Karel Pavlík (sochař)

Karel Pavlík (29. května 1874, České Křižánky[1]13. ledna 1947, Praha) byl český sochař a keramik.

Karel Pavlík
Narození29. května 1874
České Křižánky
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. ledna 1947 (ve věku 72 let)
Praha
Československo Československo
Povolánísochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

Vystudoval odbornou keramickou školu v Bechyni, poté na umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Celdy Kloučka. Pracoval pro Výrobní družstvo keramické, Praha a pro První továrnu na terakotu Josefa Tomáška, Vysoké Mýto.

Roku 1904 se spolu se sochařskou dílnou Karla Nováka účastnil výzdoby Grandhotelu v Hradci Králové a dekorace fasády nové biskupské rezidence, roku 1913 s ním spolupracoval při výzdobě kostela na Svaté Hoře u Příbrami. Pořídil řadu sochařských kopií pro výstavu o Mistru Janu Husovi v Táboře a podílel se tam i na opravě sgrafit Stárkova domu v Pražské ulici.[2]

Jako sochař spolupracoval se svým krajanem Antonínem Odehnalem. Společně provedli reliéfní výzdobu sokolovny ve Svratce a některé pomníky. V Praze se Pavlík, Odehnal a Antonín Waigant kolem roku 1915 podíleli na sochařské výzdobě tzv. Šupichova domu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Všichni tři byli silně ovlivněni Franzem Metznerem.[3]

Reference

Literatura

  • Toman Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl; L - Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.