Christian Kinsky

Zámek Matzen-Raggendorf v Dolních Rakousích

Pocházel ze starého českého rodu Kinských, patřil k potomstvu chlumecké hraběcí větve. Byl synem c.k. polního podmaršála Kristiána Kinského (1776–1835), který z rodového dědictví převzal dolnorakouská panství Matzen a Angern a založil tvz. matzenskou linii Kinských. Kristián Josef se narodil v Budapešti, kde tehdy jeho otec působil jako vojenský velitel. Studoval ve Vídni, poté sloužil v armádě, kterou opustil v roce 1849 s hodností nadporučíka.[2]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od počátku 60. let 19. století byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu. Zemský sněm ho 24. března 1863 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie velkostatkářská.[2] 17. června 1863 složil slib.[3] Zemský sněm ho do Říšské rady opětovně delegoval roku 1867 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, znovu za velkostatkářskou kurii v Dolní Rakousích. Mandát za týž obvod obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879.[3]

Stranicky se profiloval jako člen Strany ústavověrného velkostatku (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[4]

V letech 1884–1893 působil jako zemský maršálek Dolních Rakous, tedy předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy (v některých jiných zemích monarchie byl tento post nazýván zemský hejtman).[5] Byl též c.k. komořím (1851), později se stal tajným radou (1886). Za zásluhy obdržel Řád železné koruny II. třídy (1884), nakonec byl v roce 1889 jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.

V roce 1854 se ve Vídni oženil s hraběnkou Terezií Bruntálskou z Vrbna (1828–1905), dcerou císařského nejvyššího lovčího Rudolfa Bruntálského z Vrbna (1801–1874). Z jejich manželství pocházelo pět synů, vnuk Paul Kinský (1893–1963) byl posledním mužským potomkem matzenské linie Kinských.[6]