Strana spravedlnosti a rozvoje

AKP vznikla jako umírněná odnož tureckých islamistických hnutí zakázaných v roce 1998. Tato strana, která od roku 2002 tvoří většinovou vládu, nabrala opačný směr než její předchůdkyně a stala se symbolem politických i ekonomických reforem, které vedly k otevření přístupových rozhovorů s Evropskou unií v roce 2005.

Zpráva o pokroku Evropské unie z října 2012 však konstatuje, že „nárůst útoků na svobodu slova v Turecku vzbuzuje vážné obavy, protiteroristické zákony jsou zneužívány proti novinářům a roste autocenzura a počet zakázaných webových stránek. Soudy označují pouhé psaní proti vládě za terorismus. V zemi byla v září 2012 zavedena povinná náboženská výchova sunnitského islámu od první třídy, která byla posledních 20 let pouze volitelná. Stovky sekulárních škol navíc vláda AKP přeměnila na náboženské. Ve společnosti a obchodu navíc převládl názor, že příslušnost ke správné víře a dobré vztahy s AKP jsou podmínkou úspěchu.[2]

V prezidentských volbách 2014 zvítězil tehdejší předseda vlády a zároveň předseda AKP Recep Tayyip Erdoğan. Získal celkem 51,79% hlasů a byl tak zvolen ihned v prvním kole[3]. Jeho zvolení vyústilo v nespokojenost stoupenců opozice. Ti proti Erdoğanovu autoritářskému a islamistickému přístupu k vládě demonstrovali již v roce 2013.

V červnu 2015 se konaly parlamentní volby. AKP obhájila své první místo, nicméně ztratila podporu téměř 9 procent voličů, obdržela jen necelých 41 procent hlasů a přišla o parlamentní většinu, kterou držela od roku 2002. Po krachu jednání o velké koalici s Republikánskou lidovou stranou i Nacionálně činnou stranou byly vyhlášeny nové volby, které se uskutečnily v listopadu 2015. V těch AKP obdržela 49,5 procenta hlasů a opět získala většinu[4].

Ve volbách 2018 kandidovala AKP v koalici s Nacionálně činnou stranou.

V komunálních volbách 2019 vyhrála, ale ztratila kontrolu nad třemi největšími městy - Istanbulem[5], Ankarou a Izmirem[6].