Seznam kostelů v Plzni
Seznam kostelů v Plzni zahrnuje nejen římskokatolické kostely, ale i kostely nebo modlitebny dalších církví či církevních společenství v Plzni včetně sborových domů a staveb zaniklých. Plzeňské synagogy jsou uvedeny v samostatném seznamu. Zamýšlené, avšak nezrealizované kostely jsou uvedeny v závěru rovněž jako samostatný seznam.
Historie vzniku kostelů v Plzni
Za nejstarší kostel v katastru dnešní Plzně je bezesporu považován kostel svatého Jiří v Doubravce. Jeho vznik je spojován s tzv. Svatovojtěšskou legendou a lety 992–993. Pravděpodobnější vznik kostela je však datován spíše na konec 12. století.[1][2] Druhým nejstarším kostelem v Plzni[2][3] je kostel Všech svatých, který náležel k zaniklé obci Malice a vznikl již před založením města Plzně, tedy před rokem 1295. Krátce po založení Plzně, tehdy Nové Plzně, je započato i budování dnešní katedrály svatého Bartoloměje na centrálním náměstí.[4] V roce 1320 byl na pražském nebo též špitálském předměstí založen dnes již bývalý špitál se stejnojmenným kostelem svaté Máří Magdalény.[5] Do roku 1336 datována první písemná zmínka o františkánském klášteru v Plzni i o kostelu Nanebevzetí Panny Marie,[6] z něhož tou dobou již bylo postaveno presbyterium a pokračovala stavba lodě. K dostavbě kostela došlo v roce 1350.[7] Na místě původní patrně románské sakrální stavby, jejíž pozůstatky jsou snad ve zdivu současného kostela obsaženy,[8] byl vybudován kostel svatého Petra a Pavla v Liticích. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352.[9] Dalším kostelem, jehož přesná doba vzniku není známa, je kostel svatého Jiří v Malesicích. Roku 1384 je však zmiňován již jako farní. Naopak poměrně dobře známá je historie založení kostela svatého Mikuláše, který dal postavit v roce 1406 plzeňský měšťan malíř Vít.[10] Dokončen byl roku 1410.[11] Pravděpodobně v roce 1446 bylo započato s výstavbou dnes již zaniklého kostela[12] v areálu dominikánského kláštera.[13] Trochou nejasností je opředen bývalý kostel svatého Rocha, který je někdy ztotožňován s kaplí či kostelíkem sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Anny z roku 1599.[14] V letech 1712 až 1735 byl Jakubem Augustonem[15] vystavěn barokní kostel svaté Anny jako součást tehdejšího kláštera dominikánek. Opět nejistou dobu založení má i kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, zvaný „U Ježíška“. Jisté však je, že roku 1745 až 1746 došlo k první zdokumentované přestavbě již stávajícího objektu.[16] Vznik dalších staveb je datován již na přelom 19. a 20. a především počátek 20. století. 8. září 1896 je otevřen kostel Sboru Karla Farského, 22. října 1911 jako součást kláštera redemptoristů kostel svatého Jana Nepomuckého,[17] 7. října 1906 byl slavnostně svěcen kostel svatého Martina a Prokopa v Lobzích[18] a 30. října 1913[19][20] opět jako součást kláštera, tentokrát nově postaveného kláštera dominikánů na Jiráskově náměstí, kostel Panny Marie Růžencové. Další stavbou otevřenou veřejnosti byl 6. července 1925 Husův chrám,[21] o rok později 28. října 1926 byl položen základní kámen modlitebny Sboru Maranatha[22] a 29. listopadu 1936[23] byl otevřen kostel Korandova sboru na dnešním Anglickém nábřeží.[24] Mezi novodobé svatostánky se pak řadí například kostel Sboru Kristova Kříže na Mikulášském náměstí vysvěcený 11. září 1994,[25] modlitebna Sboru Evangelické církve metodistické Plzeň 1 - Lochotín otevřená 18. prosince 1999,[26] Sál Království vysvěcený dne 23. září 1994[27] i Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Adventistů sedmého dne otevřené v září 2010.[28] Bez zajímavosti jistě není ani vznik buddhistických center.
Seznam kostelů v Plzni
Zaniklé kostely
Kostel sv. Máří Magdalény zanikl za vlády Josefa II. kolem roku 1789 stejně tak jako kostel sv. Rocha,[29] který byl postupem času přestavěn na obytný dům, v jehož zdivu jsou dodnes zachovány fragmenty této svatyně.[30] Při postupné demolici areálu dominikánského kláštera zanikl i kostel sv. Markéty.[31] Na jeho místě vznikl nový justiční palác.
Foto | Název | Umístění | Poznámka |
---|---|---|---|
Kostel svaté Máří Magdalény | Pražská ulice | ||
Kostel svatého Rocha | ulice U sv. Rocha | Někdy uváděn jako kostel sv. Fabiána, Šebestiána a Anny[32] | |
Kostel svaté Markéty | Veleslavínova ulice | V areálu bývalého dominikánského kláštera v Plzni |
Synagogy
Nejstarší synagoga se nacházela patrně nejpozději od roku 1409[33] v severozápadní části středověké Plzně, kde se rozkládala židovská čtvrť, zhruba v místech dnešní hlavní pošty v Solní, tehdejší Židovské ulici. V roce 1504[34] dochází vykázání Židů z Plzně, ovšem synagoga přesto fungovala až do roku 1533,[34] kdy zaniká s celou komunitou. Po roce 1848 je židovské komunitě opět umožněno usazovat se v Plzni.[35] Rostoucí počet jejích členů vedl v letech 1858[36] až 1859 ke vzniku tzv. Staré synagogy,[35] a když kapacita přestala postačovat, v roce 1875[37] vzniká v jejím těsném sousedství tzv. Pomocná synagoga. Konečně v letech 1888 až 1892 byla v Plzni postavena Velká synagoga,[38] která svojí velikostí patří k největším na světě (druhá v Evropě, třetí na světě).[39]
Foto | Název | Umístění | Poznámka |
---|---|---|---|
Středověká synagoga | Solní ulice | zaniklá | |
Stará synagoga | Smetanovy sady | ||
Pomocná synagoga | Smetanovy sady | ||
Velká synagoga | Sady Pětatřicátníků |
Nezrealizované kostely
Potřeba výstavby nových kostelů v Plzni vyvstala především v satelitních obcích připojených k Plzni. První takovou jsou Skvrňany, kde záměr stavby kostela svatého Antonína Paduánského pocházející již z roku 1931 došel nejdále, neboť byla realizována jeho suterénní část. Stavba byla v roce 1944 přerušena a již nebyla obnovena.[40] Dalším záměrem byla výstavba kostela svatého Václava v Doudlevcích. Zde však kvůli 2. světové válce nebylo se stavbou ani započato.[41] Nejrozsáhlejším záměrem byla stavba kostela v Bolevci, jenž měl být součástí zamýšleného areálu ženského kláštera. Kostel měl nést název Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých. I zde záměr přerušila nejprve 2. světová válka a poté celospolečenské změny.[42]
Foto | Název | Umístění | Poznámka |
---|---|---|---|
Kostel svatého Antonína Paduánského | Plzeň-Skvrňany | Realizován pouze fragment stavby | |
Kostel svatého Václava | Plzeň-Doudlevce | ||
Farní chrám Panny Marie, královny České země a svatých patronů českých | Plzeň-Bolevec |
Odkazy
Reference
- Havlic, s. 53 a násl.
- Bělohlávek, s. 31–32
- Rožmberský, s. 3–4
- První dochovaná zmínka o kostelu je však až z roku 1307 viz Bělohlávek, s. 45, Martinovský s. 21
- Kostel je též někdy uváděn jako kaple. Martinovský (s. 21) uvádí jako rok svěcení 1321. Bělohlávek (s. 63) uvádí jako rok založení špitálu 1322 a vznik kostelíka v první polovině 14. století.
- Budilová, s. 12
- Bělohlávek s.64
- Soukup, s. 19
- Bělohlávek, Plzeňská předměstí
- Bělohlávek, s. 43
- Mazný, s. 17
- Poslední zbytky kostela byly zlikvidovány v roce 1802 - Martinovský, s. 110
- Martinovský, s.34
- Bělohlávek, s. 140, 174; rok vzniku je tamtéž udáván i v roce 1598
- Bělohlávek, s. 284
- Hausner
- Teťhal, s. 17–23
- Kostel sv. Martina a Prokopa…, s. 11
- Čepelák, s. 198
- Web Kostel Panny Marie Růžencové…
- Kumpera, s.6
- Dle informační tabule v modlitebně
- Korandův sbor…, s. 4
- Kolaudován byl až v lednu 1937
- Martinovský, s. 552
- Web Plzeň 1 - Lochotín…
- Martinovský,s. 552
- Budova KVK …
- Bělohlávek, s. 274
- Web Kostel svatého Rocha…
- Věž byla zbourána v roce 1793 (Martinovský, s.109), loď v roce 1802 (Martinovský, s. 110).
- Bělohlávek, s. 140, 174
- Koláčná, s. 17
- Špirková, s. 12
- Špirková, s.18
- Základní kámen však byl položen již 17. června 1857 – Hruška, s. 569.
- Špirková, s.46
- Špirková, s. 46
- Večeřová, s. 121–122.
- Růžička, s. 75–77
- Růžička, s. 78–79
- Růžička, s. 80–82.
Literatura
- BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 1997, 134 p. ISBN 80-721-1003-9.
- BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
- ČEPELÁK, Václav, Miloslav BĚLOHLÁVEK, Jaromír KOVÁŘ, Václav KUCHYNKA, Václav SPĚVÁČEK, Milada SUCHÁ, Antonín ŠPELDA, Zdeněk UNGERMAN a Václav VODÁK. Dějiny Plzně II: Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. ISBN nepřiděleno.
- HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN 978-80-86596-94-5.
- HAUSNER, Tomáš. O Kostelíku. In: Společenství vlastníků jednotek U Ježíška [online]. 2008–2009 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.ujeziska.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=7&id=34&Itemid=48 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
- HAVLIC, Vladimír. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 92 - 1992. Plzeň: Magistrát, 192.
- HRUŠKA, Martin a Julius KORÁB. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň: Nákladem Dědiců Hruškových, 1883. ISBN nepřiděleno.
- KOLÁČNÁ, Jana. Židé a město Plzeň v raném novověku. Olomouc, 2008. Dostupné z: http://theses.cz/id/uw84gl/33610-177145193.doc. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph. D.
- KUMPERA, Jan. Husův chrám v Plzni. Plzeň: Západní sbor Československé církve evangelické, 2005. ISBN nepřiděleno.
- DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7.
- MAZNÝ, Petr, Vladislav KRÁTKÝ a David RŮŽIČKA. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009, 127 s. ISBN 978-80-87338-02-5.
- NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 29.1.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903
- RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. ISBN 978-807-2113-323.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. Zapomenuté hrady, tvrze a místa, 9. ISBN 80-238-4707-4.
- ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PLZEŇ-LOBZY. Kostel sv. Martina a Prokopa: 1906–2006. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Lobzy, 2006. ISBN nepřiděleno.
- SOUKUP, Jan. Živé kameny litického kostela. Plzeň: Občanské sdružení Přátelé Koinonie, 2010, 63 s. ISBN 978-80-254-9114-0.
- ŠPIRKOVÁ, Věra. Židovská komunita v Plzni. V Domažlicích: Nakl. Českého lesa, 2000, 119 p. ISBN 80-861-2514-9.
- TEŤHAL, Vladimír. Dům Boží a brána nebe. Plzeň: Římskokatolická farnost sv. Jana Nepomuckého, Plzeň-Bory, 2011. ISBN nepřiděleno.
- VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 293 s., [24] s. barev. obr. příl. Navštivte--. ISBN 978-80-7376-142-4.
- Františkáni v Plzni: 1293–2010. Editor Pavla Budilová. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Severní předměstí, 2011, 141 s. ISBN 978-80-254-8800-3.
- Korandův sbor 1936–2006: Sborník k 70. letům otevření kostela. Plzeň: Korandův sbor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni, 2006. ISBN Nepřiděleno.
- Budova. In: KVK Centrum: Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.kvkcentrum.cz/budova/
- Kostel Panny Marie Růžencové a dominikánský klášter v Plzni. In: Klášter dominikánů v Plzni: Římskokatolická farnost Plzeň-Slovany [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20080509043921/http://plzen.op.cz/PMR_hist.htm
- Kostel Svatého Rocha – dnešní herna a bar. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 26.3.2006 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006032601
- Plzeň 1 – Lochotín. In: Evangelická církev metodistická v České republice [online] [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20161221090500/http://www.umc.cz/farnosti/plzen-1-lochotin/