Spálená (Praha)

Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.

Spálená
Spálená ulice (od jihu)
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Praha 2
ČtvrťNové Město
Poloha50°4′50,52″ s. š., 14°25′11,28″ v. d.
Začíná naMyslíkova
Končí naNárodní
Historie
Denominace1518
Starší názvyKovářská
Flašnéřská
Další údaje
Typulice
Délka480 metrů
Počet adres42
PSČ110 00
120 00
Kód ulice469921
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června[2]) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]

Historie
Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852

Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně). Dvojí zakřivení ulice svědčí o její starobylosti před vysazením Nového Města - lokátor musel respektovat starší zástavbu. Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které dal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, kteří pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři. 3. června roku 1506 zničil požár 20 domů, a proto se od roku 1518 ulice nazývá Spálená [1]

Firmy a instituce

Pamětihodnosti
  • kostel Nejsvětější Trojice, jenž na přání trinitářů vybudoval Ignátz Putz z Adlerthurnu podle návrhu Octavia Broggia. Za kostelem stával také klášter, jenž byl však za reforem císaře Josefa II. zrušen a roku 1899 zbořen[3] a nahrazen novostavbou školy
  • Spálená 4/čp.82 - obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha a Emil Králíček(?), 1912-1913; bydlel zde například Adolf Hoffmeister.
  • Spálená 8/80-81 - bývalá fara kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní dvojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech
  • Spálená 12/78 - obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, Oldřich Tyl, 1928-1930
  • Spálená 14/čp.76 - kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907-1909 (budova První vzájemné české pojišťovny); před její výstavbou byl zbořen barokní Hildprandtovský palác, ve kterém bydlel například malíř Adolf Liebscher s manželkou.[4]
  • Spálená 16/75 - obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925-1928
  • Spálená 18/74 - kancelářský a obchodní palác pojišťovny Dunaj, 1927-1928, Adolf Foehr
  • Spálená 17/90 a 19/91 - nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821-1823
  • Spálená 22/čp.63 - obchodní dům Máj (Tesco), arch. John Eisler a Miroslav Masák, 1972-1975
  • Spálená 39/102 - nárožní dům do Ostrovní ulice U zlaté kotvy, středověké jádro, klasicistní přestavba, arch. J. K. Zobel 1800-1801 a stavitel Josef Liebl 1843
  • Spálená 41/103 - nárožní dům do Ostrovní ulice U Panny Marie Hromničné (U Šupů), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku
  • Spálená 43/104 - nájemní dům, klasicistní, návrh pravděpodobně Johann Heinrich Frenzel, 1845
  • Spálená 51/108 - kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927-1929; adaptace Karel Prager, 1994
  • Spálená 55/čp.112 - kancelářský dům, novobarokní se secesními dekorativními detaily, arch. Osvald Polívka, 1902-1903
  • Spálená 57/113 - obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931-1932
  • Spálená 59/114 -nájemní dům, funkcionalistický, Ferdinand Fencl, 1931-1933
  • Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník na židovský hřbitov ve formě betonových vlnovek

Odkazy

Reference
  1. LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Spálená, s. 202. [Dále jen Lašťovka].
  2. MÍKA, Zdeněk, a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8.
  3. Lašťovka, s. 203.
  4. Údaj o sňatku Adolfa Liebschera s Aloisií Barochovou z farní matriky kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici

Literatura
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 95–97.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972–980.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209-224; ISBN 80-200-0627-3

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.