Rudolf Apponyi
Rudolf hrabě Apponyi (Rudolf Graf Apponyi von Nagy Appony / Rezsö gróf Apponyi de Nagy Appony) (1. srpna 1812, Karlsruhe – 31. května 1876, Benátky) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z uherské šlechtické rodiny. Od mládí působil v diplomatických službách, později proslul jako dlouholetý velvyslanec ve Velké Británii (1856–1871), svou kariéru zakončil jako velvyslanec ve Francii (1871–1876). Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
| Rudolf hrabě Apponyi | |
|---|---|
 Hrabě Rudolf Apponyi jako rakouský velvyslanec ve Velké Británii | |
| Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii | |
| Ve funkci: 1871 – 1876 | |
| Předchůdce | Richard Klemens Metternich |
| Nástupce | Felix Wimpffen |
| Rakousko-uherský velvyslanec ve Velké Británii | |
| Ve funkci: 1856 – 1871 | |
| Předchůdce | František de Paula z Colloreda-Waldsee |
| Nástupce | Friedrich Ferdinand von Beust |
| Rakouský vyslanec v Bavorsku | |
| Ve funkci: 1853 – 1856 | |
| Předchůdce | Valentin Esterházy |
| Nástupce | Edmund Hartig |
| Rakouský vyslanec v Sardinii | |
| Ve funkci: 1849 – 1853 | |
| Předchůdce | Karl Ferdinand Buol-Schauenstein |
| Nástupce | Ludvík Paar |
| Narození | 1. srpna 1812 Karlsruhe |
| Úmrtí | 31. května 1876 (ve věku 63 let) Benátky |
| Choť | Anna Alexandrovna Benckendorff |
| Rodiče | Antonín Apponyi a Maria Therese, Gräfin Nogarola |
| Děti | Sándor Apponyi |
| Profese | diplomat |
| Commons | Rudolph Apponyi (ambassador) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Pocházel z významného uherského šlechtického rodu Apponyiů, byl starším synem diplomata hraběte Antonína Apponyiho (1782–1852). Narodil se v Karlsruhe (jeho otec byl tehdy vyslancem v Bádensku). Dětství strávil s otcem v Itálii a Francii, po otcově vzoru vstoupil v mládí do diplomatických služeb a brzy se dostal k vyšším postům. Byl rakouským vyslancem v Bádenském velkovévodství (1847–1849), kde souběžně vykonával funkci diplomatického zástupce pro Hesensko. V revolučních letech 1848–1849 byl krátce vyslancem v Toskánsku, poé vyslancem v Sardinském království (1849–1853). Následovala diplomatická mise v Bavorsku (1853–1856). Patnáct let strávil v Londýně (1856–1871), kde byl napřed vyslancem a od roku 1860 velvyslancem. I když patřil ke zkušeným diplomatům, v klíčových momentech mezinárodních konfliktů se mu nepodařilo vyjednat britskou podporu pro Rakousko (válka se Sardinií, 1859, prusko-rakouská válka, 1866). Svou diplomatickou kariéru zakončil jako velvyslanec ve Francii (1871–1876). Odvolán byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů koncem dubna 1876 a o měsíc později zemřel v Benátkách. Byl též c.k. tajným radou (1854) a komořím (1830). Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu (1861) a velkokříž Řádu sv. Štěpána (1871), v roce 1865 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.
Rodina
V roce 1840 se v Petrohradě oženil s hraběnkou Annou Alexandrovnou Benkendorffovou (1818–1900), c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou ruského generála a policejního ministra Alexandra Benkendorffa (1781–1844), svatebního úřadu se zúčastnil i car Mikuláš I. Měli spolu dvě děti, syn Alexandr (1844–1925) proslul jako sběratel umění a byl nejvyšším komořím Uherského království. Dcera Helena (1848–1914) se provdala za knížete Paola Borghese. Přes svou manželku byl Rudolf Apponyi spřízněn s významnými představiteli nejvyšší ruské šlechty, jeho švagry byli kníže Grigorij Petrovič Volkonskij a kníže Sergej Viktorovič Kočubej.
Rudolfův bratranec Jiří Apponyi (1808–1899) patřil k významným osobnostem uherské politiky 19. století, byl mimo jiné nejvyšším kancléřem.
Související články
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 2.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 544–545 ISBN 80-7185-057-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Apponyi na Wikimedia Commons - Rudolf Apponyi in: Österrichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 dostupné online
- Rodokmen Apponyiů dostupné online
