Brod nad Dyjí
Obec Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt[3], německy Guldenfurt) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 522[1] obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).
| Brod nad Dyjí | |
|---|---|
 pohled od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0644 584355 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Mikulov |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′31″ s. š., 16°32′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 522 (2022)[1] |
| Rozloha | 11,18 km² |
| Katastrální území | Brod nad Dyjí |
| Nadmořská výška | 175 m n. m. |
| PSČ | 691 81 |
| Počet domů | 236 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Brod nad Dyjí 45 691 81 Březí u Mikulova [email protected] |
| Starosta | Petr Kolaja |
| Oficiální web: www | |
  Brod nad Dyjí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584355 |
| Kód části obce | 12645 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Podle nejstaršího dokladu (14. století) se ves původně jmenovala Guldenburg (psáno Goldenburch, "Zlatý hrad"), později došlo k přejmenování na Guldenfurt ("Zlatý brod"), v 19. století se objevila jeho zkomolenina Kolenfurt. V roce 1947 vznikl současný název překladem druhé složky původního jména s připojením nového přívlastku.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %)[5] – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslunost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Brod nad Dyjí | 774 | 814 | 889 | 1011 | 955 | 943 | 999 | 587 | 612 | 576 | 533 | 459 | 486 | 460 |
| Počet domů | část Brod nad Dyjí | 124 | 148 | 166 | 173 | 192 | 206 | 234 | 153 | 150 | 143 | 148 | 179 | 190 | 200 |
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jana Nepomuckého, prostá klasicistní stavba s věží v průčelí z roku 1781
- Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
- Kaple
- Hřbitov
Teplotní rekord
Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.[7]
Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[8]
Galerie
hlavní ulice
kostel sv. Jana Nepomuckého
obecní úřad
hasičská zbrojnice
pomník padlým
socha sv. Jana Nepomuckého
sluneční hodiny u radnice
boží muka s kaplí
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 414.
- Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 365.
- Brod nad Dyjí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.
- Na Moravě padl teplotní rekord, v Brodě nad Dyjí naměřili 39,7 stupně Celsia. Deník.cz [online]. 2013-08-08 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online.
- https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154157696255661&id=224337820660
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brod nad Dyjí na Wikimedia Commons
- Brod nad Dyjí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
