Ignác František Platzer
Ignác František Platzer (6. července 1717 Plzeň[1] – 27. září 1787 Praha) byl česko-rakouský sochař a řezbář pozdního baroka a klasicismu, hlavní představitel sochařství druhé poloviny 18. století v Čechách.
Ignác František Platzer | |
---|---|
Narození | 16. července 1717 Plzeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 27. září 1787 Praha Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | sochař a kreslíř |
Děti | Josef Platzer |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Vyšel ze západočeské řezbářské rodiny Jana Benedikta Platzera a studoval na vídeňské akademii v ateliéru Georga Rafaela Donnera. Roku 1744 byl už usazen v Praze na Hradčanech v domě čp. 109/IV na Pohořelci. Dvakrát se oženil, poprvé s vdovou po řezbáři Matyáši Schönherrovi (1701–1743) a založil velkou rodinu s velmi produktivní dílnou, která trvala díky třem generacím jeho potomků až do závěru 19. století. Platzerova dílna se později přestěhovala do Loretánské ulice a nakonec do ulice Nebovidské a Saské na Malé Straně. Na pozvání císařovny Marie Terezie vytvořil po roce 1773 tři sochy pro vídeňský Schönbrunn a byl jmenován dvorním sochařem.
Je pohřben na Malostranském hřbitově v Košířích.
Rodinná tradice
Po smrti nejstaršího syna, který vystudoval Akademii a byl určen jako pokračovatel Ignáce Platzera, převzal sochařskou dílnu jeho syn Ignác Michal (1757–1826), zvaný též Ignác II. Po josefínských reformách nastal obecný útlum umělecké aktivity a proto se věnoval převážně náhrobní plastice. Druhý syn Josef byl malíř architektury.[2] Dcera Anna se provdala za pražského malíře Karla Zimmermanna. Sochařskou dílnu dále převzali synové Ignáce Michala Platzera – František Ignác Jan (1799–1853) a Ignác Karel (1858–1895) a vnuk, rovněž sochař, Robert Platzer (1831–1868). Posledními majiteli dílny byli Jan Platzer a jeho matka, po jejichž smrti dílna roku 1907 zanikla.[3][4] Modely a formy na drobnou figurální plastiku byly postoupeny Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.
Dílo
Ze zachovaného souboru vynikajících kreseb a modelů Ignáce Františka Platzera lze vyvodit, že jeho dílo, poučené vídeňským manýrizujícím klasicismem Georga Rafaela Donnera a Paula Trogera, se v pražském prostředí zprvu přizpůsobilo zdejším požadavkům a načas se vrátilo k expresivnějšímu baroknímu a rokokovému pojetí. Pozdější posilování klasicistních tendencí je v jeho díle trvale provázeno rokokovými prvky, zejména pokud jde o reliéfní ornamenty, drapérie nebo např. návrh kované mříže.[5]
Celé soubory řezeb a kamenné plastiky vyšly z jeho ateliéru např. pro zámky v Dobříši a v Hoříně, pro kláštery na Zbraslavi a v Teplé, pro Pražský hrad.
Výzdoba paláců
- Praha, Hradčany, vstupní brána na I. nádvoří Pražského hradu, Souboj titánů, heraldické znaky Rakouské říše a Českého království a dvě vázy s putti (1761–1762); titání jsou volnými kopiemi původních soch, zhotovili je r. 1902 Čeněk Vosmík a Antonín Procházka (sochař).[6]
- Praha, Hradčany, Arcibiskupský palác – dvě soudoší světlonošů na schodišti a dvě na můstku dvorního křídla (po 1764)
- Praha, Malá Strana, Malý Buquoyský palác (Francouzské velvyslanectví) – výzdoba schodiště (kolem 1780)
- Praha, Nové Město, Voršilská ulice, Schwarzenberský palác (1787)
- Praha, Staroměstské náměstí, Palác Kinských – šest alegorických soch: Čtyři Živly – ležící ženské figury s atributy; stojící sochy bohyň Venuše a Juno, na atice (originály v Lapidáriu Národního muzea, dvě z nich poškozené střelbou z května 1945 nejsou vystaveny)
- Praha, Karoliny Světlé, Pachtův Palác – 4 originální sochy zdobící interiéry a exteriéry památkově chráněného objektu, kde se dnes nachází Smetana Hotel
- Peruc, sochařská výzdoba peruckého zámku[7]
Výzdoba zámeckých parků
- Bečváry
- Chudenice
- Dobříš, sochy a vázy
- Hořín, sochy a vázy
- Lysá nad Labem: Soubor antických bohů, Alegorie sedmera svobodných umění, Sochy sfing
- Měšice
- Vrchotovy Janovice - čtyři sochy Živlů, deponovány v depozitáři Lapidária Národního muzea
- Schönbrunn ve Vídni: Merkur, Herkules, Brutus a Lukrécie.
Výzdoba kostelů a klášterů
- Praha, chrám sv. Víta: sochy čtyř ctností (1771) kolem náhrobku sv. Jana Nepomuckého, ve stříbře provedl Jiří W. Seitz (1771); vnější kamenný epitaf k náhrobku se sochou sv. Jana Nepomuckého a andělem;
- Praha, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše – čtyři sochy Církevních Otců Východu (sv. Řehoř Veliký, sv. Řehoř Naziánský, sv. Basileos, sv. Jan Zlatoústý), bíle štafírované dřevořezby v nadživotní velikosti, pod kupolí před hlavním oltářem;
- Praha, Staré Město, kostel sv. Klimenta, oltářní sochy
- Praha, Staré Město, kostel sv. Jakuba
- Český Brod, kostel sv. Gotharda, hlavní oltář se sochami sv. Petra a sv. Pavla (1780)
- Tábor, děkanský kostel, sv. Donát, sv. Florián před kostelem
- Teplá – klášter, kostel premonstrátů - náhrobek blahosl. Hroznaty, oltářní plastiky a reliéfy
- Praha, Staré Město, Klementinum, Pomník matematika Josefa Steplinga v nádvoří
Galerie
- Orel a putti na Pražském Hradě
- Zahrada zámku Dobříš
- Zámek Dobříš, fontána
- Herkules (Vídeň, Schönbrunn)
- Pomníček J. Steplinga v pražském Klementinu (1780)
- Svatá Dorota
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň I. vnitřní město
- Ottův slovník naučný, heslo Platzer, Ignác.
- Blažíček O J, Ignác Platzer, skici, modely a kresby z pražské sochařské dílny pozdního baroku, Národní galerie v Praze 1980, s. 8
- Národní archiv, Konskripční seznamy pražského policejního ředitelství.
- Preiss P, Ignác Platzer, skici, modely a kresby z pražské sochařské dílny pozdního baroku, Národní galerie v Praze 1980, s. 12–47
- Pomníky a sochy – stránky Pražské informační služby]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372.
Literatura
- Poche Emanuel, Sochařské kresby Platzerů, Umění XV, s. 231-242, Praha (Štenc) 1943
- Oldřich J. Blažíček: Sochařství baroku v Čechách, Plastika 17. a 18. věku, SNKLHU Praha 1958
- Zdeňka Skořepová, O sochařském díle rodiny Platzerů. Praha 1958.
- Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. NKLHU Praha 1958, s. 241-242.
- Oldřich J. Blažíček: Tři expozice českého baroku, in: Umění XVIII, Praha 1970/71
- Oldřich J. Blažíček: Ignác František Platzer, in: sborník Umění věků, Praha 1956, s..
- Ottův slovník naučný, heslo Platzer, Ignác. Sv. 19, str. 869.
- Prokop H. Toman: Nový slovník čsl. výtvarných umělců, díl II., Praha 1950.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Platzer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignác František Platzer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác František Platzer
- Ignác František Platzer v informačním systému abART
- Ignác František Platzer: Sv. Jan Nepomucký – dokument ČT (2012)
- Zastavení s Ignácem Františkem Platzerem – dokument České televize Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem