Teuffenbachové
Teuffenbachové nebo také ve variantách Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod. jsou šlechtický rod původem z Dolních Rakous a ze Štýrska. Rod se řadil mezi dolnorakouskou stavovskou šlechtu a mezi štýrskou starou šlechtu ze stejnojmenného sídla Nieder-Wölz [Niederwölz] v dnešním okrese Murau ve Štýrsku poblíž obce Teufenbach-Katsch, který zahrnuje obce Teufenbach, Katsch an der Mur a Frojach.
| Teuffenbachové / Tiefenbachové | |
|---|---|
 Rodový erb Teuffenbachů (1. linie) | |
| Země |  Štýrské vévodství |
| Tituly | svobodní páni, hrabata |
| Zakladatel | Perchtolt de Tuifenbach |
| Rok založení | 1140 (první písemná zmínka) |
| Jiné jméno dynastie | Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod. |
První hlavní rodová linie Teuffenbach-Mairhofen vyhasla v mužské linii, druhá hlavní linie Teuffenbach-Teufenbach (Tiefenbach) existuje dodnes. [1] [2]
Historie rodu
Původ a majetek
První písemná zmínka o rodu se poprvé objevila v dokumentu z 10. ledna 1140, kdy je uváděn Perchtolt de Tuifenbach. [3] Rodokmen začíná u rytíře Arnošta (Ernsta) z Teuffenbachu, který se objevil v listině z let 1287–1322.
Původním sídlem rodiny Teuffenbachů byl hrad Alt-Teuffenbach na křižovatce cest do Vídně, Salcburku a Benátska v okrese Judenburg, někdejší správní jednotce historického Štýrského vévodství ve Vnitřním Rakousku (též Západní Horní Štýrsko).
Teuffenbachové zde vybudovali své sídlo kvůli blízkosti dalších kdysi mocných šlechtických rodů, jako byli Katschové, Purové, Steinové, Saurauové, Schrattenbergové a Welzerové, kteří měli v této oblasti svá sídla.
Vlastnictví na Moravě a v Čechách, v Korutanech a Uhrách
V Čechách Teuffenbachové vlastnili panství Rokycany, Kumburk, Úlibice a Choteč, na Moravě zámek a tržní obec Drnholec, vesnice Jevišovku, Brod nad Dyjí, Dobrušku, Holice, Přerov, Rosice, Velké Němčice, Jemnice, Jaroměřice, Ratibořice a Řican, městečko Dolní Dunajovice a panství Domašov. V Korutanech drželi panství Lichtengraben a další majetky v Uhrách.
Bývalý majetek rodiny Teuffenbachů: hrad Neu-Teuffenbach
Význačné osobnosti rodu
- Kryštof z Teuffenbachu (1525 či 1528–1598), vojevůdce a diplomat Svaté říše římské
- Bedřich z Teuffenbachu, též z Tiefenbachu (1585–1621), jeden z vůdců moravského povstání, sťat v Innsbrucku
- Rudolf z Teuffenbachu, též z Tiefenbachu (1582–1653), generál císařské armády na straně habsburských panovníků, bojoval mj. ve třicetileté válce
- Jan z Teuffenbachu (před 1585–?), stavitel hradu Thannhausen ve Štýrsku kolem roku 1585
- Barbora z Teuffenbachu (?– ?), sestra Rudolfa z Teuffenbachu, dědička celého dolnorakouského majetku a zámku po svém manželovi Jana Bernhardovi z Fünfkirchenu
- Zuzana Alžběta z Teuffenbachu provdaná z Thurnu (před 1597–1650 Bratislava), manželka hraběte Jindřicha Matyáše z Thurnu, vůdce stavovského povstání proti císaři
- František svobodný pán z a na Tiefenbachu a Maßwegu (1516–1578), má náhrobek v katolickém farním kostele sv. Markéty v rakouském Teufenbachu (Teufenbach-Katsch)
- Alexandra z Teuffenbachu (* 1971 v Padově), italská katolický teoložka
- Ingeborg Capra-Teuffenbachová (1. října 1914 Wolfsberg v Korutanech – 16. září 1992 Innsbruck), rakouská spisovatelka
Erb
Dvě hlavní rodové větvě Teuffenbachů – první hlavní linie Teuffenbach-Mairhofen (vyhaslá) a druhá hlavní linie Teuffenbach-Massweg, mají různé erby. To vedlo k předpokladu, že se jednalo o dva zcela odlišná rody. S tím však nesouhlasí Constantin Wurzbach z Tannenbergu z důvodu důkazů týkajících se společných prvků v historii erbů obou souvisejících linií.
Erb baronů z Teuffenbachu-Mairhofenu (z roku 1563) (první linie, prošlý) v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1605, deska 22
Erb baronů z Teuffenbachu-Mairhofenu v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1899
Erb baronů z Teuffenbachu-Masswegu (druhý linie) v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1605, deska 23
Erb baronů z Teuffenbachu-Masswegu v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1919
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teuffenbach (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.
- [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- Abfrage auf geneanet.org
- Landesarchiv Graz, Nr. 85 - Zahn, Urkundenbuch 1, S. 186 ff, Nr. 179
Literatura
- Johann Baptist Witting, Hugo Gerard Ströhl: Der Niederösterreichische Landständische Adel. In: J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch, Band 4. Bauer und Raspe, Nürnberg 1918, Tafeln 151–153 (Online); S. 315–321 (Online).
- Géza von Csergheő: Der Adel von Ungarn sammt den Nebenländern. In: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch, 4. Band, 15. Abt., Bauer und Raspe, Nürnberg 1885, S. 662 (Online)
- Georg Clam Martinic: Burgen und Schlösser in Österreich – von Vorarlberg bis Burgenland. Verlag A und M, St. Pölten/Wien/Linz 1991, 506 stran.
- Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XIV, Band 131 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2003, S. 380–381 ISSN 0435-2408