Sokotra

Sokotra geologicky navazuje na Africký roh, který je také její nejbližší větší pevninou, a je tedy z fyzickogeografického pohledu považovaná za součást Afriky. Rozlohou je to její druhý největší ostrov (byť je asi 150x menší než první Madagaskar). Je to také pátý největší ostrov v celém Indickém oceáně.

Rozloha ostrova je 3 796 km² (95,5 % celého souostroví) a podle sčítání lidu z roku 2004 zde žilo asi 44 000 obyvatel, z toho 8 545 v hlavním městě Hadibu. Délka ostrova je od východu k západu asi 135 km a od severu k jihu 42 km. Velkou část ostrova tvoří náhorní plošina, nad níž se vypíná pohoří Haghier vysoké až 1503 m.

Podnebí ostrova je horké a suché. Průměrná teplota vzduchu se po celý rok pohybuje od 25 do 31 °C. Průměrné roční srážky nedosahují ani 200 mm, pouze v nejvyšších polohách mohou činit až 800 mm díky orografickému zesílení. Více než polovina ročního úhrnu spadne v zimním monzunovém období.

Sokotra se nejprve objevila v řeckých mapách z 1. století pod jménem Dioskouridou.[1] Místní obyvatelé byli podle pověstí christianizováni sv. Tomášem v roce 52. Tyto pověsti podporuje cestopis Marca Pola Milion ze 13. století, který uvádí, že obyvatelé byli křesťanští nestoriáni. Na začátku 16. století byla v městě Suq portugalská obchodní základna a od roku 1511 byl ostrov pod nadvládou sultánů z Mahry. Od ledna 1886 do roku 1967 to byl britský protektorát a poté se stal součástí Jižního Jemenu, administrativně jako součást Adenu. Tou byla Sokotra až do roku 2004, kdy byla převedena pod největší jemenský guvernorát Hadhramaut, než se roku 2013 stala samostatnou správní jednotkou.

Během občanské války v Jemenu byl ostrov pod kontrolou prezidentských sil a jejich saúdskoarabských spojenců. Od konce června 2020 je Sokotra kontrolována Jižní přechodnou radou.[2]

Sokotra je celosvětově důležitá z pohledu biologické rozmanitosti kvůli své mimořádně bohaté a specifické flóře a fauně. 37% druhů rostlin Sokotry, 90% druhů plazů a 95% druhů suchozemských měkkýšů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Sokotra má zvláštní význam jako hotspot biologické rozmanitosti v oblasti Afrického rohu a jako jeden z nejbohatších a nejvýraznějších ostrovů na světě je označován jako „Galapágy v Indickém oceánu“.[3] Známý endemit je ohrožený druh dračince, stromový dračinec rumělkový se zvláštní široce deštníkovitou korunou.[4]

• 
  Mapa souostroví
• 
  Dračinec rumělkový
• 
  Vádí ve vnitrozemí ostrova
• 
  Adénium ztloustlé