Židovská zahrada

Židovská zahrada (hebrejsky: גן יהודי – Gan jehudi[zdroj?!]) je název pro druhý nejstarší židovský hřbitov v Praze. Hřbitov se nacházel na Novém Městě pražském mezi dnešními ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská.

Židovská zahrada
Dvůr nad podzemními garážemi České pojišťovny, před jejichž stavbou byl prováděn archeologický průzkum
Lokalita
StátČesko Česko
ObecPraha
AdresaPraha 1-Nové Město
Zeměpisné souřadnice50°4′50″ s. š., 14°25′16″ v. d.
Odkazy
Kód památky50198/1-2266 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Na tomto hřbitově se pohřbívalo nejpozději od roku 1254 až do roku 1478, kdy byl tento prostor v podélné ose přeťat Vladislavovou ulicí a přeměněn ve stavební parcely, takže dnes je celá zahrada zastavěna či vydlážděna.[1] Rekonstrukci areálu před lokací Nového Města pražského provedl Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů roku 1980.

Mezi léty 1900–1920 byly nalezeny první židovské náhrobky při stavebních pracích pro činžovní domy ve Vladislavově ulici, pět fragmentů kamenných náhrobních kamenů bylo vyzvednuto a uloženo v Lapidáriu Národního muzea v Praze.

V letech 1978–1980 byly před výstavbou metra likvidovány domy v jižní části Vladislavovy ulice (čp. 73/II), v ulicích Charvátově (čp. 1404/II) a Purkyňově (čp.56/II). Záchranný archeologický výzkum archeologického oddělení Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody, vedený Helenou Olmerovou tehdy zdokumentoval další hroby.

Roku 1997 byl v důsledku záměru České pojišťovny vybudovat v této lokalitě podzemní garáže proveden záchranný archeologický výzkum, který se dotkl parcel domů čp. 76/II a 1350/II ve Vladislavově ulici.[1] Při průzkumu byly v lokalitě nalezeny hebrejské náhrobky a prosté kostrové hroby, jejichž počet je odhadován asi na 400. Roku 2000 však byly archeologické práce na základě protestů židovských obcí ukončeny[2] (židovské předpisy požadují neporušitelnost hrobů na věčné časy).[3] Podzemní prostor Židovské zahrady byl posléze prohlášen za kulturní památku a hroby, které byly ponechány na místě, byly opatřeny betonovým sarkofágem.[2]

Památník
Památník od Richarda Sideje, instalovaný pražskou židovskou obcí a zahraničními ortodoxními organizacemi v září 2016, ve třech jazycích kontextualizuje celý prostor

Koncem září 2016 byl na rohu Vladislavovy a Purkyňovy ulice židovskou obcí odhalen památník stylizovaný ve tvaru středověkých židovských macevot, obsahující popis a historii místa v češtině, angličtině a hebrejštině. Na památníku je zmíněno, že podle svědectví zapsaného v knize Seder ha-dorot je zde pohřben i významný učenec Raši:

„ והעידו לפני יהודים סוחרים ממנטובה שהלכו לחצר קיסר במלכות בואימיאה וראו בעיר פראגה קבורת רש״י עם מצבת אבן וכתוב עליו דברים ולסיבת מחיקתם לא יוכלו להבינם‎ A svědčili přede mnou židovští kupci z Mantovy, že šli na dvůr císaře v království Boemia a viděli ve městě Praga hrob Rašiho s kamenným náhrobkem, na kterém byla napsána slova, kterým z důvodu jejich poškození nerozuměli. “
— Seder ha-dorot, podle vydání z Karlsruhe, 1769, s. 52r

Odkazy

Reference
  1. WALLISOVÁ, Michaela. Předběžná zpráva o 1. etapě záchranného archeologického výzkumu v prostoru býv. židovského hřbitova ve Vladislavově ul. na Novém Městě pražském. In: Archeologica Pragensia 14. Praha: [s.n.], 1998. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  2. WALLISOVÁ, Michaela. Vladislavova ulice [online]. [cit. 2009-01-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. S. 592n.

Literatura
  • Olmerová, Helena: Praha 1 – Nové Město, Charvátova, Purkyňova, Spálená ul., in: Pražský sborník historický 13, 1981, strany 174-178.
  • Olmerová, Helena: Archeologický výzkum v Praze v roce 1978. In: Pražský sborník historický 13, 1981, strany 174-178.
  • Olmerová, Helena: Výzkum č. 277: Praha 1 – Nové Město, Spálená ulice čp. 73/II., Charvátova ulice čp. 56/II, ppč. 724, Purkyňova ul. čp. 1404/II., Výzkumy v Čechách, Archeologický ústav ČSAV Praha 1978-1979, strany 98 – 99.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.