějaké členem.
8	Článek 104	Prezident se stává jak hlavou státu, tak hlavou vlády. Má pravomoc jmenovat a odvolat ministry a viceprezidenty. Prezident může vydat exekutivní dekret. Pokud parlament vytvoří zákon o témže tématu, jako prezident vydal exekutivní příkaz, dekret se stane neplatným, parlamentní zákon platným.
9	Článek 105	Parlament může navrhnout parlamentní vyšetřování absolutní většinou (301 hlasy). Následně je tento návrh 1 měsíc diskutován. Podle výsledků této diskuse může být zahájeno parlamentní vyšetřování po souhlasu tří pětin parlamentu (360 hlasy) (hlasování je tajné). Podle výsledků vyšetřování, parlament může obvinit prezidenta, pokud s tím souhlasí alespoň dvě třetiny poslanců (400).
10	Článek 106	Prezident může jmenovat jednoho nebo více viceprezidentů. Pokud se úřad prezidenta uvolní, poté musí být konány nové prezidentské volby, a to do 45 dnů. Pokud by se parlamentní volby měly konat za méně než rok, poté se budou konat ve stejný den, jako předčasné volby prezidenta. V opačném případě se zkracuje funkční období nového prezidenta do konce funkčního období parlamentu, poté se konají jak parlamentní, tak prezidentské volby. Toto zkrácené období se nepočítá do prezidentova limitu dvou funkčních období. Parlamentní vyšetřování možných trestných činů spáchaných viceprezidenty a ministry může být zahájeno jen se souhlasem tří pětin poslanců. Po tomto vyšetření se může parlament dvoutřetinovou většinou rozhodnout viceprezidenta nebo ministry obvinit. Pokud jsou shledáni vinnými, pak je jediným trestem pozbytí úřadu. Pokud je současně poslancem, pozbývá i této funkce.
11	Článek 116	Prezident nebo tři pětiny parlamentu se mohou rozhodnout vyhlásit předčasné volby. V tomto případě se organizátor do voleb rozpouští.
12	Článek 119	Pravomoc prezidenta deklarovat stav ohrožení státu je nyní předmětem schválení parlamentem, aby tato deklarace vstoupila v platnost. Parlament dobu trvání tohoto stavu může zkrátit i prodloužit, anebo stav ohrožení státu vůbec nevyhlásit.
13	Článek 125	Úkony prezidenta jsou nyní předmětem soudního přezkoumávání.
13	Článek 142	Válečné soudy se ruší, pokud nejsou povolány k vyšetření činů vojáků za doby války.
13	Článek 146	Prezident v minulosti jmenoval jednoho soudce do vysokého vojenského soudu a jednoho do vysokého vojenského administrativního soudu. Jelikož jsou vojenské soudy rušeny, počet ústavních soudců se zredukoval z 15 na 17. Spolu s tím se snižuje počet soudců jmenovaných prezidentem z 12 na 14, přičemž parlament stále jmenuje tři.
14	Článek 159	Nejvyšší rada soudců a státních zástupců se přejmenovává na Radu soudců a státních zástupců. Počet členů této rady se snižuje z 22 na 13, ze kterých jsou 4 jmenováni prezidentem a 7 Velkým shromážděním (dalšími členy je z titulu funkce ministr spravedlnosti a jeho zástupce).
15	Článek 161	Prezident navrhne rozpočet Velkému shromáždění 75 dní před novým fiskálním rokem. Členové komise pro rozpočet v něm mohou činit změny, to se ovšem netýká poslanců. Pokud není rozpočet schválen, poté bude navržen dočasný rozpočet. Pokud ani tento dočasný rozpočet, použije se rozpočet předchozího roku se zvyšovacím poměrem loňského roku. [pozn. 1]
16	Několik článků	Úprava několik článků spočívající hlavně v přenosu exekutivní moci kabinetu do rukou prezidenta.
16	Článek 123	Prezident získává moc vytvářet federální státy.
17	Dočasný článek 21	Nové prezidentské a všeobecné volby budou 3. listopadu 2019. Jestliže se Velké shromáždění rozhodne pro dřívější termín voleb, obě dvě se budou konat ten stejný den. Volby rady soudců a státních zástupců se uskuteční do 30 dnů od schválení tohoto zákona. Válečné soudy budou s účinností tohoto zákona zrušeny.
18	Platnost úprav 1 – 17	Úpravy 2, 4 a 7 se stanou účinnými po nových volbách, ostatní úpravy (s výjimkou dočasného článku 21) se stanou účinnými po složení prezidentské přísahy novým prezidentem. Tato úprava také ruší článek, který nutil zvolené prezidenty vzdát se po zvolení členství ve straně. Také stanovuje, že tyto ústavní dodatky budou odhlasovány v referendu jako celek.

Parlamentní ústavní komise

Po odsouhlasení 316 poslanci strany AKP, 21 navržených ústavních změn byly předloženy předsedovi Velkého národního shromáždění a následně předány Parlamentní ústavní komisi. Parlamentní ústavní komise v čele s poslancem strany AKP Mustafou Şentopem tyto návrhy začala zkoumat v prosinci roku 2016 (tedy dříve, než bylo původně plánované datum leden 2017). Ústavní komise se skládá z 25 členů, ze kterých 15 je z AKP, 5 z CHP, 3 z HDP a 2 pro MHP (strany si rozdělili křesla v komisi ve stejném poměru, jako jsou rozděleny poslanecké mandáty). Jelikož AKP má velkou majoritu v této komisi, média očekávala minimální množství překvapení v této fázi.

Ústavní komise má pravomoc upravit anebo zamítnout navržené změny ústavy předtím, než o nich hlasují všichni poslanci. Komise udělala několik minoritních změn v navržených změnách, mezi niž patřilo zvýšení počtu členů Nejvyšší rady soudců a státních zástupců z 12 na 13. Komise také zamítla 3 z 21 navržených změn, což zredukovalo jejich počet na 18. Mezi zamítnuté navržené změny patřila pátá změna vytvářející pozici náhradních poslanců, kteří měli zaujmout místa po poslancích, kterým předčasně skončil mandát, patnáctý návrh, který dával prezidentovi republiky pravomoc organizovat civilní služby a státní instituce pomocí exekutivních dekretů a čtrnáctý návrh, který prezidentovi dával pravomoc jmenovat vyšší úředníky.

Ústavní komise ukončila schvalovací proces dne 30. prosince 2016, přičemž 3 z 21 navržených změn zamítla.

Parlamentní hlasování

Po ukončení schvalovacího procesu v Ústavní komisi, schválené návrhy byly prezentovány parlamentu k ratifikaci. Změny ústavy vyžadují třípětinovou většinu k tomu, aby byly předány k finálnímu schválení v referendu. Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásila, že i kdyby bylo dosaženo 367 hlasů, vláda změny neschválí bez ústavního referenda.

Parlament hlasoval o každém z 18 návrhů zvlášť ve dvou kolech. První kolo sloužilo jako indikátor, zda mají změny šanci získat dostatečnou podporu, přičemž všechny strany mohou navrhovat úpravy. Ve druhém kole pak již strany nejsou oprávněny podávat návrhy na změny. Počítány jsou pak výsledky jen druhého kola. Je třeba 330 hlasů pro schválení změn za podmínky úspěšného referenda anebo 367 hlasů pro schválení bez nutnosti referenda. Konečné hlasování o schválených změnách se konalo na konci druhého kola. Pokud by v tomto konečném hlasování nezískaly změny potřebných 330 hlasů, celý proces by byl ukončen.

Z celkového počtu 550 poslanců jich bylo 537 oprávněno hlasovat. 11 poslanců z HDP bylo zatčeno kvůli obvinění z terorismu, zbývající poslanci této strany po neúspěšném volání pro jejich propuštění hlasování bojkotovalo. Předseda parlamentu není oprávněn hlasovat kvůli svému předsednictvím, navíc byl v době hlasování hospitalizován, což znamená, že zastupující předseda ze strany AKP musel zasedání předsedat a tedy nemohl hlasovat sám.

Z těchto 537 poslanců oprávněných hlasovat jich bylo 315 členy AKP, 133 členy CHP, 39 členy MHP, 48 členy HDP a 2 byli nezávislí. Z 39 poslanců ze strany MHP jich 6 otevřeně prohlásilo, že budou hlasovat proti těmto úpravám, což snížilo celkový počet poslanců, od kterých se očekávalo, že budou hlasovat pro změny, na 348. 133 poslanců ze strany CHP a dva nezávislí hlasovali proti změnám, HDP hlasování bojkotovala.

Teoretické rozdělení hlasů podle stranických linií
Strana			Vůdce	Pozice strany	Celkové množství poslanců	Oprávněno volit	Hlasující pro	Hlasující proti	Grafické zobrazení
	AKP	Strana spravedlnosti a rozvoje	Binali Yıldırım	Ano	317	315	315	0
	CHP	Republikánská lidová strana	Kemal Kılıçdaroğlu	Ne	133	133	0	133
	MHP	Nacionálně činná strana	Devlet Bahçeli	Ano	39	39	33	6
	HDP	Lidově demokratická strana	Selahattin Demirtaş / Figen Yüksekdağ	Ne	59	48	Bojkotující
		Nezávislí		Ne (oba)	2	2	0	2	Poslanci podle členství ve stranách. Černá barva označuje poslance neoprávněné hlasovat.
Celkem					550	537	348	141	Referendum

Parlamentní hlasování o změnách začalo 9. ledna, přičemž první kolo hlasování bylo ukončeno 15. ledna. Opoziční politici kritizovali uspěchané hlasování, přičemž se hlasovalo o čtyřech až pěti návrzích denně bez přerušení.

Výsledky hlasování

Návrh	Téma	První kolo				Druhé kolo
	Téma	Účastnící se poslanci	Pro	Proti	Jiní	Účastnící se poslanci	Pro	Proti	Jiní
	Zahájení hlasovacího procesu	480	338	134	3	Účastnící se poslanci	Pro	Proti	Jiní
1	Neutralita soudu	484	347	132	5	486	345	140	1
2	Zvýšení počtu poslanců z 550 na 600	480	343	133	3	485	342	139	4
3	Způsobilost k parlamentní kandidatuře	485	341	139	5	486	342	137	6
4	Prezidentské a parlamentní volby každých pět let	486	343	139	4	486	342	138	6
5	Pravomoci parlamentu	354	343	7	4	486	342	140	4
6	Auditní orgány parlamentu	483	343	137	3	485	342	138	5
7	Volby prezidenta	482	340	136	6	484	340	136	8
8	Povinnosti prezidenta	481	340	135	6	483	339	138	6
9	Trestní odpovědnost prezidenta	485	343	137	5	483	341	137	5
10	Vice-prezidenti a ministři	483	343	135	5	481	340	136	5
11	Obnovení voleb	483	341	134	8	481	342	135	4
12	Nouzový stav	482	344	133	5	484	342	138	4
13	Zrušení válečných soudů	482	343	133	6	484	343	136	5
14	Vysoká rada soudců a státních zástupců	483	341	133	9	487	342	139	6
15	Regulace rozpočtu	483	341	134	8	486	342	141	3
16	Přizpůsobení ostatních článků	482	341	134	7	486	342	141	3
17	Dočasný článek o přechodu na nový systém	484	342	135	7	485	341	139	5
18	Prezident může být členem strany & účinnost změn	481	344	131	6	488	343	142	3
Konečné schválení schválených změn (330 pro referendum, 367 for přímou implementaci)						488	339	142	7

Názorové průzkumy

Celostátní

Datum	Dotazující se organizace	Velikost vzorku	Včetně nerozhodnutých voličů			Pouze hlasy pro a proti
Datum	Dotazující se organizace	Velikost vzorku	Pro	Proti	Nerozhodnutí	Pro	Proti
3. února 2015	MetroPoll	–	34,3	42,2	23,5	44,8	55,2
23. února 2015	Gezici	3 840	23,2	76,8	–	23,2	76,8
18. května 2015	Gezici	4 860	23,8	76,2	–	23,8	76,2
1. ledna 2016	GENAR	4 900	55,0	40,8	4,2	57,4	42,6
27. ledna – 3. února 2016	ORC	8 329	56,1	43,9	–	56,1	43,9
12. února 2016	İVEM	–	60,0	31,0	9,0	65,9	34,1
2.–6. března 2016	ORC	4 176	57,0	43,0	–	57,0	43,0
19. dubna 2016	Gezici	–	55,2	35,5	9,3	60,9	39,1
25. dubna 2016	AKAM	1 214	35,0	45,7	19,3	43,4	56,6
25.–29. dubna 2016	MAK	5 500	57,0	33,0	10,0	63,3	36,7
5.–6. května 2016	ORC	1 265	58,4	41,6	–	58,4	41,6
30. května 2016	Optibřezna	1 508	49,3	41,6	9,1	54,2	45,8
1. června 2016	MetroPoll	1 200	41,9	47,5	10,5	46,9	53,1
5.–12. června 2016	ORC	2 240	58,9	41,1	–	58,9	41,1
15.–16. července 2016	Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016
11.–12. října 2016	Premiér Binali Yıldırım akceptoval výzvy strany MHP, aby AKP předala své návrhy parlamentu[1]
10.–16. října 2016	ORC	21 980	55,9	36,2	7,9	60,7	39,3
31. října 2016	AKP prezentovala své návrhy ústavních změn MHP, byla zahájena jednání mezi stranami[2]
15.–17. listopadu 2016	Andy-AR	1 516	47,1	41,3	8,5	53,3	46,7
26.–27. listopadu 2016	A&G	3 010	45,7	41,6	12,7	52,4	47,6
30. listopadu 2016	MetroPoll	–	49,0	51,0	-	43,3	56,7
25. listopadu – 3. prosince 2016	Gezici	–	42,0	58,0	–	42,0	58,0
21. listopadu – 6. prosince 2016	İVEM	3 650	50,0	39,0	11,0	56,2	43,8
1.–8. prosince 2016	AKP a MHP se shodly na konceptu ústavních změn a předaly je parlamentu ke konzultaci[3][4]
15. prosince 2016	ORC	2 450	61,0	39,0	–	61,0	39,0
7.–16. prosince 2016	KHAS	1 000	36,9	42,2	20,9	46,6	53,4
1.–25. prosince 2016	Sonar	5 000	42,3	44,6	13,1	48,7	51,3
3.–10. ledna 2017	Optibřezna	2 043	46,3	40,0	13,7	53,6	46,4
1.–11. ledna 2017	ORC	2 340	62,0	38,0	–	62,0	38,0
11.–17. ledna 2017	AKAM	2 240	42,4	57,6	–	42,4	57,6
6.–19. ledna 2017	MetroPoll	2 000	42,4	44,0	13,6	49,1	50,9
21. ledna 2017	Parlament schválil 18 navržených změn
26. ledna 2017	Gezici	–	41,8	58,2	–	41,8	58,2
24.–29. ledna 2017	Konsensus	1 499	44,2	41,1	14,7	51,8	48,2
30. ledna 2017	GENAR	–	55,0	45,0	–	55,0	45,0
26. ledna – 1. února 2017	MAK	5 400	52,0	35,0	13,0	59,8	40,2
4.–5. února 2017	Gezici	2 860	43,7	45,7	10,6	48,9	51,1
8. února 2017	CHP	–	41,0	48,0	11,0	46,1	53,9
9. února 2017	Sonar	–	43,0	40,0	17,0	51,8	48,2
10. února 2017	Prezident schválil referendum
10.–18. února 2017	THEMİS	1 985	36,2	49,3	14,5	42,4	57,6
16.–19. února 2017	NET	3 535	43,8	45,8	10,4	48,9	51,1
16.–21. února 2017	AKAM	4 060	34,9	45,2	19,9	43,6	56,4
1. března 2017	Prezident Recep Tayyip Erdoğan údajně žádal provládní výzkumníky, aby do konce března přestali organizovat výzkumy[5]
25. února – 2. března 2017	MAK	5 400	53,0	37,0	10,0	58,9	41,1
1.–7. března 2017	ORC	3 140	51,6	38,7	9,7	57,2	42,8
3.–9. března 2017	AKAM	8 120	35,6	48,2	16,2	42,4	57,6
12. března 2017	Začala diplomatická krize mezi Tureckem a Nizozemskem
6.–13. března 2017	Politic's	2 753	46,2	36,9	16,9	55,7	44,3
10.–15. března 2017	CHP	5 000	40,2	54,8	5,0	42,3	57,7
8.–15. března 2017	Times	2 000	42,3	51,7	6,0	44,3	55,7
17. března 2017	CHP	–	42,0	46,0	12,0	47,7	52,3
17. března 2017	Gezici	–	43,5	45,5	11,0	48,9	51,1
18.–22. března 2017	AKAM	2 032	37,0	46,2	16,8	44,5	55,5
10.–24. března 2017	Sonar [pozn. 2]	5 000	43,34	43,30	13,36	48,8	51,2
27. března 2017	Zahájení voleb pro zahraniční občany Turecka
27. března 2017	Konsensus	1 555	43,1	45,2	11,8	48,8	51,2
24.–27. března 2017	ORC	2 740	55,4	44,6	–	55,4	44,6
28.–30. března 2017	Qriously	3 418	43,6	27,4	29,0	61,4	38,6
15. března–2. dubna 2017	CHP	4 681	33,2	43,0	22,7	43,6	56,4
1.–2. dubna 2017	Gezici	–	53,3	46,7	–	53,3	46,7
1.–4. dubna 2017	NET	2 700	45,9	47,3	6,8	49,2	50,8
4.–6. dubna 2017	Qriously	2 593	43,5	31,1	25,4	58,3	41,7
1.–8. dubna 2017	THEMİS	600	41,7	47,3	11,0	46,9	53,1
2.–8. dubna 2017	Konsensus	2 000	49,0	46,7	4,3	51,2	48,8
9. dubna 2017	Skončilo hlasování pro turecké občany v zahraničí
8.–9. dubna 2017	Gezici	1 399	46,6	43,5	9,9	51,3	48,7
5.–10. dubna 2017	ANAR	4 189	52,0	48,0	–	52,0	48,0
5.–10. dubna 2017	MAK	5 500	54,6	41,4	4,0	56,5	43,5
5.–10. dubna 2017	AKAM	8 160	39,3	45,7	15,0	46,2	53,8
7.–10. dubna 2017	KONDA	3 462	46,9	44,1	9,0	51,5	48,5
8.–12. dubna 2017	THEMİS	–	46,1	53,9	–	46,1	53,9
8.–13. dubna 2017	A&G	6 048	52,9	34,1	13,0	60,8	39,2
11.–13. dubna 2017	Qriously	?	44,1	30,6	25,3	59,0	41,0
11.–13. dubna 2017	ORC	3 980	59,4	40,6	–	59,4	40,6
16. dubna	Celostátní výsledky		51,2	8,8	–	51,2	48,8

Zahraniční

Datum	Dotazující se organizace	Velikost vzorku	Včetně nerozhodnutých voličů			Pouze hlasy pro a proti
Datum	Dotazující se organizace	Velikost vzorku	Pro	Proti	Nerozhodnutí	Pro	Proti
27. března–9. dubna 2017	Zahájení voleb pro zahraniční občany Turecka
10. dubna 2017	MAK	Exit poll	62,0	38,0	–	62,0	38,8

Výsledky

Celkové výsledky

Volba	Celostátní hlasy	%	Zahraniční hlasy	%	Celní hlasy	%	Celkem	%
Ano Pro	24 325 817	51,23	831 208	59,46	52 961	54,17	25 157 025	51,41
Ne Proti	23 201 726	48,77	575 365	40,54	44 816	45,83	23 777 091	48,59
Platné hlasy	47 527 543	98,25	1 308 796		97 777		48 934 116
Neplatné/prázdné hlasy	847 393	1,75	16 892		762		865 047
Účastnící se	48 374 936	87,45						85,10
Registrovaní voliči	55 319 567		colspan="4" \|	58 520 222
Zdroj: NTV Yeni Şafak (neoficiální výsledky)

Výsledky podle provincie

Provincie	Registrovaných voličů	Hlasujících	Platných hlasů	Neplatných hlasů	Pro	Pro (%)	Proti	Proti (%)	Účastnících se (%)
Adana					535 714	41,81 %	745 494	58,19 %
Adıyaman					230 176	69,76 %	99 781	30,24 %
Afyonkarahisar					281 392	64,56 %	154 462	35,44 %
Ağrı					87 257	43,08 %	115 271	56,92 %
Aksaray					162 862	75,49 %	52 884	24,51 %
Amasya					121 360	56,26 %	94 367	43,74 %
Ankara					1 668 565	48,85 %	1 747 132	51,15 %
Antalya					574 421	40,92 %	829 415	59,08 %
Ardahan					23 455	44,27 %	29 529	55,73 %
Artvin					49 974	46,93 %	56 504	53,07 %
Aydın					245 191	35,70 %	441 696	64,30 %
Balıkesir					368 741	45,50 %	441 598	54,50 %
Bartın					67 744	56,03 %	53 160	43,97 %
Batman					96 139	36,35 %	168 376	63,65 %
Bayburt					37 629	81,70 %	8 431	18,30 %
Bilecik					65 867	48,86 %	68 954	51,14 %
Bingöl					95 987	72,57 %	36 273	27,43 %
Bitlis					87 852	59,35 %	60 170	40,65 %
Bolu					120 685	62,26 %	73 162	37,74 %
Burdur					87 451	51,75 %	81 550	48,25 %
Bursa					987 904	53,21 %	868 788	46,79 %
Çanakkale					139 974	39,54 %	213 991	60,46 %
Çankırı					79 760	73,35 %	28 980	26,65 %
Çorum					219 394	64,49 %	120 814	35,51 %
Denizli					289 984	44,53 %	361 198	55,47 %
Diyarbakır					251 733	32,41 %	525 089	67,59 %
Düzce					164 122	70,56 %	68 476	29,44 %
Edirne					78 907	29,51 %	188 513	70,49 %
Elazığ					240 774	71,79 %	94 620	28,81 %
Erzincan					80 903	60,50 %	52 816	39,50 %
Erzurum					300 589	74,48 %	103 007	25,52 %
Eskişehir					236 994	42,43 %	321 623	57,57 %
Gaziantep					603 954	62,45 %	363 136	37,55 %
Giresun					164 567	61,66 %	102 329	38,34 %
Gümüşhane					54 601	75,16 %	18 050	24,84 %
Hakkâri					41 104	32,42 %	85 689	67,58 %
Hatay					401 405	45,65 %	477 978	54,35 %
Iğdır					30 817	34,80 %	57 736	65,20 %
Isparta					148 917	56,04 %	116 809	43,96 %
Istanbul					4 479 272	48,65 %	4 728 318	51,35 %
İzmir					870 658	31,20 %	1 919 745	68,80 %
Kahramanmaraş					458 349	73,96 %	161 395	26,04 %
Karabük					88 969	60,68 %	57 646	39,32 %
Karaman					94 289	63,85 %	53 386	36,15 %
Kars					70 920	50,98 %	68 189	49,02 %
Kastamonu					147 530	64,82 %	80 078	35,18 %
Kayseri					557 397	67,76 %	265 239	32,24 %
Kilis					44 461	64,09 %	24 912	35,91 %
Kırıkkale					103 784	62,42 %	62 478	37,58 %
Kırklareli					68 552	26,87 %	170 574	71,33 %
Kırşehir					72 363	53,25 %	63 520	46,75 %
Kocaeli					650 336	56,69 %	496 925	43,31 %
Konya					928 602	72,88 %	345 610	27,12 %
Kütahya					261 275	70,31 %	110 314	29,69 %
Malatya					323 638	69,57 %	141 539	30,43 %
Manisa					417 386	45,67 %	496 622	54,33 %
Mardin					149 733	40,98 %	215 653	59,02 %
Mersin					387 611	35,98 %	689 748	64,02 %
Muğla					184 507	30,70 %	416 584	69,30 %
Muş					87 314	50,56 %	85 370	49,44 %
Nevşehir					117 548	65,59 %	61 663	34,41 %
Niğde					118 141	59,80 %	79 427	40,20 %
Ordu					275 328	61,89 %	169 544	38,11 %
Osmaniye					169 918	57,84 %	123 860	42,16 %
Rize					155 028	75,55 %	50 158	24,45 %
Sakarya					413 078	68,06 %	193 897	31,94 %
Samsun					507 303	63,55 %	290 932	36,45 %
Şanlıurfa					599 073	70,82 %	246 835	29,18 %
Siirt					69 121	47,81 %	74 365	52,19 %
Sinop					73 324	57,75 %	53 651	42,25 %
Şırnak					58 607	28,30 %	148 482	71,70 %
Sivas					262 404	71,28 %	105 730	28,72 %
Tekirdağ					242 247	38,91 %	380 348	61,09 %
Tokat					226 835	63,18 %	132 188	36,82 %
Trabzon					316 308	66,45 %	159 681	33,55 %
Tunceli					9 859	19,59 %	40 478	80,41 %
Uşak					109 263	47,3 %	123 053	52,97 %
Van					193 584	42,72 %	259 575	57,28 %
Yalova					71 929	49,73 %	72 708	50,27 %
Yozgat					179 911	74,27 %	62 338	25,73 %
Zonguldak					186 197	49,35 %	191 117	50,65 %
Celostátní výsledky	58 366 647	49 799 163	48 934 116	865,047	25,157,025	51.41 %	23 777 091	48,59 %	85,32 %

Výsledky ze zahraničí

Země	Pro	Pro (%)	Proti	Proti (%)
Albánie	153	41,80 %	213	58,20 %
Alžírsko	356	43,00 %	472	57,00 %
Austrálie	5 960	41,82 %	8,290	58,18 %
Rakousko	38 215	73,23 %	13 972	26,77 %
Ázerbájdžán	1 024	38,31 %	1 649	61,69 %
Bahrajn	69	13,56 %	440	86,44 %
Belgie	54 083	74,98 %	18 044	25,02 %
Bosna a Hercegovina	750	61,83 %	463	38,17 %
Bulharsko	365	28,65 %	909	71,35 %
Kanada	3 247	27,92 %	8 384	72,08 %
Čína	213	23,77 %	683	76,23 %
Česko	73	12,54 %	509	87,46 %
Dánsko	6 604	60,63 %	4 288	39,37 %
Egypt	259	59,00 %	180	41,00 %
Finsko	558	28,45 %	1 403	71,55 %
Francie	91 266	64,85 %	49 475	35,15 %
Gruzie	285	40,66 %	416	59,34 %
Německo	412 149	63,07 %	241 353	36,93 %
Řecko	176	22,62 %	602	77,38 %
Maďarsko	232	25,75 %	669	74,25 %
Írán	121	45,32 %	146	54,68 %
Irák	119	34,59 %	225	65,41 %
Irsko	173	19,93 %	695	80,07 %
Izrael	284	43,43 %	370	56,57 %
Itálie	2 135	37,94 %	3 492	62,06 %
Japonsko	416	36,11 %	736	63,89 %
Jordánsko	349	75,87 %	111	24,13 %
Kazachstán	636	41,41 %	900	58,59 %
Kosovo	404	57,14 %	303	42,86 %
Kuvajt	191	23,38 %	626	76,62 %
Kyrgyzstán	499	57,36 %	371	42,64 %
Libanon	1 058	93,88 %	69	6,12 %
Lucembursko	5 987	62,86 %	3 538	37,14 %
Makedonie	618	57,97 %	448	42,03 %
Nizozemsko	82 672	70,94 %	33 871	29,06 %
Nový Zéland	32	17,68 %	149	82,32 %
Severní Kypr	19 225	45,18 %	23 324	54,82 %
Norsko	2 193	57,20 %	1 641	42,80 %
Omán	138	24,04 %	436	75,96 %
Polsko	302	25,61 %	877	74,39 %
Katar	241	18,89 %	1,035	81,11 %
Rumunsko	824	44,64 %	1,022	55,36 %
Rusko	833	26,02 %	2 368	73,98 %
Saúdská Arábie	4 475	55,06 %	3 653	44,94 %
Singapur	284	44,31 %	357	55,69 %
Severní Afrika	126	36,84 %	216	63,16 %
Španělsko	172	13,32 %	1 119	86,68 %
Súdán	240	65,93 %	124	34,07 %
Švédsko	4 367	47,09 %	4 902	52,91 %
Švýcarsko	19 181	38,08 %	31 193	61,92 %
Thajsko	27	12,92 %	182	87,02 %
Turkmenistán	510	43,74 %	656	56,26 %
Ukrajina	341	35,74 %	613	64,26 %
Spojené arabské emiráty	395	13,31 %	2,572	86,69 %
Spojené království	7 177	20,26 %	28 247	79,79 %
Spojené státy americké	5 296	16,20 %	27 397	83,80 %
Uzbekistán	169	53,65 %	146	46,35 %
Hraniční přechody	52 961	54,17 %	44 816	45,83 %
Zahraniční výsledky	831 208	59,09 %	575 365	40,91 %

Poznámky

Zvyšovací poměr je definován ministrem financí a určuje změny daní a poplatků určených absolutním číslem.
Průzkumná společnost dospěla k závěru, že ačkoliv v hlasování zvítězila možnost „Pro“, existují někteří voliči Proti, kteří se ze strachu vyjádřili jinak anebo nevyjádřili vůbec, což vedlo k závěru, že vlastně zvítězili voliči Proti 51,2 %.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turkish constitutional referendum, 2017 na anglické Wikipedii.

Başbakan: Bahçeli'nin referandum teklifini kabul ediyoruz; başkanlık için derhal adım atacağız, kararı millet verecek! - Politika [online]. T24 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (turecky)
AKP'nin MHP'ye götüreceği başkanlık teklifi belli oldu [online]. Abcgazetesi.com, 2016-10-31 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (turecky)
Başkanlık sistemi haftaya meclise geliyor - TÜRKİYE - DW.COM - 01.12.2016 [online]. 2016-12-02 [cit. 2017-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (turecky)
AKP ve MHP Anayasa metninde uzlaştı... Uzmanlar uyarıyor: 15 Temmuz anayasası - Cumhuriyet Siyaset Haberleri [online]. Cumhuriyet.com.tr, 2016-12-08 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.
Erdoğan'dan şirketlere 'anket' talimatı: 'Durdurun' [online]. Dostupné online. (turecky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Zvyšovací poměr je definován ministrem financí a určuje změny daní a poplatků určených absolutním číslem.

[7] Průzkumná společnost dospěla k závěru, že ačkoliv v hlasování zvítězila možnost „Pro“, existují někteří voliči Proti, kteří se ze strachu vyjádřili jinak anebo nevyjádřili vůbec, což vedlo k závěru, že vlastně zvítězili voliči Proti 51,2 %.

[2] Başbakan: Bahçeli'nin referandum teklifini kabul ediyoruz; başkanlık için derhal adım atacağız, kararı millet verecek! - Politika [online]. T24 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (turecky)

[3] AKP'nin MHP'ye götüreceği başkanlık teklifi belli oldu [online]. Abcgazetesi.com, 2016-10-31 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (turecky)

[4] Başkanlık sistemi haftaya meclise geliyor - TÜRKİYE - DW.COM - 01.12.2016 [online]. 2016-12-02 [cit. 2017-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (turecky)

[5] AKP ve MHP Anayasa metninde uzlaştı... Uzmanlar uyarıyor: 15 Temmuz anayasası - Cumhuriyet Siyaset Haberleri [online]. Cumhuriyet.com.tr, 2016-12-08 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online.

[6] Erdoğan'dan şirketlere 'anket' talimatı: 'Durdurun' [online]. Dostupné online. (turecky)