Dolnopolubenský tunel

Úsek trati z Liberce do Jablonce nad Nisou byl zprovozněn v roce 1888, v roce 1894 došlo k otevření pokračování trati z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu. Úsek z Tanvaldu do Kořenova byl budován se záměrem propojit stávající tratě Liberec–Tanvald a Železný Brod – Tanvald s plánovanou tratí Jelenia Góra – Kořenov (Zackenbahn), neboli propojit Rakousko-Uhersko s Pruskem. Trať z Tanvaldu do Kořenova byla zprovozněna 1. července 1902 a 1. října 1902 z Kořenova do Harrachova, kde byla trať napojena na Německé dráhy.[2] Úsek Tanvald–Kořenov měl provozní délku 6,7 km s výškovým rozdílem 235,1 m, sklon trati dosahuje 58 ‰ a je vybaven ozubnicí.[4] V roce 1992 byl tento úsek Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou.[5][3] Na celém úseku trati bylo postaveno deset tunelů.

Jednokolejný tunel se nachází na železniční trati Liberec–Tanvald–Harrachov v úseku mezi zastávkami Desná-Riedlova vila – Dolní Polubný. Byl postaven v roce 1890 ve výběžku svahu vrchu Hutní hora (762 m n. m.) a zprovozněn v roce 1902.[6] Tunel leží v nadmořské výšce 535 m a měří 166,3 m.[7]

V blízkosti tunelu se nachází kulturní památka Riedlova hrobka, postavená pro majitele desenských skláren.