Krajský soud v Plzni

Krajský soud v Plzni je krajský soud se sídlem v Plzni. Soud se nachází v historické budově na Veleslavínově ulici v místech bývalého dominikánského kláštera, v jeho sousedství sídlí Krajské státní zastupitelství v Plzni. Obvod jeho působnosti odpovídá celému bývalému územnímu Západočeskému kraji, tedy samosprávným krajům Plzeňskému i Karlovarskému. Rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.) rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví.

Krajský soud v Plzni
Budova Krajského soudu v Plzni
Odvolací soudVrchní soud v Praze
Místopředseda souduMgr. Soňa Kacovská (insolvenční úsek)
Mgr. Jiří Levý (občanskoprávní úsek)
Mgr. Lukáš Pišvejc (správní úsek)
Mgr. Simona Kuboušková (trestní úsek)
AdresaVeleslavínova 40
306 17 Plzeň
UliceVeleslavínova
Souřadnice49°44′57″ s. š., 13°22′35″ v. d.
Oficiální stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Kód památky50140/4-5163 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soudní obvod

Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody těchto okresních soudů:

Historie
Obvod Krajského soudu v Plzni k roku 1930

Krajský soud v Plzni vznikl dne 1. července 1850 s obvodem osmnácti okresních soudů, a to v souvislosti s reformou justice, kdy zanikly patrimoniální, městské a jiné soudy a kdy byla soudnictví dána tvář, která přetrvala až do 21. století. Založen byl ještě jako zemský soud (Landesgericht), od 1855 se ale nazývá krajským soudem (Kreisgericht),[1] protože zemskými byly nazývány již jen krajské soudy v hlavních městech jednotlivých zemí.

Jeho obvod byl tehdy menší, zahrnoval pouze okresní soudy v Plzni, Blovicích, Dobřanech, Domažlicích, Horšovském Týně, Hostouni, Kralovicích, Manětíně, Městě Touškov, Nepomuku, Poběžovicích, Přešticích, Rokycanech, Stodu a Stříbře. Po vzniku Československé republiky byl navíc z části tohoto obvodu vytvořen Krajský soud v Klatovech,[2] který zanikl až roku 1949.[3] Po roce 1960 pak byl připojen obvod zrušeného Krajského soudu v Karlových Varech (a tím i obvod dřívějšího Krajského soudu v Chebu), čímž byla územní působnost plzeňského krajského soudu dotvořena.

Od roku 2002 je v souvislosti s vytvořením nových samosprávných krajů zákonem o soudech a soudcích předpokládána i pobočka krajského soudu v Karlových Varech, ta však doposud zřízena nebyla.[4] Naopak Karlovarský kraj koncem roku 2021 navrhl, aby z kapacitních a finančních důvodů byla pobočka zřízena v Chebu, v budově tamního okresního soudu.[5]

Budova

Na samém začátku měl jen 29 zaměstnanců a sídlil v prvním a druhém poschodí plzeňské radnice, správa města sídlila v přízemí. Agenda obou institucí se ale začala rozšiřovat, takže brzy vyvstal kapacitní problém, který byl na základě žádosti prezidia krajského soudu vyřešen až roku 1892, kdy prezidium Vrchního zemského soudu v Praze rozhodlo o stavbě samostatné justiční budovy. Z více variant bylo vybráno místo na severozápadě historické Plzně, ohraničené ulicemi Sedláčkovou, Veleslavínovou, Dominikánskou a Otakarovými sady (sady 5. května), kde se nacházel původní dominikánský klášter (zvaný též Černý), sloužící tehdy jako vojenská nemocnice, a špitál sv. Maří Magdalény s kaplí sv. Václava. Zároveň šlo o jediné místo, kde se dochovala část původního městského opevnění, včetně polokruhové bašty. 23. dubna 1900 byl slavnostně položen základní kámen a už roku 1902 plzeňská stavební společnost Müller a Kapsa předala celý areál krajskému soudu do užívání, který zde zahájil svůj provoz dne 10. listopadu 1902. Názory na střízlivě kasárenský justiční palác byly rozdílné, část plzeňských osobností ho vzhledem k zásahu do historického města nepřivítala s nadšením, tehdejší architekti si ho ale pochvalovali jako „hodnotný článek určitého stavebního a hospodářskoprávního stupně vývoje města Plzně“.[1][6]

Po půlstoletí nerušeného užívání budovy se opět začaly objevovat problémy s nedostatkem místa. Roku 1955 zrušilo ministerstvo vnitra věznici, umístěnou v zadní části areálu, a vězně přesunulo do věznice Bory, přesto to ale nestačilo. K roku 1969 zde již sídlil nejen krajský soud, ale i Okresní soud Plzeň-město, Okresní soud Plzeň-sever, krajská a městská prokuratura a státní notářství pro Plzeň-jih, Plzeň-sever i Plzeň-město. Až roku 1989 se krajská prokuratura odstěhovala do sousedství ve Veleslavínově ulici č. 38, roku 1994 se Okresní soud Plzeň-sever nastěhoval do budovy po bývalé vojenské prokuratuře v ulici E. Beneše (po roce 2008 se do tohoto areálu přesunul ze svého původního sídla v Kamenické ulici, které bylo v zátopovém území a v roce 2002 bylo vyplaveno, i Okresní soud Plzeň-jih[7][8]) a postupně odešly také další justiční instituce. Jako poslední se po adaptaci bývalé školní budovy „Nad Hamburkem“ roku 2001 přemístil Okresní soud Plzeň-město a naopak se zpět přistěhovaly do té doby na jiných místech dislokovaná pracoviště krajského soudu.[1] Severní část komplexu ovšem i tak využívala městská policie. Obě části jsou od roku 1999 chráněny jako nemovitá kulturní památka.[6]

Prezidenti a předsedové
  • 1850–1854: Franz Jelinek
  • 1854: Matyáš Kalina z Jäthensteinu
  • 1855–1860: Johann Hlawaczek
  • 1861–1868: Stanislaus Krátký
  • 1869–1874: Theodor Rislanek, Wenzl Urban
  • 1874–1876: Ignaz Stummer
  • 1876–1879: Erwin Plitzner
  • 1879–1892: Heinrich Kutschera
  • 1892: Johann Kern
  • 1892–1897: Wenzl von Janatsch
  • 1897–1900: Johann Šindelář
  • 1900–1907: Wenzl Boček
  • 1907: Karel Tausch
  • 1907–1908: Karel Wohlmann, František Žák
  • 1909–1914: Johann Böhm
  • 1914–1919: Johann Albrecht
  • 1919–1928: Stanislav Jandečka
  • 1928–1935: Julius Wotawa
  • 1935: Oldřich Kubelka
  • 1936–1939: Josef Čermák
  • 1939–1942: Antonín Růžek
  • 1942–1947: Jan Vaněk
  • 1948–1949: Antonín Hruška
  • 1949–1950: Stanislav Výborný
  • 1950–1952: Karel Karg
  • 1953: Antonín Hruška
  • 1953–1981: Adam Pittner
  • 1981–1989: Jindřich Josef
  • 1990: Miloslav Ungr
  • 1990–1999: Jiří Šilhavý
  • 1999–2013: Zdeněk Jaroš
  • 2013–2020: Miloslav Sedláček
  • od 2020: Alexandr Krysl

Jména jsou uvedena bez akademických titulů, řádů a vyznamenání.[1]

Reference
  1. STRNAD, Josef. 100 let budovy Krajského soudu v Plzni a historický vývoj soudnictví v západočeské metropoli [online]. Knihovna Státního oblastního archivu v Plzni, nedatováno [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.
  2. Nařízení č. 277/1921 Sb., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Klatovech. Dostupné online.
  3. Část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  4. § 13 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
  5. Sněmovní tisk 109. Novela zákona o soudech a soudcích [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 9. období, od 2021 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-02]. Identifikátor záznamu 163276 : soud – Justiční palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  7. MEISSNEROVÁ, Šárka. Justiční areál už je dokončený. Plzeňský deník [online]. 2011-06-24 [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.
  8. HAVLENA, David. Plzeň má třetí justiční palác. Český rozhlas Plzeň [online]. 2011-06-27 [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.