Miroslav Masák

Miroslav Masák vystudoval v letech 1952–58 Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT u prof. Josefa Kittricha). V letech 1958–91 pracuje v Libereckém projektovém ústavu (Stavoprojekt Liberec). V roce 1968 spoluzakládá Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), díky kterému mohl také založit a vést ve své době, ale i do dnes unikátní tzv. Školku – samostatný ateliér čerstvých absolventů – architektů.

Po procesech Pražského jara byl nucen své činnosti zanechat. Přesto dál pracoval v neoficiálních skupinách, které na bázi Školky fungovaly a to nejen v Liberci, ale také v Brně, Praze, Ústí nad Labem nebo Karlových Varech, kde nadále vychovával mladé architekty. V letech 1987–1989 působí jako člen skupiny Obecní dům a Otevřený dialog. Roku 1988 spoluzakládá nezávislé sdružení českých umělců Nová skupina.

V letech 1989–1990 je členem prezídia Obce českých architektů v Praze. V listopadu 1989 se angažuje v koordinačním centru Občanského fóra, což ho vede v lednu 1990 k jmenování odborným poradcem prezidenta ČSFR. Zároveň je pověřen koncipováním dalšího rozvoje Pražského hradu. Od roku 1991 se stává ředitelem kulturní sekce Kanceláře prezidenta republiky a od září 1991 se stal asistentem prezidenta ČSFR. Roku 1993 je místopředsedou nově zřízené Rady Pražského hradu.

Od roku 1994 působil také jako externí pedagog Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1995 pracuje v pracovní skupině České komory architektů, kde je od roku 1997 členem představenstva a pověřen vedením úseku vzdělání architektů.

V roce 1999 byl jmenován profesorem na Vysokém učení technickém v Brně v oboru architektura.

Architekt Masák je výrazně spjat s historií libereckého ateliéru SIAL, který pod vedením architekta Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury. V něm vytvořil nebo spolupracoval na nejvýznamnější české architektuře své doby.

Architektura Miroslava Masáka prošla od britského brutalismu, přes organickou architekturu, etapu "manšinismu" až k návratu k střídmému minimalismu.

Miroslav Masák se přes svou pedagogickou a veřejnou činnost stal jednou z významných osobností české architektury, který ani v těžkých dobách nedělal ubohé kompromisy a dokázal kolem sebe, v období hluboké nesvobody, vytvořit "ostrůvek svobody".

Obchodní dům Máj, 1975

Obchodní dům Ještěd, 1977

• 1964-72: Obytný okrsek v Teplicích
• 1965: výstavní pavilon F výstaviště Libereckých výstavních trhů
• 1966: generel areálu výstaviště Libereckých výstavních trhů (s O. Binarem)
• 1966: projekt sídliště a relaxačních lázní v Teplicích - Šanově
• 1967: renovace Muzea skla v Kamenickém Šenově (s O. Binarem)
• 1967: Zimní středisko Ještěd
• 1969: Kaple pro Storsand v Norsku - projekt
• 1975: obchodní dům Máj v Praze (s J. Eislerem a M. Rajnišem)
• 1977: Obchodní středisko Ještěd v Liberci (s K. Hubáčkem)
• 1978-1995: rekonstrukce Veletržního paláce v Praze (s ateliérem SIAL)
• 1982: Divadlo Na provázku v Brně (s V. Králíčkem) - projekt
• 1990: Kanceláře prezidenta na Pražském hradě
• 1992: Návrh soklu a instalace Štursovy sochy TGM v Rothmayerově síni
• 1992: Rekonstrukce rezidence v Královské zahradě
• 1994: Koncept vilové čtvrti Sluneční lázně v Liberci - projekt
• 1995-97: Projekty a instalace výstav českého skla v Míčově, v American Craft Museum v New Yorku, v Domě umění v Brně a v Severočeském muzeum v Liberci
• 1997: Památník arménského holocaustu pro Detroit - projekt