Úzkorozchodná dráha Slaný–Kačice

Úzkorozchodnou dráhu Slaný–Kačice nechal vybudovat Jindřich Clam-Martinic pro potřeby smečenského panství, zejména cukrovaru ve Studeněvsi. Návrh byl vypracován v kladenské stavební firmě Ing. J. Husák a J. Vorel v roce 1902. Tato firma také dráhu v letech 1903 až 1904 postavila. Trať byla v provozu do roku 1932.

Slaný–Kačice
StátČesko Česko
Technické informace
Délka15 km
Rozchod koleje700 mm
Maximální rychlost15 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Slaný
(Vlečka k Heidlerově mlýnu)
Smečno
Kačice nákl. n.
(Vlečka k dolu Libušín)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neveřejná trať

Jako neveřejná byla trať používaná do roku 1908. V této době byla dlouhá zhruba 13,6 kilometru. V roce 1908 byla prodloužena až k dolu Schöller v Libušíně a byly zakoupeny dvě tříosé lokomotivy a 119 nákladních vagónů.

Veřejná trať

Dne 16. ledna 1908 byl zahájen veřejný nákladní provoz. Pro jeho potřeby byl ve Slaném zbudován jednopatrový objekt (dnešní správní budova ČSAD). V této době měla železnice i další odbočky ke studeněveskému Heidlerovu mlýnu (dnešní prášková lakovna) a k smečenskému pivovaru. Roku 1911 byly zakoupeny dva osobní vozy k veřejné osobní dopravě. Tento plán se však nikdy neuskutečnil a vagóny využívala jen smečenská šlechta. V roce 1912 byl cukrovar ve Studeněvsi i s tratí prodán Neštěmické rafinerii cukru. Dráhou se jednou svezl i František Ferdinand d'Este, když se v roce 1913 účastnil honu ve Studeněvsi.

V roce 1931 byl studeněveský cukrovar zrušen a 31. března 1932 byl ukončen i provoz dráhy.

Galerie

Odkazy

Literatura

  • LIKOVSKÝ, Jakub. Zaniklá „Místní dráha Slaný–Kačice“ a její pozůstatky v současnosti. In: Slánský obzor. Slaný: Patria, 2005. Dostupné online. S. 46–57.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.