Vojenská intervence v Jemenu

V lednu 2015 donutili šíitští Hútíové, kteří obsadili hlavní město San'á, k rezignaci jemenského prezidenta Abd Rabúa Hádího a jemenskou vládu. Na prezidenta bylo uvaleno domácí vězení, parlament rozpuštěn a nahrazen pětičlennou tzv. prezidentskou radou. Hádímu se podařilo uprchnout do Adenu, kde zorganizoval odpor z části jemu věrné armády. Avšak Hútíové s podporou bývalého prezidenta Alího Sáliha a jeho stoupenců postupovali na Aden. V této chvíli požádal Hádí mezinárodní společenství o vojenskou intervenci. Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely.

Dle vyjádření zástupce koalice přispělo k rozhodnutí provést intervenci také údajné přemístění části odpalovačů raket Scud, které má jemenská armáda ve výzbroji a kterých se chopili Hútíové, do oblasti severního Jemenu, odkud měly ohrožovat jih Saúdské Arábie.

Saúdská Arábie na začátku operace vyčlenila 150 000 vojáků a 100 letounů.[1] Do leteckých útoků se zapojily i stroje z Jordánska.[1] Podporu a ochotu se zapojit projevily Egypt, Maroko, Súdán a Pákistán.[1] Spojené státy americké se rozhodly poskytnout logistickou a výzvědnou pomoc, avšak nehodlají se zapojit do přímých bojů.[1]

Vlastní intervence byla zahájena v noci z 25. na 26. března 2015 leteckými útoky vůči pozicím povstalců.[1] Dle prohlášení saúdskoarabské tiskové agentury zaútočily saúdskoarabské stroje na leteckou základnu al-Dailami, kde zničily protileteckou obranu a 4 povstalecké letouny.[8] V prvních dnech operace si měla koalice vydobýt vzdušnou nadvládu nad Jemenem.[9] Dne 27. března se do akce měly zapojit i letouny Spojených arabských emirátů.[5] V pátek 27. března mělo dojít k bombardování tří základen v provincii Marib a také kmenové území Hútíů na severu země.[2] I přes nálety obsadili Hútíové týž den přístav Šukra a pronikli tak k Arabskému moři. Pokračovaly také boje u Adenu, kde měli povstalci zaútočit na místní letiště.[5] V pátek také zachránily americké ozbrojené síly dva saúdskoarabské piloty z Adenského zálivu.[2] Saúdskoarabské námořnictvo také provedlo evakuaci několika desítek zahraničních diplomatů z Adenu do rudomořského přístavu Džidda.[9][10][11] V sobotu 28. března došlo k náletu na hútíjský konvoj s obrněnou technikou a nákladními vozidly mířící z Šukry na Aden.[11] Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.[12] V noci na pátek 25. srpna 2017 došlo k náletu na jemenskou metropoli Saná. Nálet, který zasáhl dva domy na jižním předměstí Saná, podnikla letadla koalice vedené Saúdskou Arábií, která jemenské vládě pomáhá v boji proti šíitským povstalcům. Arabská koalice přiznala, že zasáhla civilisty. Údaje o počtu obětí se liší: agentura Reuters v pátek psala o nejméně 12 mrtvých civilistech, včetně 6 dětí, zatímco agentura AFP o 14 mrtvých, včetně pěti dětí, sourozenců z jedné rodiny.[13] V černu 2018 zahájila koalice vedená Saúdskou Arábií útok na jemenský přístav Hudajda.[14]

20. dubna 2016 generální shromáždění bezpečnostního sněmu OSN ve zprávě zahrnující období ledna až prosince 2015 „(…) potvrdila šestinásobný vzrůst v počtu zabitých a zmrzačených dětí v porovnání z roku 2014, celkem s 1953 dětskými oběťmi (785 zabitých, 1168 zraněných) z toho více než 70 % chlapců a 60 % (tj. 510 zabití a 667 zranění) připadalo na koalici vedenou Saúdskou Arábií.“[15]

8. října 2016, letecké nálety Saúdy vedenou koalicí zabily 140 zranily 500 lidí – jeden z nejkrvavějších dnů války. Ve stejné době se Spojené království snažilo vyjednat se Saúdskou Arábií lukrativní smlouvu na dodávky zbraní.[16]

2. srpna 2018 přinesly The New York Times zprávu, že nejméně 30 civilistů bylo zabito Saúdy vedenou aliancí při leteckém náletu v jemenském Hudaydahu.[17] 9. srpna 2018 další letecký útok v Dahyanu zasáhl školní autobus a zavinil smrt 51 lidí, včetně školou povinných dětí, dalších 79 lidí utrpělo zranění.[18]

10. března 2021 propukl v uprchlickém táboře, vzniklém hlavně kvůli konfliktu, ve městě San´á požár. Vyžádal si 80 obětí, včetně dětí.

Administrativa Baracka Obamy si vysloužila kritiku některých médií za politickou a logistickou podporu vojenské intervence v Jemenu, při které došlo k útokům na civilisty a k dalším válečným zločinům ze strany arabské koalice vedené Saúdy.[19] Obamova vláda byla také kritizována, že schválila prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie v celkové hodnotě 110 miliard dolarů.[20] V podpoře saúdské vojenské intervence pokračovala i administrativa Donalda Trumpa.[21] Například americká společnost Texetron Corporation prodala Saúdské Arábii se souhlasem americké vlády 1300 kazetových pum za 641 milionů dolarů.[22]

Také britská vláda podpořila vojenskou intervenci v Jemenu a Velká Británie patří mezi největší vývozce zbraní do Saúdské Arábie,[23] vláda premiérky Mayové proto čelila kritice, že se nepřímo podílí na páchání válečných zločinů a na smrti jemenských civilistů.[24] Britský ministr zahraniční Boris Johnson v září 2016 na půdě OSN zablokoval vyšetřování válečných zločinů Saúdské Arábie v Jemenu ze strany nezávislé vyšetřovací komise OSN.[25]

Vývoz zbraní do Saúdské Arábie při návštěvě v Rijádu dojednala také německá kancléřka Angela Merkelová.[21] V dubnu 2018 na tiskové konferenci se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem obhajoval podporu Saúdské Arábie a prodej francouzských zbraní prezident Emmanuel Macron.[26]

Zbraně dodává válčícím stranám v Jemenu také Česká republika. Podle Amnesty International armáda Spojených arabských emirátů „dostává od západních států a jiných zemí dodávky zbraní v miliardové výši, které obratem posílá milicím do Jemenu, jež prokazatelně páchají válečné zločiny.“ Některé západní zbraně používá teroristická organizace al-Káida na Arabském poloostrově, která v saúdskoarabské koalici bojuje proti jemenským šíitům.[27]

V důsledku vojenského konfliktu a blokády ze strany Saúdské Arábie postihl Jemen hladomor, který si v roce 2017 vyžádal životy více než 50 000 dětí.[28] Mezi lety 2015 a 2018 zaznamenala OSN okolo 85 000 dětí, které zemřely hlady.[29] V listopadu 2017 bylo v Jemenu 3,3 milionu podvyživených dětí. Jemen také zasáhla epidemie cholery,[30] kterou se nakazilo přes milion lidí.[22] Podle údajů Yemen Data Project od března 2015 do září 2017 bombardovala Saúdy vedená koalice 356krát farmy, 174krát tržiště a 61krát skladiště jídla. Cíle sloužící k distribuci jídla byly zasaženy téměř 600krát.[22]

Boje v Jemenu si podle OSN vyžádaly více než 10 000 obětí, většinou z řad civiliního obyvatelstva. Mnoho lidí přišlo o život při leteckých náletech Saudy vedené koalice. Například v září 2015 zahynulo při náletu přes 130 svatebčanů,[31] v říjnu 2016 při leteckém útoku na pohřeb v Saná zahynulo přes 140 smutečních hostů,[32] v dubnu 2018 při leteckém náletu na svatbu zahynulo přes 40 lidí.[33]

Od roku 2015 uzavírá Saúdská Arábie dohody s bojovníky al-Kajdy, kterým platí, aby na straně vládního vojska bojovali proti hútíjským povstalcům.[4] Některé dohody umožnily bojovníkům al-Kajdy opustit území i s výzbrojí a bojovou technikou. Podle AP analytika Michaela Hortona: „Někteří z americké armády dobře vědí, že podporou koalice v Jemenu pomáhají i tamní odnoži al-Kajdy. Ale podpora SAE a Saúdské Arábie proti tomu, co USA vidí jako íránský expanzionismus, má přednost před bojem proti al-Kajdě.“[3]

• Íránští představitelé odsoudili intervenci jako "agresi" a porušení mezinárodní práva a požadovali okamžité zastavení vojenských operací.[34]
• Vojenská intervence byla kritizována představiteli OSN a EU.[35][36]