Tetrafluormethan

Tetrafluormethan neboli fluorid uhličitý (CF4) je organická sloučenina patřící mezi halogenderiváty uhlovodíků.

Tetrafluormethan

Strukturní vzorec

Model molekuly

Obecné
Systematický název tetrafluormethan (organické názvosloví)
(tetra)fluorid uhličitý (anorganické názvosloví)
Triviální název tetrafluor
Ostatní názvy perfluormethan, tetrafluorouhlík, Freon 14, Halon 14, Arcton 0, CFC 14, PFC 14, R 14, UN 1982
Anglický název Tetrafluoromethane
Německý název Tetrafluormethan
Sumární vzorec CF4
Vzhled bezbarvý plyn bez zápachu
Identifikace
Registrační číslo CAS 75-73-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 200-896-5
PubChem 6393
ChEBI 38825
UN kód 94WG9QG0JN
SMILES FC(F)(F)F
InChI 1S/CF4/c2-1(3,4)5
Číslo RTECS FG4920000
Vlastnosti
Molární hmotnost 88,004 3 g/mol
Teplota tání −183,6 °C (89,6 K)
Teplota varu −127,8 °C (145,4 K)
Hustota 0,003 72 g/cm3 (15 °C, plyn)
Index lomu 1,113
Rozpustnost ve vodě 0,005 % objemu (20 °C), 0,003 8 % objemu (25 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
mísitelný s ethanolem a etherem
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
mísitelný s benzenem
Tlak páry 3,65 MPa (15 °C), 106,5 kPa (−127 °C)
Struktura
Tvar molekuly tetraedrický
Bezpečnost

GHS04
[1]
Varování[1]
NFPA 704
0
1
0
Teplota vzplanutí prakticky nehořlavý
Teplota vznícení 1 100 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vazby

Vazby mezi atomy uhlíku a fluoru jsou nejsilnější vazby v organické chemii (vazby mají energii 515 kJ/mol).[2]

Reakce

Kvůli silným C-F vazbám je tetrafluormethan, stejně jako ostatní fluorované uhlovodíky, velmi stabilní. Je inertní ke kyselinám a hydroxidům, avšak s alkalickými kovy reaguje explozivně. Jeho tepelným rozkladem vznikají toxické plyny (karbonylfluorid a oxid uhelnatý) a v přítomnosti H2O často také fluorovodík.

Příprava

Čistý tetrafluormethan byl poprvé připraven v roce 1926.

CF4 může být připraven v laboratoři reakcí karbidu křemíku s fluorem:

SiC + 2 F2 → CF4 + Si.

Často je také připravován fluorací oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého nebo fosgenu fluoridem siřičitým. Průmyslově se vyrábí reakcí fluoru s dichlordifluormethanem nebo chlortrifluormethanem, také je vytvářen během elektrolýzy fluoridů kovů za použití uhlíkové elektrody.

Použití

Tetrafluormethan se používá v elektronické mikrovýrobě samotný nebo v kombinaci s kyslíkem jako plazmový leptač pro křemík, oxid křemičitý a nitrid křemičitý.[3]

Nebezpečnost pro životní prostředí

Tetrafluormethan je silný skleníkový plyn. Je velmi stabilní, poločas rozpadu v atmosféře je asi 50 000 let a je 6 500krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

V Guinnessově knize rekordů je tetrafluormethan uveden jako nejvíce perzistentní skleníkový plyn.

Zdravotní rizika

V závislosti na koncentraci může vdechování CF4 způsobit bolesti hlavy, nauzeu, závratě a poškození krevního oběhu.

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetrafluoromethane na anglické Wikipedii.

  1. Carbon tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. O'Hagan D. Understanding organofluorine chemistry. An introduction to the C–F bond. Chem Soc Rev. 2008, s. 308–19. DOI 10.1039/b711844a. PMID 18197347. (anglicky)
  3. K. Williams, K. Gupta, M. Wasilik. Etch Rates for Micromachining Processing - Part II J. Microelectromech. Syst., vol. 12, pp. 761-777, December 2003.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.