Rudolf Bruntálský z Vrbna

Pocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803). Od mládí sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra (1837), v roce 1846 odešel do výslužby. V letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.[pozn. 1] Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[1] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[2]

Poté odešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího. Byl též c. k. tajným radou a komořím. V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.[3]

V roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893), který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).