Dvojné číslo

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština, sámské jazyky nebo lužická srbština, částečně čeština a srbština. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.

Čeština

Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.

Duál u podstatných jmen

Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.

Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců.

Duál u číslovek

Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Správný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.

Duál v nespisovné mluvě

V obecné češtině se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma kamarádama. Také se objevuje duálový tvar v plurálu u číslovek, např. saň s třema hlavama. Stejný jev není vlastní jen obecné češtině, ale má své místo také v některých dialektech (například ve slováckých nářečích).

Další příklady

  • Pes stál dvěma nohama ve vodě. – obě slova mají příponu -ma vycházející z dvojného čísla
  • Setkal se se dvěma ženami. – dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě
  • Musel se podělit ještě se třemi osobami. – obě slova neovlivněna dvojným číslem mají koncovku -mi

Polština

Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.

Příklady

  • oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál)
  • uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál) i uszyma (duál)
  • dziesięć – dzieścia – dzieści (deset)
    • 10 = dziesięć
    • 20 = dwadzieścia
    • 30 = trzydzieści
    • 40 = czterdzieści
  • sto – ście – sta (sto)
    • 100 = sto
    • 200 = dwieście
    • 300 = trzysta
    • 400 = czterysta

Chorvatština a srbština

V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, které se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.

jednotné číslo 1 vuk
množné číslo (bez číslovky) vukovi
duál (jednotný genitiv) 2, 3, 4 vuka
množné číslo s číslovkou (množný genitiv) 5 vukova

Slovinština

Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.

Příklad

Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):

pádsingulárduálplurál
nominativ fant; punca ; mestofanta; punci; mestifantje; punce; mesta
genitiv fanta; punce; mestafantov; punc; mestfantov; punc; mest
dativ fantu; punci; mestufantoma; puncama; mestomafantom; puncam; mestom
akuzativ fanta; punco; mestofanta; punci; mestifante; punce; mesta
lokativ (pri) fantu; punci; mestu(pri) fantih; puncah; mestih(pri) fantih; puncah; mestih
instrumentál (s) fantom; punco; (z) mestom(s)fantoma; puncama; (z) mestoma(s) fanti; puncami; (z) mesti

Ruština

V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, které se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.

Příklad

jednotné číslo 1 новый завод1 новая школа1 новое платье
plurál bez číslovky новые заводыновые школыновые платья
duál (genitiv j. č.) 2, 3, 4 новых завода2, 3, 4 новые школы2, 3, 4 новых платья
plurál s číslovkou (genitiv mn. č.) 5 новых заводов5 новых школ5 новых платьев

Skloňování číslovky dvě

Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka

jazyknominativ
akuzativ
vokativ
genitiv
lokativ
dativinstrumentál
staroslověnštinaдъва (dǔva) (muž.)
дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.)
дъвою (dǔvoju)дъвѣма (dǔvěma)дъвѣма (dǔvěma)
běloruštinaдва (muž./stř.)
дзве (žen.)
двух (muž./stř.)
дзвюх (žen.)
двум (muž./stř.)
дзвюм (žen.)
двума (muž./stř.)
дзвюма (žen.)
češtinadva (muž.)
dvě (žen./stř.)
dvoudvěmadvěma
chorvatštinadva (muž./stř.)
dvije (žen.)
dvoje/dvojice (muž./stř.)
dviju (žen.)
dvama (muž./stř.)
dvima/dvijema (žen.)
dvama (muž./stř.)
dvima/dvijema (žen.)
lužická srbštinadwaj (muž.)
dwě (žen./stř.)
dwejudwěmajdwěmaj
polštinadwaj1/dwóch (muž. osoby)
dwa (muž. ost./stř.)
dwie (žen.)
dwu / dwóchdwu / dwómdwoma (muž./stř.)
dwiema (žen.)
ruštinaдва (muž./stř.)
две (žen.)
двухдвумдвумя
srbštinaдва/dva (muž./stř.)
две/dve (žen.)
двају//dvaju (muž./stř.)
двеју/dveju (žen.)
двома/dvoma (muž./stř.)
двема/dvema (žen.)
двома/dvoma (muž./stř.)
двема/dvema (žen.)
slovenštinadvaja (muž. živ.), dva (muž. neživ.)/ dvoch (muž. živ.), dva (muž. neživ.)
dve(žen./stř.)
dvochdvomdvoma / dvomi
slovinštinadva (muž.)
dve (žen./stř.)
dvehdvemadvema
ukrajinštinaдва (muž./stř.)
дві (žen.)
двохдвомдвома

1) jenom v nominativu

Další příklady

Makedonština

jednotné čísloduálplurál
konj (kůň – střední rod)konjakonji
čekor (krok – muž. rod)čekoračekori
čas (hodina – žen. rod)časačasovi

Litevština

jednotné čísloduálplurál
vyras (muž)vyruvyrai
mergina (děvče)merginimerginos
einu (jdu)einavaeiname

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.