Třebčín

Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).

V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit.

• lokalita Na Skale, kde byly nalezeny mamutí kly, a nástroje z období drahanského paleolitika
• úštěpy a sekerka z období eneolitu
• pohřebiště únětické kultury
• hroby kultury lužických popelnicových polí
• různé artefakty a osobní předměty Keltů
• v roce 2007 byl při hloubení kanalizace Třebčín-Lípy nalezen v obilné zásobnici kostrový hrob ženy s výraznými anatomickými deformacemi z doby Velké Moravy
• různé zlomky keramiky a drobných předmětů ze středověku v centru obce

Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století

První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. [2] Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen.

První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766–1769 spory s vrchností o plnění robotních povinností. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d'Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848.

První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831–1832, 1836 a 1866. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc – Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V roce 1887 obec poničila povodeň po vydatném dešti. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor.

Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.

Třebčín má dnes 772 obyvatel. Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. V obci je pohostinství, obchod, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

V Třebčíně působí následující firmy a společnost:

• MB TOOL s.r.o. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín.[3]
• PCH Výroba a projekty, spol. s r.o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece [4]
• Mlčoch Libor – tesařství, pokrývačství, klempířství

• V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště.
• V obci jsou k dispozici tři dětská hřiště
• V centru obce se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce.
• Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží.[5] Sbor má k dispozici:
• CAS 27K
• Vw crafter
• dvě PPS - 12
• Od roku 2008 se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát

• Kaple sv. Floriána na návsi z let 1857-1859, stavitelem byl zednický mistr Ignác Blaha z Drahanovic, vymaloval ji loštický malíř František Havelka, kaple vysvěcena 5.10.1862. Na věži zvony sv. Florián z roku 1997 a zvonek z roku 1942. Předchozí zvony rekvírovány za válek.
• Kaplička se sochou P. Marie v Očekávání na hranici Třebčína a bývalého Henneberku, kterou nechali v roce 1898 zhotovit Ignác a Anna Zapletalovi, sochař Václav Beck z Prostějova
• Kamenný kříž na návsi před kaplí z roku 1792, dříve zde stávaly kříže dřevěné a dřevěná zvonička
• Kamenný kříž z roku 1856 jihozápadně od vsi Na Kaplické, říkávalo se mu černý, podle původního nátěru předchozího kříže.
• Kamenný kříž před č. 121 z roku 1833 s pašijovými výjevy a biblickým textem v hanáčtině (poškozeno)
• Kamenný kříž z roku 1867 jižně ve vsi Na Olšanské na památku cholery v Třebčíně, jeho dřevěnému předchůdci se říkalo červený kříž
• Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na Zákantí z roku 1869, před bývalou školkou P. Jana Vychodila, socha původně stála před starou školou, dnešní kulturní a společenské zařízení
• Kamenná Pieta na cestě do Slatinic z roku 1898, sochař Václav Beck z Prostějova
• Pomník padlých z první světové války před bývalou školou,[6] z dílny Václava Becka z Prostějova byl slavnostně odhalen 16. července 1922

• Rudolf Mlčoch (17. 4. 1880 Henneberk – 8. 4. 1948 Olomouc) – V letech 1925–1926 byl ministrem veřejných prací, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a v letech 1937–1938 ministrem obchodu. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci.
• Ludvík Sigmund (17. 8. 1836 Třebčín – 7. 9. 1899 Lutín) – Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy Sigma Lutín. Od roku 1868 vyráběl pumpy.
• Jan Vychodil (26. 8. 1848 Třebčín – 13. 6. 1926 Třebčín) – kněz a spisovatel[7]. Působil na Velehradě a zabýval se svatými Cyrilem a Metodějem. V roce 1913 vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která vznikla v jeho rodném domě. Spolu se svým přítelem Ignátem Wurmem byl radou bosensko-srijemského biskupa Josipa Juraje Strossmayera v chorvatském Đakovu.

• 
  Kaple svatého Floriána
• 
  Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání
• 
  Kříž v půli obce
• 
  Kříž poblíž silnice na Olšany
• 
  Kříž před kaplí svatého Floriána
• 
  Torzo kříže jižně od Třebčína
• 
  Pieta u cesty do Lip
• 
  Památník obětem první světové války[6]
• 
  Železniční stanice
• 
  Pohled na Třebčín od jihu
• 
  Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích
• 
  Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval