Železniční trať Liberec–Harrachov

V únoru 1997 byl na trati kvůli havarijnímu stavu mostu přes Jizeru přerušen provoz, po čtyři měsíce zde jezdila náhradní autobusová doprava a České dráhy uvažovaly o zrušení trati. Po protestech obcí a obyvatel však dráhy most opravily a provoz 15. června 1997 obnovily. 28. září 1997 však byl v úseku Tanvald – Harrachov opět zastaven provoz a trati hrozilo zrušení, v souladu s tehdejší státní politikou rušení nerentabilních lokálních tratí. Dne 24. května 1998 získalo trať do pronájmu zájmové sdružení obcí Sdružení Jizerské dráhy a společnost GJW Praha s. r. o. obnovila na trati provoz (totéž se týkalo i regionálních tratí z Tanvaldu do Železného Brodu i Liberce). Podle původní licence měla GJW Praha obnovit provoz již k 5. lednu 1998. Koncem roku 1998 GJW Praha oznámila, že chce z ekonomických odstoupit od smlouvy se Sdružením Jizerské dráhy.[6] GJW Praha původně počítala s menším nájemným, s většími státními dotacemi a s tím, že trať bude privatizována, což by umožnilo do ní investovat[7], od hromadné privatizace regionálních drah však stát ustoupil.

Díky změně státní politiky i vedení Českých drah převzaly od 1. prosince 1998 provoz opět České dráhy, a to v intervalové podobě.

V květnu 2003 byla občanským sdružením Vědeckotechnická společnost při železniční stanici Tanvald založena obecně prospěšná společnost Železniční společnost Tanvald, jejímž cílem je záchrana a ochrana této železniční trati. Společnost rovněž zřídila železniční muzeum v objektu staniční budovy dopravny Kořenov a v roce 2016 byl obnoven areál depa v této dopravně. Dalším z cílů této právnické osoby je popularizace trati, zřízení naučné stezky „Krajem kořenovské zubačky“, organizování příležitostných nostalgických jízd a zprovoznění a provozování parní ozubnicové lokomotivy 404.003 ve vlastnictví státu (Národní technické muzeum v Praze).

Po roce 2000 se s úsekem počítalo ve vlakotramvajovém projektu Regiotram Nisa. Trať měla být prodloužena do centra Harrachova a v tomto úseku měl mít charakter tramvaje. Česká vláda však v roce 2007 odmítla projekt zařadit mezi projekty vhodné pro získání rozvojové dotace z Evropské unie.

V letech 2009–2010 byly na trati otevřeny nové železniční zastávky, financované z fondů Evropské unie. Šlo o zastávky Jablonec nad Nisou centrum, Smržovka-Luční, Desná-Riedlova vila a Desná-Pustinská.[4] Po rekonstrukci byla také v srpnu 2010 opět zahájena pravidelná osobní doprava na traťovém úseku Harrachov – Szklarska Poręba Górna.[8]

Již od roku 1991 byly činěny soustavné snahy o obnovu neprovozovaného přeshraničního úseku Harrachov - Szklarska Poręba Górna, jež vyvrcholily v roce 1992 několika jízdami zvláštních vlaků vedených mezi Kořenovem a uvedenou Szklarskou Porębou Górnou při příležitosti 90. výročí dráhy. Této události předcházelo vykácení stovek vzrostlých stromů v průjezdném průřezu dráhy a doplnění chybějícího kolejového pole v bývalé výhybně Neuwelt. Další snahy o uvedení dráhy do provozu byly spíše symbolické (spočívající ve víceméně propagačních jízdách pro zástupce orgánů veřejné moci), vyjma několika jízd konaných pro veřejnost v roce 2002.

Polskou část neprovozovaného úseku převzalo v únoru 2008 od PKP PLK na základě soukromoprávního institutu trvalého užívání Dolnoslezské vojvodství a poté situace nabrala rychlý spád. Byla předložena žádost o spolufinancování z prostředků, alokovaných v Operačním programu evropské přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013. V první výzvě tohoto programu žadatelé neuspěli z důvodu materiálních nedostatků žádosti, výzva druhá na podzim 2008 byla zakončena akceptací žádosti. V březnu 2009 byl projekt navržen ke spolufinancování, v květnu 2009 byly zahájeny první stavební práce na opravě polského úseku neprovozované přeshraniční tratě. Po téměř dvaceti letech snah byla železniční trať zprovozněna v plné délce v srpnu 2010.[8]

V roce 1918 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice (z jízdního řádu je zjevná, dnes do určité míry též přítomná, nekonzistentnost v užívání německých a českých názvů):

Liberec (něm. Reichenberg), Horní Růžodol (něm. Rosenthal, případně Oberrosenthal), Maffersdorf tov. (něm. tehdy Maffersdorf Fabrik, čili Vratislavice fabrika, nyní Vesec u Liberce), Maffersdorf (nyní Vratislavice n. N.), Maffersdorf Kyselka (něm. tehdy Maffersdorf Sauerbrunn, nyní zrušená), Prošovice (něm. Proschwitz, nyní Proseč nad Nisou), Jablonec - Brandl (něm. Gablonz - Brandl), Jablonec n. N. (Gablonz), Horní Jablonec (něm. tehdy Ober Gablonz, nyní Jablonec zastávka), Nová Ves n. N. (něm. Neudorf), Lázně Schlag (něm. Bad Schlag, nyní Jablonecké Paseky), Wiesenthal Dol. (něm. Unterwiesenthal, nyní zrušena), Wiesenthal n.N. (něm. pouze Wiesenthal, nyní Lučany n. N.), Smržovka (něm. Morchenstern), Smržovka - Kleinpolen (něm. tehdy Morchenstern - Kleinpolen případně Mittelmorchenstern, nyní Smržovka střed), Dolní Smržovka (něm. Untermorchenstern), Dolní Tannwald (něm. Untertannwald, nyní Tanvald zastávka), Tannwald-Šumburk (něm. tehdy Tannwald - Schumburg, nyní Tanvald), Tiefenbach - Desná (něm. tehdy Tiefenbach Dessendorf, dnes Desná), Polubný Dolní (něm. Unterpolaun, nyní Dolní Polubný) , Příchovice (něm. Stefanshoehe), Grünthal (nyní Kořenov).

• Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
• Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
• Trať 086 Česká Lípa hl. n. – Výh. Žízníkov – Liberec
• Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou – (Zittau DB) – Varnsdorf – Seifhennersdorf

Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou

• Trať 034 Smržovka – Josefův Důl

• Trať 035 Železný Brod – Tanvald

Trať Jelenia Góra - Harrachov

• Železniční viadukt ve Smržovce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Liberec–Harrachov na Wikimedia Commons
• Ozubnicová trať Tanvald – Harrachov
• Ozubnicová železnice Tanvald – Kořenov
• Trať 036 na ZelPage.cz
• Historie železničních tratí
• David Šilar: Ozubnicová dráha Tanvald–Harrachov, tematický web, 1997–2002
• Kolej Izerska wczoraj i dziś, mapa výměny území v roce 1958, michalj na serveru varšavské univerzity