Severní sámština

Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem. Mluví jí 15 000 až 25 000 lidí především v severních částech Norska, Švédska a Finska. Severní sámština patří spolu s ostatními sámskými jazyky do uralské jazykové rodiny mezi skupinu jazyků ugrofinských. Je tedy (kromě ostatních sámských jazyků) příbuzná například s finštinou, estonštinou nebo vzdáleněji s maďarštinou.

Severní sámština
davvisámegiella / sámegiella
Mapa rozšíření jazyka
Rozšířeníviz mapa (číslo 5)
Počet mluvčích15 000–25 000
KlasifikaceUralské jazyky
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení
Kódy
ISO 639-1se
ISO 639-2sme (B)
sme (T)
ISO 639-3sme
Ethnologuesme
Wikipedie
se.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
rozšíření severní sámštiny označuje č. 5

Historie

Severní sámština byla poprvé podrobně popsána norským knězem a lingvistou Knudem Leemem v roce 1748 v publikaci En lappisk Grammatica efter den Dialect, som bruges af Field-Lapperne udi Porsanger-Fiorden a ve slovnících z let 1752 a 1768. Jedním z Leemových kolegů byl Anders Porsanger, jenž studoval mimo jiné na Trondheimské katedrální škole. Jeho práce ale nemohly být publikovány kvůli tehdejším rasistickým postojům vůči Sámům. Většina jeho prací zmizela.

Kořeny současného pravopisu severní sámštiny položil dánský filolog Rasmus Rask, který v roce 1832 publikoval dílo Ræsonneret lappisk sproglære efter den sprogart, som bruges af fjældlapperne i Porsangerfjorden i Finmarken. En omarbejdelse af Prof. Knud Leems Lappiske grammatica. Raskův pravopis, inspirovaný pravopisem českým, stál na principu jedna hláska – jedno písmeno. Všechny pozdější typy pravopisu severní sámštiny byly založeny na Raskově systému, zatímco například lulejská sámština a jižní sámština používají pravopis založený především na švédštině a norštině. Následování Raskova systému znamenalo, že některá písmena používají diakritiku (č, đ, ŋ, š, ŧ, ž), což při psaní na počítači až do vynalezení Unicodu představovalo značné potíže.
Lze říci, že severní sámština byla popsána lépe než norština před tím, než Ivar Aasen publikoval svou gramatiku norštiny.

Severní sámština je stále užívána ve třech různých státech, z nichž každý používal po mnoho let vlastní severosámský pravopis. Při překladu bible do severní sámštiny, v prvních sámských novinách, Saǥai Muittalægje, a v náboženských novinách Nuorttanaste byl používán Friisův pravopis. Nor Konrad Nielsen vytvořil vlastní pravopis pro slovník Lappisk ordbok. V roce 1948 byly norský a švédský pravopis sloučeny v jeden, nazvaný Bergsland-Ruongův pravopis, nicméně v Norsku se příliš neuchytil. Navíc tehdejší moc zakázala praktické užívání sámštiny. V roce 1979 byla přijata oficiální verze pravopisu severní sámštiny pro Norsko, Švédsko i Finsko.

V současnosti je severní sámština úředním jazykem ve dvou norských krajích (fylke), Finnmark a Troms, a v šesti obcích (Kautokeino, Karasjok, Nesseby, Tana, Porsanger a Kåfjord).
Sámové narození před rokem 1977 se neučili ve škole psát sámsky.

Pravopis

Severní sámština má více verzí pravopisu. V roce 1979 byla přijata oficiální verze, která byla naposledy upravena roku 1985. Jazyk je psán v rozšířené verzi latinské abecedy.

A aÁ áB bC cČ čD dĐ đE eF fG g
aábecečedeđeeeffge
/ɑ//a//b//ts//tʃ//d//ð//e//f//ɡ/
H hI iJ jK kL lM mN nŊ ŋO oP p
hoijekoellemmenneŋŋope
/h//i//j//k//l//m//n//ŋ//o//p/
R rS sŠ šT tŦ ŧU uV vZ zŽ ž
erressteŧeuveez
/r//s//ʃ//t//θ//u//v//dz//dʒ/

V některých starší publikacích lze místo Č/č, Š/š a Ž/ž nalézt Ć/ć, Ś/ś, Ź/ź.

Dialekty

Severní sámštinu lze rozdělit do tří větších nářečních skupin: tornedalské, finmarské a přímořské.

Gramatika

Severní sámština je převážně flektivní a aglutinační jazyk, takže tvary lexému se neliší jen co do připojeného sufixu, ale bývá změněn i slovní kořen. Důležitým gramatickým jevem je – jako v některých jiných ugrofinských jazycích (např. finština, estonština) – střídání kmenových souhlásek.

Pády

Severní sámština disponuje sedmi pády. Protože genitiv a akuzativ jsou s výjimkou některých zájmen homonymní, lze případně tvrdit, že pádů je jenom šest.

Kromě nominativu a genitivu singuláru se tvoří všechny pády pomocí koncovek. Každá koncovka má dvě varianty. Kratší pro vokalický kmen a druhá, která je prodloužená o vokál, pro kmen konsonantní.

pád přípona singuláru přípona plurálu
Nominativ   -t / -at
GenitivAkuzativ -id / -iid
Lokativ -s / -is -in / -iin
Illativ -i / -ii -ide / -iidda
Komitativ -in / -iin -iguin / -iiguin
Essiv -n / -in -n / -in

Essivní sufix -n je stejný jak v singuláru, tak v plurálu, takže například slovo mánnán znamená „jako dítě“ i „jako děti“.


Zájmena

Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, plurál a duál. Následující tabulka ukazuje osobní zájmena v nominativu a genitivu/akuzativu.

  česky nominativ česky genitiv
1. osoba (singulár)munmůjmu
2. osoba (singulár)tydontvůjdu
3. osoba (singulár)on/ona/onosonjeho/jejísu
1. osoba (duál)my (2)moainášmunno
2. osoba (duál)vy (2)doaivášdudno
3. osoba (duál)oni/ony/ona (2)soaijejichsudno
1. osoba (plurál)mymiinášmin
2. osoba (plurál)vydiivášdin
3. osoba (plurál)onisiijejichsin


Další tabulka ukazuje skloňování zájmena son (on/ona/ono):

  Singulár Duál Plurál
Nominativsonsoaisii
Genitiv-Accusativsusudnosin
Lokativsussudnossis
Illativsutnjesudnuidesidjiide
Komitativsuinnasudnuinsinguin
Essivsuninsudnonsinin

Číslovky

SeverosámskyČesky
oktajeden
guoktedva
golbmatři
njeallječtyři
vihttapět
guhttašest
čiežasedm
gávcciosm
ovccidevět
logideset

Slovesa

V sámštině se slovesa dělí do 3 skupin podle toho, zda v nich dochází ke střídání stupňů a podle počtu slabik:

  • Sudoslabičná slova, ve kterých dochází ke střídání (boahtit – přijít)
  • Lichoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (veahkehit – pomáhat)
  • Sudoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (čohkkát – sedět)

Osoba

Severosámská slovesa rozlišují tři mluvnické osoby:

  • 1. osoba
  • 2. osoba
  • 3. osoba

Slovesný způsob

Severní sámština má čtyři slovesné způsoby:

  • indikativ
  • imperativ
  • kondicionál
  • potenciál


Imperativ

  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár)bohtonveahkehehkončohkkájehkon
2. osoba (singulár)boađeveahketčohkká
3. osoba (singulár)bohtosveahkehkosčohkkájehkos
1. osoba (duál)boahttuveahkeheadnučohkkájeadnu
2. osoba (duál)boahttiveahkeheahkkičohkkájeahkki
3. osoba (duál)bohtoskaveahkehehkoskačohkkájehkoska
1. osoba (plurál)bohtotveahkehehkotčohkkájednot
2. osoba (plurál)bohtetveahkehehketčohkkájeahkkot
3. osoba (plurál)bohtosetveahkehehkosetčohkkájehket

Kondicionál

Kondicionál se tvoří připojením sufixu -š- ke kmeni ve slabém stupni sudoslabičných slov a znaku -ivčče- ke konsonantnímu kmeni lichoslabičných slov. K sufixu se pojí navíc préteritní znak a preteritní sada koncovek.

  dívat se mluvit
1. osoba (singulár)geahčašinmuitalivččen
2. osoba (singulár)geahčašitmuitalivččet
3. osoba (singulár)geahčašiimuitalivččii
1. osoba (duál)geahčašeimmemuitalivččiime
2. osoba (duál)geahčašeiddemuitalivččiide
3. osoba (duál)geahčašeiggamuitalivččiiga
1. osoba (plurál)geahčašeimmetmuitalivččiimet
2. osoba (plurál)geahčašeiddetmuitalivččiidet
3. osoba (plurál)geahčašedjemuitalivčče


Číslo

Slovesa v severní sámštině rozlišují tři mluvnická čísla:

Čas

Severní sámština má dva jednoduché časy:

  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár)bohtenveahkehinčohkkájin
2. osoba (singulár)bohtetveahkehitčohkkájit
3. osoba (singulár)bođiiveahkehiičohkkái
1. osoba (duál)bođiimeveahkeheimmečohkkáime
2. osoba (duál)bođiideveahkeheiddečohkkáide
3. osoba (duál)bođiigaveahkeheiggačohkkáiga
1. osoba (plurál)bođiimetveahkeheimmetčohkkáimet
2. osoba (plurál)bođiidetveahkeheiddetčohkkáidet
3. osoba (plurál)bohteveahkehedječohkkájedje
  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár)boađánveahkehančohkkán
2. osoba (singulár)boađátveahkehatčohkkát
3. osoba (singulár)boahtáveahkehačohkká
1. osoba (duál)bohteveahkehetnečohkkájetne
2. osoba (duál)bohtibeahttiveahkeheahppičohkkábeahtti
3. osoba (duál)boahtibaveahkeheabačohkkába
1. osoba (plurál)boahtitveahkehitčohkkát
2. osoba (plurál)boahti'behtetveahkehehpetčohkkábehtet
3. osoba (plurál)bohtetveahkehitčohkkájit


a dva složené časy:

Negativní sloveso

Severní sámština má (jako ostatní sámské jazyky, finština či estonština) tzv. negativní sloveso čili záporové sloveso, které se časuje podle slovesného způsobu, osoby a čísla.

   Ind. pres.               Imperativ               Optativ                      Supinum?
   sg.  du.     pl.         sg.    du.     pl.      sg.    du.      pl.          sg.    du.     pl.                        
1  in   ean     eat      1  –      –       –     1  allon  allu     allot     1  aman   amame   amamet
2  it   eahppi  ehpet    2  ale    alli   allet  2  ale    alli     allet     2  amat   amade   amadet
3  ii   eaba    eai      3  –      –       –     3  allos  alloska  alloset   3  amas   amaska  amaset

Užitečné fráze

Severosámsky Česky
Buorre iđit!Dobré ráno!
Buorre beaivi!Dobrý den!
Buorre eahket!Dobrý večer!
Hei!Ahoj!
Mii du namma lea?Jak se jmenuješ?
Mu namma lea...Jmenuji se...
Giitu!Děkuji!
Mii gullo?Jak se máš?
Mo hurgá?Co se děje?
Leage buorreNemáš zač
Oaidnaleapmai!Brzy se uvidíme!
Oaidnaleadnu ihttin!Uvidíme se zítra!
Gulahallu!Uvidíme se!
Buorre idja!Dobrou noc!
Buorrán jođánit!Brzy se uzdrav!
Somás šaddanbeaivvi!Všechno nejlepší k narozeninám!
Olu lihkku!Gratuluju!
Moaihan riŋgestalle!Zavolám ti!
Man boaris don leat?Kolik je ti let?
Gos don leat eret?Odkud jsi?
Maid lohket?Promiň, cože?
In áddeNechápu to
Nu falRozumím
Jo / IiAno / Ne
Veahket!Pomoc!
Rusit!Žehnej vám!
Somá deaivvaditRád tě poznávám!
Buriid juovllaid!Veselé Vánoce!
Buorre ođđajagi!Šťastný nový rok!
Ándagassii!Promiň!
Cealkke dearvvuođaid!Pozdrav!
Giitu bovdehusasDěkuji za pozvání
Buresboahtin!Vítejte!
Somá oaidnalit!Rád tě vidím!
Buorre geasi!Pěkné léto!
Buresboahtin!Hezký den!
Man olu diibmu lea?Kolik je hodin?
Buorre mátkki!Užijte si výlet!
Báze dearvanRozloučení!
Somás vahkkoloahpa!Užijte si víkend!
Bures mannáMám se dobře
Funet mannáMám se špatně

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

severní sámština

Buot olbmot leat riegádan friddjan ja olmmošárvvu ja olmmošvuoigatvuođaid dáfus . Sii leat jierbmalaš olbmot geain lea oamedovdu ja sii gálggaše leat dego vieljačagat.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990 ISBN 82-00-07369-6

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern Sami na anglické Wikipedii.


    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.