Stará synagoga v Plzni

Dne 17. června 1857 byl slavnostně položen základní kámen synagogy . Dům č. 80, kde dnes sídlí Židovská obec Plzeň,[3] byl odkoupen od města spolu s pozemkem. Položení základního kamene se zúčastnili zástupci města Plzně, představení židovské obce a veřejnost. Rabín Angelus Kafka pronesl slavnostní řeč. Do základů byl dán v mědi rytý dokument se jménem císaře a jmény členů jeho rodiny, jména představených zdejších úřadů a obce, spolu se jmény stavitelů synagogy.

Koncem 18. století se Židé, kteří byli z Plzně vyhnáni roku 1504, opět postupně usazovali. Již od poloviny 19. století se významnou měrou podíleli na přeměně Plzně v důležitou průmyslovou oblast. O vzrůstajícím významu Plzně svědčí i skutečnost, že se v té době sídlo krajského rabinátu přesouvá ze Švihova právě do Plzně a nově vystavěná Stará synagoga tak získává na významu.

Povolení ke stavbě synagogy bylo náboženské obci čítající 41 rodin uděleno v prosinci 1854 a stejně tak byla umožněna i finanční sbírka. Již předtím obec zakoupila na nově se rodícím Říšském (dnes Jižním) Předměstí celou nemovitost s domem, dvorem a zahradou. O položení základního kamene ke stavbě 17. června roku 1857 se píše i v Hruškově Městské pamětní knize.

Pro stavbu byl zvolen jeden z nejvýznamnějších plzeňských stavitelů té doby Martin Stelzer, za jeho spolupracovníka byl vybrán Wenzel Weisner. Synagoga je postavena jako jednolodní, plochostropá, s mimořádně krásným dřevěným interiérem, střízlivě zdobným v novorománském slohu. Ženská galerie o dvou patrech na sloupech je přístupná bočními točitými schody a také po vnějším jednoramenném schodišti při severní stěně, které slouží zároveň jako únikový východ. Uspořádání synagogy odpovídá době – je již reformní, s řadami lavic uprostřed a s vyvýšeným místem pro čtení z Tóry před svatostánkem při východní stěně. Dne 8. dubna 1859 byla nově postavená synagoga vysvěcena.[4]

Dne 14. května 1869 byla synagoga vybavena novými varhany, které postavil C. L. Edenhofer z Regenu. Tyto varhany se však nedochovaly. Byly zničeny a jejich píšťaly byly roztaveny během 1. světové války.

Židovská komunita se časem v Plzni natolik rozrostla, že bylo nutno přistoupit k další stavbě. Nepříliš stará synagoga kapacitou už nepostačovala, a proto vyrostla v roce 1875 v jejím těsném sousedství podle plánů stavitele Meltzera druhá synagoga, nazývaná Pomocná. Byla dokonce vybavena unikátním systémem vytápění, a proto byla hojně užívána v zimních měsících. Obě stavby byly spojeny v patře dřevěnou pavlačí se Starou synagogou, kudy se vcházelo na ženskou galerii, a mezilehlým kamenným schodištěm. Koncem 19. století byl ve dvoře vystavěn ještě dům šamese, správce synagogy. Spojovacím krčkem bylo možno z domu vstoupit přímo do hlavního sálu.[4] Mezi lety 1891 a 1907 sloužil jako rabín židovské obce v Plzni Adolf Poznanski.

Od výstavby Velké synagogy v roce 1893 význam Staré synagogy v kontextu plzeňských synagog značně upadá a budova postupně bez využití chátrá.

Dne 6. března 1939 se členové antisemitského hnutí Vlajka pokusili provést bombové útoky na Starou synagogu a další židovské památky v Plzni. Akce se však nezdařila.[5]

Zrekonstruovaný interiér Staré synagogy v Plzni

Roku 1995 v létě byla Stará synagoga vyklizena a v následujících letech se v ní konaly výstavy a koncerty.[4] Na podzim roku 1997 byla provedena oprava krovu a byla položena nová střešní krytina. Investorem byla Nadace Rudolfa Löwyho a plzeňských židů na záchranu plzeňských synagog.[3] V prosinci roku 2001 byla zahájena částečná rekonstrukce synagogy.[6]

V letech 2010-2014 prošla Stará synagoga rozsáhlou rekonstrukcí v rámci realizace projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v České republice.[7] Díky grantu na záchranu židovských památek v České republice v poválečné době z Evropského fondu pro regionální rozvoj a podařilo se rekonstruovat, restaurovat a zachránit patnáct významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.[4] Zároveň s tím vznikla síť deseti oblastních center prezentace židovské kultury. Nechyběla mezi nimi ani plzeňská Stará synagoga, jíž byla navrácena původní tvář i ztracený půvab. Dotace na projekt Revitalizace židovských památek v České republice, který Federace židovských obcí získala v rámci integrovaného operačního programu 5.1, vypsaného Ministerstvem kultury ČR, umožnila vynaložit v letech 2010-2014 na vybrané památky v lokalitách Boskovice, Brandýs nad Labem, Březince, Jičín, Krnov, Mikulov, Nová Cerekev, Plzeň, Polná a Úštěk částku 280 milionů Kč. Z toho 85 procent pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 procent z rozpočtu českého státu.[8]

Slavnostní znovuotevření se konalo 18. června 2014, kdy vrchní zemský rabín Karol Sidon vnesl Tóru do svaté schrány. Po rekonstrukci je Stará synagoga jedinou z projektu 10 hvězd, ve které je Tóra trvale přítomna a kde se konají bohoslužby.[4]

V roce 2014 získala Stará synagoga též ocenění Stavba roku Plzeňského kraje.[9] a od roku 2019 je synagoga součástí Evropských cest židovského kulturní dědictví,[10] která získala certifikát „Kulturní stezka Rady Evropy“.

Logo Staré synagogy

Stará synagoga je dosud aktivně používána k bohoslužebným účelům členů Židovské obce Plzeň[3] a je celoročně zpřístupněna veřejnosti.

Vnitřní prostor je uspořádán do tří samostatných celků. Sál synagogy je celoročně využíván k pořádání krátkodobých výstav, koncertů a kulturních pořadů, na obou ženských galeriích je pak umístěna stálá expozice.

• 
  Plastika menory ve dvoře
• 
  Interiér, pohled k bimě
• 
  Ženská galerie
• 
  Detail okna

Odkazy