Rudolf Hanych

Rudolf Hanych pocházel ze zemědělské rodiny, rodina vlastnila ve Svratce statek čp. 11. Po absolvování obecné školy ve Svratce navštěvoval Hospodářskou školu v Hlinsku, vyučil se kolářem, sedlářem a brašnářem. Od dětství rád maloval, podporovali jej i malíři Rudolf Vejrych, František Cína Jelínek, Josef Fiala, Ota Bubeníček a jiní.

V roce 1928 začal studoval na UMPRUM v Praze u prof. Arnošta Hofbauera, od roku 1931 na Akademii u prof. Otakara Nejedlého, kde ukončil studium v roce 1935. Podnikl řadu studijních cest po českých zemích, byl též na Korsice, v Dalmácii nebo v Římě.

Do smrti své matky v roce 1945 hospodařil na rodinném statku, poté se věnoval již jen malířství.

Jeho tvorba je realistická, vychází z tradic české krajinářské školy. Zobrazuje krajinu v roční proměně v detailu i panoramatických pohledech. Měl rád Svratecko, zůstal mu věren životem i tvorbou. Lze o něm říci, že byl v pravém slova smyslu „malířem Vysočiny“.

Měl dvě dcery, Martu a Marii, obě se staly učitelkami. Dcera Marta také maluje. Zemřel 28. března 1994.

Hrob Rudolfa Hanycha ve Svratce

• 1979 – zasloužilý umělec
• 1981 – Řád práce
• 1986 – Řád Vítězného února[1]