Drnholec
Drnholec (německy Dürnholz[3]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Drnholec | |
---|---|
náměstí Svobody od západu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
LAU 2 (obec) | CZ0644 584444 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Mikulov |
Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 48°51′27″ s. š., 16°29′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 834 (2022)[1] |
Rozloha | 35,19 km² |
Katastrální území | Drnholec |
Nadmořská výška | 178 m n. m. |
PSČ | 691 83 |
Počet domů | 632 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Kostelní 368 691 83 Drnholec [email protected] |
Starosta | Jan Ivičič |
Oficiální web: www | |
Drnholec | |
Další údaje | |
Kód obce | 584444 |
Kód části obce | 32522 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 km dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.
Název
Původní jméno vsi bylo Drnovice, pravděpodobně od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]
Starostové obce
- 1575: Jörg Ladnbauer
- 1579: Wentzl Artmann
- 1690: Johannes Feldtgibl
- 1724: Matthias Schwanzer
- 1750: Michl Beutler
- 1848: Jakob Handl
- 1866 (–1869): Johann Matzka
- 1901–1923: Johann Gerischer
- 1924–1938: Anton Sogl
- 1938–1945: Josef Krebs
- 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
- 1945–1947: František Cibulka
- 1947–1949: Josef Kralik
- 1949–1959: Stanislav Šeda
- 1959–1964: Stanislav Brychta
- 1964–1968: Josef Hájek
- 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
- 1971–1976: Viktor Šedivý senior
- 1976–1981: Viktor Šedivý junior
- 1981–1990: Karel Šebesta
- 1990–1994: Stanislav Kulhavý
- 1994–2009: Josef Čápek
- od dubna 2009: Jan Ivičič
Pamětihodnosti
Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.
- Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
- Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
- Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
- Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
- Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
- Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
- Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
- Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 196, 197.
- Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drnholec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Drnoholec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Drnholec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.drnholec.eu/ Oficiální stránky
- http://www.knihovnadrnholec.webk.cz/ Místní knihovna