Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal

Pocházel z mladší hořovické větve rodu. Jeho otcem byl Eugen Dominik Rudolf (1786-1848), držitel panství Hořovice se železárnami v Komárově. Jeho dědečkem byl Rudolf z Vrbna a Freudenthalu, zakladatel věhlasu železáren v Komárově na hořovickém panství. Rudolf Eugen se v mládí věnoval úspěšně správě rodinného statku.[2]

V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[3] Podle některých zdrojů zasedal na sněmu až do roku 1869.[4] Na sněmu působil na postu předsedy komise pro delegování poslanců do Říšské rady. Vystupoval hlavně k tématům majetkovým a finančním.[4]

Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie velkostatkářská). 17. června 1863 složil opětovně slib.[5] K roku 1861 se uvádí jako c. k. komorník a statkář, bytem ve Vídni.[6]

V roce 1867 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (horní, nevolená, komora Říšské rady) a zastával po delší dobu funkci jejího místopředsedy. Stranicky se profiloval jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik), respektive její šlechtické odnože, Strany ústavověrného velkostatku. Vedl po několik let prezídium komise pro státní dluh.[2]

Od roku 1870 zastával funkci generálního intendanta Hoftheatru ve Vídni. V roce 1863 byl jmenován tajným radou, roku 1874 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. Měl titul rytíře Řádu zlatého rouna.[2][1]

Neoženil se,[2] ale přihlásil se k svému nemanželskému synovi Karlu Freudenthalovi.

Hrabě Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna zemřel ve Vídni roku 1883.[1] Jeho tělo bylo převezeno do rodinné hrobky v Holešově,[2] na panství, které mu dříve patřilo.[1]