Javne

Leží v nadmořské výšce 30 m 25 km jižně od Tel Avivu. Nachází se v jižní části izraelské pobřežní planiny.

Ve městě stojí železniční stanice Javne. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa. Podle údajů z roku 2011 se v roce 2012 očekávalo dokončení dalšího vlakového spojení. Ze západu k městu vede železniční trati Tel Aviv – Bnej Darom sledující těleso dálnice číslo 4, na níž se nachází železniční stanice Javne ma'arav.[4]

Kniha Jozue zmiňuje město Javne jako hraniční město mezi zemí kmene Dan a kmene Judy, Jabneel.[5] Později byly jeho hradby strženy králem Uzijášem v bitvě proti Pelištějcům.[6]

Později bylo město Římany přejmenováno na Jamniu (psáno i Iamnia, řecky Ἰαμνία). Po zničení druhého chrámu, v roce 70 n. l., přesunul Sanhedrin do Jamnie rabín Jochanan ben Zakaj. Zřejmě kvůli narůstajícím konfrontacím mezi judaismem a raným křesťanstvím a kvůli diskusím uvnitř judaismu mezi farizeji a apokalyptickými směry vznikla potřeba vymezit se vůči těmto nově vzniklým skupinám a uzavřít kánon posvátných spisů. Když byl hlavou školy Jochananův nástupce Gamaliel II., byla do Jamnie svolána synoda, která mezi lety 90 a 100 n. l. rozhodla o rozsahu posvátných spisů hebrejské bible.

Erb rodu Ibelinů.

Nejednalo se však o synodu v podobě, jakou známe u pozdějších koncilů, avšak jamnijští rabíni měli zákonnou pravomoc nad židovskou komunitou, takže se spíše jedná o konsensus učitelů jamnijské školy. Vzniká zde tak Palestinský kánon, v němž se objevuje rabínský judaismus.

V roce 1141 město dobyli křižáci, město přejmenovali na Ibelin a postavili zde hrad. Ibelin dal jméno šlechtickému rodu Ibelinů, který hrál důležitou roli v Jeruzalémském a později Kyperském království. Ibelin sám pak byl zajat Saladinem v roce 1187.

Nynější Javne bylo založeno roku 1949[3] po vzniku státu Izrael jako jednotně řešené sídliště pro nové přistěhovalce (takzvané rozvojové město).

Podle CBS se ve městě nachází 16 škol s celkovým počtem 7 445 studentů. Ti studují celkem na 11 základních školách (4 037 žáků) a na 9 středních školách (3 408 studentů). 59,6% studentů dvanáctého ročníku je připuštěno k maturitě (r. 2001).

Podle CBS žilo v roce 2000 ve městě 10 910 zaměstnanců a 966 z nich byly osoby samostatně výdělečně činné. Průměrná měsíční mzda v roce 2000 byla 5 699 šekelů. Průměrná měsíční mzda mužů pak byla 7 430 šekelů oproti 4 042 šekelů průměrné měsíční mzdy žen. Průměrná měsíční mzda osob samostatně výdělečně činných byla 7 631 šekelů. V roce 2000 bylo ve městě 640 nezaměstnaných a 2 396 osob pobíralo nějaký druh podpory.

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 32 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 32 900 osob).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 45 500 lidí.[2]

V roce 2001 žilo ve městě 15 800 mužů a 16 000 žen. Věková struktura obyvatelstva byla následující:

• 38,5 % ve věku do 19 let
• 16,7 % ve věku 20–29 let
• 18,6 % ve věku 30–44 let
• 18,2 % ve věku 45–59 let
• 2,1 % ve věku 60–64 let
• 5,8 % starších 65 let

• Speyer, Porýní-Falc, Německo