Lukáš M. Vytlačil
Lukáš M. Vytlačil (Lukáš Michael; * 23. dubna 1985, Kladno)[1] je český flétnista, historik, hudební vědec a dirigent.
Mgr. Lukáš M. Vytlačil | |
---|---|
Narození | 23. dubna 1985 (36 let) Kladno |
Alma mater | Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (2008–2011) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (2012–2017) |
Povolání | historik, flétnista, muzikolog, dirigent a hráč na zobcovou flétnu |
Zaměstnavatelé | Etnologický ústav AV ČR (2013–2018) Ústav pro českou literaturu AV ČR (od 2018) Národní památkový ústav (od 2022) |
Ocenění | 2007 – Cena Nadace Leoše Janáčka 2019 – Křesadlo 2018 |
Nábož. vyznání | starokatolická církev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
Po studiích na Konzervatoři v Teplicích, kde absolvoval hru na příčnou a zobcovou flétnu a později též dirigování u Jana Valty, pokračoval na Univerzitě Karlově. Zde nejprve absolvoval u Jany Semerádové obor Historická hudební praxe, realizovaný na Pedagogické fakultě ve spolupráci s Týnskou vyšší odbornou školou Collegium Marianum (2011), a poté na Filozofické fakultě hudební vědu (2017). Pod vedením Rebeccy Stewart studoval také interpretaci vokální polyfonie a zúčastnil se řady interpretačních kurzů u významných hudebníků a pedagogů, jako jsou např. Peter Holtslag, Ashley Solomon, Barthold Kuijken, Jostein Gundersen, Anneke Boeke, Petr Zejfart, Jorge Salgado Correia a další.
V hudbě se věnuje tzv. historicky poučenou interpretací jako hráč na barokní příčnou flétnu, zobcovou flétnu, dirigent a vokalista. Věnuje se koncertní i pedagogické činnosti. Je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Sporck a vystupuje též s dalšími soubory, např. Ensemble Inégal, s nímž se podílel na několika nahrávkách, Musica Florea, Capella Regia ad.[2] Mezi lety 2006–2008 byl sbormistrem dětského pěveckého sboru Fontána v Teplicích a jako dirigent spolupracoval též se Severočeskou filharmonií či Orchestrem Fóra mladých. V letech 2005–2009 učil na Konzervatoři v Teplicích. Od roku 2014 vede třídu zobcové flétny na Konzervatoři Jana Deyla v Praze.[3]
Vedle hudby působí v oblasti historie a hudební vědy. Od roku 2013 je odborným pracovníkem Akademie věd České republiky, v letech 2013–2018 působil v Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu, od roku 2018 pak v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.[4] Badatelsky se zaměřuje především na dějiny pozdního středověku a raného novověku, reformaci, hudební historii a na ediční činnost. Jeho publikační činnost zahrnuje několik monografií a edic, studie a stati, slovníková hesla[5] ad.
Je členem sjednocené maltsko-pařížské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského, kde se věnuje charitativním projektům, za což v roce 2019 obdržel od primátora Hl. města Prahy Zdeňka Hřiba cenu Křesadlo za rok 2018 udělovanou Nadací Hestia.[6] Pro Starokatolickou církev v ČR pracuje jako šéfredaktor časopisu Communio.[7] Věnuje se též tvorbě duchovní poezie, zejména písňovým textům,[8] a duchovním zamyšlením.
Ocenění
- 2007 – Cena Nadace Leoše Janáčka
- 2019 – Křesadlo za rok 2018
Bibliografie (výběr)
Monografie a edice
- Kronika obce Kačice 1932–1939. Praha: Togga, 2019. 115 s. ISBN 978-80-7476-146-1.
- Antonín Reichenauer. Concerto in G per oboe, due violini, viola e basso. Praha: Togga, 2016. 31 s., 5 hlasů. (Fontes Musicae Bohemiae; sv. 1). ISBN 978-80-7476-108-9.
- Jan Olejník: Etudy a písničky pro příčnou flétnu = Studies and folk songs for flute. 1. vyd. Praha: Amos Editio, 2015. 43 s. ISMN 979-0-66057-071-5.
- Jacques Martin Hotteterre: Zásady hry na příčnou flétnu, zobcovou flétnu a hoboj. Praha: Vyšehrad, 2013. 115 s. ISBN 978-80-7429-391-7.
- Čtyři tvrziště na Slánsku. Hradečno, Humniště, Ostrov a Řisuty. Plzeň: Petr Mikota, 2006. 32 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 34). ISBN 80-86596-70-2.
Studie a stati
- Bibliografické soupisy českých muzikologických prací v časopise Hudební věda v letech 1964 až 2016. Práce z dějin Akademie věd. 2017, roč. 9, čís. 2, s. 41–62. Dostupné online.
- Příběh renesančního Jáchymova. Evangelicus. Praha: 2016, roč. 2017, s. 42–45. Dostupné online.
- Slánský malíř, fotograf a etnograf Ferdinand Velc. Posel z Budče. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum, 2014, roč. 31, s. 18–20. Dostupné online.
- Sporckovská výzdoba zámku Bon Repos. Hláska. Roč. 2014, čís. 3, s. 45. Dostupné online.
- Jaroslav Bořita z Martinic. Heraldická ročenka. Praha: 2009, roč. 2008, s. 7–23. Dostupné online.
Odkazy
Reference
- Profil v databázi Národních autorit ČR [cit. 1. 9. 2019]
- Internetové stránky souboru Ensemble Sporck. [cit. 26. 1. 2021]
- Profil na stránkách Konzervatoře a střední školy Jana Deyla. [cit. 1. 9. 2019]
- Internetové stránky Ústavu pro českou literaturu AV ČR. [cit. 1. 9. 2019]
- Seznam hesel v Českém hudebním slovníku.
- Křesadlo za rok 2018. Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Informační bulletin [online]. Praha: Hestia, 2019 [cit. 2019-09-01]. Dostupné online.
- VYTLAČIL, Lukáš M. Úvodník. Communio. Časopis Starokatolické církce v ČR. 2021, roč. 27, čís. 1, s. 1. Dostupné online.
- Hrad přepevný. Kancionál Evangelické církve augsburského vyznání. 1.. vyd. Praha: ECAV v ČR a Togga, 2018. 675 s. ISBN 978-80-7476-142-3.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lukáš M. Vytlačil
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Digitální repozitář prací Lukáše M. Vytlačila na Academia.edu
- MATOUŠEK, Lukáš. Dulce melos - pozoruhodný středověký nástroj poprvé v Čechách. Harmonie [online]. 22. 1. 2016 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
- Lukáš M. Vytlačil v Databázi knih
- Lukáš M. Vytlačil v informačním systému abART
- Lukáš M. Vytlačil na Facebooku