Velká synagoga v Plzni

Velká synagoga byla postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem, a její stavba probíhala v letech 1888 až 1892.[3] Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092,06 zlatých. Jedná se o monumentální stavbu se dvěma 45metrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový rabínský dům, postavený v novorománském slohu.[4]

6. března 1939 se členové antisemitského fašistického hnutí Vlajka pokusili provést bombové útoky na Velkou synagogu a další židovské památky v Plzni. Akce se však nezdařila.[5]

Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště. Po válce byla až do roku 1973 využívána opět k bohoslužebným účelům. Do konce komunistického režimu pak byla opuštěná a chátrala.

Po roce 1989 zaslali představitelé obce stovky prosebných dopisů židovským komunitám v USA, aby získali finanční prostředky na rekonstrukci. Toto úsilí však bylo neúspěšné. Pouze díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky (asi 5 milionů Kč) bylo možné začít s částečnými opravami.[6]

V roce 1992 byla synagoga prohlášena kulturní památkou a v letech 1995 až 1997 prošla rekonstrukcí. Byly dokončeny tři etapy s celkovými hrubými náklady 58 milionů Kč.

Na jaře 1998 při příležitosti židovského svátku Tu bi-švat (11. února) byla synagoga slavnostně znovuotevřena pro veřejnost. Dne 20. září téhož roku v den svátku Roš ha-šana se v synagoze konala první bohoslužba po mnoha letech. Od té doby se zde uskutečnilo velké množství kulturních akcí, např. vystoupení světově známých operních pěvců Petera Dvorského a Josepha Malowanyho nebo fotografické výstavy.

Rekonstrukce synagogy však dosud zdaleka není kompletní; je potřeba dokončit restaurování nástěnných maleb, varhan, truhlářské, kovářské a čalounické práce.[6]