Rychlobruslařský ovál ve Svratce

Rychlobruslařská dráha byla ve Svratce postavena v letech 1953–1954, když dosavadní podmínky bruslení na zamrzlých rybnících nebo řekách již nevyhovovaly. Sportovní oddíl TJ Spartak (později Mars) Svratka tehdy stavěl novou atletickou dráhu a k tomuto projektu se připojili také rychlobruslaři. Škvárový, 400 metrů dlouhý ovál (49°42′29″ s. š., 16°1′41″ v. d.) byl realizován brigádnicky členy oddílu a obyvateli Svratky, kteří přemístili 5100 m³ zeminy, zpracovali 580 m³ kamene, 12 vagónů písku a 28 vagónů škváry. Rychlobruslařská dráha byla otevřena na začátku roku 1954, když byla i s pomocí hasičů, kteří poskytli dostatečná čerpadla pro vodu z řeky, zaledována 25 cm tlustou vrstvou ledu. Již od 11. do 13. února toho roku se zde konaly první mezinárodní závody, kterých se zúčastnili také východoněmečtí, maďarští a polští sportovci. Jednalo se o první stálou dráhu v Československu, díky tomu zde bylo již během první sezóny pokořeno 102 československých rychlobruslařských rekordů. Vybavení stadionu se postupně zlepšovalo, bylo vybudováno osvětlení, tribuna pro diváky, pořízena silnější vodní čerpadla a dva traktory pro údržbu dráhy. Byla zde pořádána mistrovství Československa, protože ale byla dráha ledována přírodním ledem, v některých letech se stávalo, že rychlobruslařský ovál nemohl být kvůli vysokým teplotám v zimě vytvořen nebo po zaledování vydržel pouze krátkou dobu.[1] Od počátku se o dráhu v zimě staral Jiří Schöppe, rychlobruslař a později trenér; Petr Novák uvedl, že „kdyby nebylo Šepáka, jak mu všichni říkali, jeho nadšeného sportovního srdce, hlavy a pracovitých rukou, rychlobruslení by u nás nepřežilo, nemělo by šanci“.[2] V roce 1991 byl škvárový stadion s fotbalovým hřištěm zatravněn, čímž byla ukončena existence původního 400metrového oválu za základní školou.[1][3]

Nový rychlobruslařský ovál ve Svratce z roku 1991

V sousedství původní dráhy byl v roce 1991 vybudován kratší, 333 metrů dlouhý rychlobruslařský ovál (49°42′30″ s. š., 16°1′48″ v. d.), který nadále sloužil potřebám závodníků. Z roku 1997 pochází plány na asfaltovou dráhu, která by pomohla při ledování, vzhledem k nedostatku financí ale realizována nebyla.[1] O ovál se nadále staral Jiří Schöppe,[4] poslední závody se zde konaly v únoru 2004, od té doby není využíván ani zaledňován,[1] zatravněná plocha uprostřed bývalého oválu funguje jako tréninkové fotbalové hřiště. Město Svratka plánovalo po roce 2010 obnovu dráhy a vybudování asfaltového in-line oválu, který by bylo možné v zimě jednodušeji zalednit.[5][6]

Svratecký rychlobruslařský oddíl se v 50. letech 20. století stal díky své dráze jedním z center československého rychlobruslení. K jeho odchovancům patří Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe, jež byli několikrát mistry republiky,[1] Šťastná také startovala na Zimních olympijských hrách 1964.[7] Schöppeho žákem byl rychlobruslař a pozdější trenér Petr Novák, jehož svěřenec ze Svratky Jiří Kyncl[1] bruslil na ZOH 1988 a 1992.[8] Na dráze ve Svratce začínala také olympijská vítězka Martina Sáblíková.[1]

Přehled nejlepší časů dosažených na obou svrateckých drahách:[9][10]

Muži

Závod	400m ovál 1954–1991			333m ovál 1991–2004
	Jméno	Čas (body)	Datum	Jméno	Čas (body)	Datum
500 m	Zdeněk Štěpánek	41,08	8. února 1986	David Kramár	39,59	30. ledna 2001
1000 m	Zdeněk Štěpánek	1:23,40	17. ledna 1982	Martin Holoubek	1:24,00	7. února 1998
1500 m	André Hoffmann	2:05,80	1. února 1981	Miroslav Vtípil	2:04,66	12. ledna 2003
3000 m	Frank Nauschütz	4:24,00	31. ledna 1981	Miroslav Vtípil	4:25,93	11. ledna 2003
5000 m	Frank Nauschütz	7:26,10	1. února 1981	Miroslav Vtípil	7:31,16	12. ledna 2003
10 000 m	Jiří Kyncl	16:11,60	8. března 1987	Jiří Kyncl	16:47,17	11. února 1996
sprinterský čtyřboj	Zdeněk Štěpánek	168,560	19.–20. ledna 1985	—	—	—
malý čtyřboj	Jiří Kyncl	174,332	31. ledna – 1. února 1987	Miroslav Vtípil	173,080	11.–12. ledna 2003
velký čtyřboj	Jiří Kyncl	182,586	7.–8. března 1987	Vlastimil Kyncl	178,486	6.–7. ledna 1996

Ženy

Závod	400m ovál 1954–1991			333m ovál 1991–2004
	Jméno	Čas (body)	Datum	Jméno	Čas (body)	Datum
500 m	Erwina Ryśová-Ferensová	44,30	28. ledna 1978	Martina Sáblíková	45,05	9. února 2003
1000 m	Grit Lickerová	1:29,10	8. února 1987	Martina Sáblíková	1:32,19	12. ledna 2003
1500 m	Petra Krankeová	2:19,00	31. ledna 1981	Martina Sáblíková	2:15,17	9. února 2003
3000 m	Grit Lickerová	4:50,74	8. února 1987	Martina Sáblíková	4:47,93	12. ledna 2003
5000 m	Ida Stárková	9:14,00	18. ledna 1987	Martina Sáblíková	8:33,06	16. února 2003
sprinterský čtyřboj	Ida Stárková	196,255	15.–16. února 1986	—	—	—
miničtyřboj	Grit Lickerová	190,322	7.–8. února 1987	Martina Sáblíková	186,974	4.–5. února 2004
malý čtyřboj	—	—	—	Martina Sáblíková	194,660	15.–16. února 2003

Před vybudováním dráhy ve Svratce v první polovině 50. let 20. století se české závody v rychlobruslení pořádaly na zamrzlých rybnících nebo řekách.[1]

Po ukončení provozu druhé svratecké dráhy 2004 se v Česku konají závody pouze příležitostně. Nepravidelně je podle přízně počasí a časových možností zainteresovaných osob pořádáno Mistrovství České republiky, jehož poslední dva ročníky 2008 a 2009 se konaly na přírodním ledě zamrzlých vodních ploch na Českomoravské vrchovině.[11][12] Vedle zimního stadionu ve Žďáru nad Sázavou se nachází asfaltový in-line ovál o délce 333 m, který je při vhodném počasí v zimě občas ledován.[13]