Karel Blažej Kopřiva

Karel Blažej Kopřiva (9. února 1756 Cítoliby[1]15. května 1785 Cítoliby[2]) byl český hudební skladatel, varhaník a regenschori.

Karel Blažej Kopřiva
Základní informace
Narození9. února 1756
Cítoliby, České království
Úmrtí15. května 1785
Cítoliby, České království
Příčina úmrtítuberkulóza
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a varhaník
Nástrojevarhany
RodičeVáclav Jan Kopřiva
PříbuzníJan Jáchym Kopřiva (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jednalo se o jedno z 11 dětí hudebního skladatele Václava Jana Kopřivy. Patřil mezi významné žáky známého skladatele a varhaníka Josefa Segera. Od mládí trpěl tuberkulózou, na kterou ve 29 letech zemřel. Celý svůj život působil v Cítolibech. Během svého života složil celkem 12 symfonií (do dnešních dob se nedochovaly), osm varhanních koncertů (do dnešních dob se dochoval pouze jeden jediný). Dále složil řadu drobnějších skladeb převážně z oblasti církevní hudby – jednalo se o mše, rekviem, ofertoria, moteta, árie, varhanní preludia, fugy.

Jeho hudební odkaz zpopularizoval a vědecky prozkoumal český hudební skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták.

V jeho rodných Cítolibech působí Nadace Karla Blažeje Kopřivy.

Část jeho díla je uložena v depozitářích Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci.

Autograf části mše e-moll Karla Blažeje Kopřivy

Dílo (výběr)

  • 12 symfonií (ztraceno)
  • 8 varhanních koncertů (dochoval se jeden)
  • Missa Solemnis in Dis
  • Requiem in C
  • Moteta: Dictamina mea (in Dis), Gloria Deo (in D), Veni sponsa Christi (in D)
  • Offertorium O, magna coeli Domina (in C)
  • Árie: Ah, cordi trito (in Dis), Amoenitate vocum (in D), Quod pia voce cano (in Dis), Siste ultricem dexteram (in B)
Varhanní skladby
  • Prelude in C major
  • Fugue-pastorella in C major
  • Fugue in A flat major
  • Fugue in F minor
  • Fughetta after Handel in G major
  • Fuga supra cognomen DEBEFE in D minor
  • Fugue in A minor

Literatura

  • Zdeňka Pilková: Doba osvícenského absolutismu (1740–1810). In: Jaromír Černý: Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby. 2. vydání. Editio Supraphon, Praha 1989, ISBN 80-7058-163-8, s. 211–284
  • Zdeněk Šesták: Cítoliby. Středisko českého hudebního klasicismu. In: Hudební rozhledy 39, 1986, ZDB-ID 0018-6996, s. 43–46.
  • Zdeněk Šesták: Musica Antiqua Citolibensis, Cítoliby a Louny 2009, ISBN 978-80-904-113-2-6, s. 25-36, 88-107.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.