Ludvík Paar

Ludvík Jan Křtitel Emanuel hrabě Paar (německyLudwig Johann Baptist Emanuel Graf von Paar; 26. března 1817, Vídeň6. ledna 1893, Merano) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z vysoce postaveného šlechtického rodu. Celou kariéru strávil v diplomatických službách, zastával funkce vyslance v italských a německých zemích, působil také v severní Evropě (Švédsko, Dánsko), nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).

Ludvík hrabě Paar
Rakousko-uherský velvyslanec ve Vatikánu
Ve funkci:
1873  1888
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlois Kübeck von Kübau
NástupceFriedrich Revertera
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci:
1872  1873
PředchůdceKarl von Eder
NástupceGustav Kálnoky
Ve funkci:
1866  1869
PředchůdceKarl Franckenstein
NástupceKarl von Eder
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku
Ve funkci:
1869  1872
PředchůdceJosef Werner
NástupceKarl Franckenstein
Rakouský vyslanec v Hesensku
Ve funkci:
1863  1866
PředchůdceLadislaus Karnicki
Nástupcediplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1859  1863
PředchůdceFerdinand Langenau
NástupceLadislaus Karnicki
Rakouský vyslanec v Modeně
Ve funkci:
1857  1859
PředchůdceEduard Lebzeltern
Nástupcediplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec v Sardinii
Ve funkci:
1853  1857
PředchůdceRudolf Apponyi
Nástupceúřad neobsazen

Narození26. března 1817
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. ledna 1893 (ve věku 75 let)
Merano
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul hrabě
Choť(1858) Marianna Esterházyová (1834–1863)
RodičeJan Karel Paar (1772–1819) a Marie Aloisie z Cavriani (1783–1861)
DětiLudvík Kazimír (1859–1912)
Alfred Maria (1861–1861)
Karel Ludvík (1863–1894)
Příbuzníbratr: Karel Paar (1804–1881)
švagr: František Serafín Kuefstein (1794–1871)
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Erb rodu Paarů

Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejmladší potomek knížete Jana Karla Paara (1772–1819), po matce Marii Aloisii (1783–1861) byl potomkem rodu Cavrianiů.[1] Od mládí působil v rakouských diplomatických službách, k vyšším postům se dostal v 50. letech 19. století v italských zemích. Nejprve byl vyslancem v Sardinském království (1853–1857) a pak v Modenském vévodství (1857–1859), kde byl akreditován zároveň jako diplomatický zástupce pro Parmu. Itálii opustil po rakousko-sardinské válce a na postu vyslance přešel do Stockholmu (1859–1863). Poté působil v německých zemích, v letech 1864–1866 byl vyslancem v Hesensku, kde jeho mise skončila připojením této země k Prusku. Od prosince 1866 byl tři roky rakousko-uherským vyslancem v Dánsku, do Kodaně se pak vrátil ještě krátce v letech 1872–1873, mezitím zastával post vyslance v Saském království (1869–1872). Nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888). Byl též c. k. komořím (1856) a tajným radou (1866). Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1866), několik vyznamenání získal také na zahraničních misích (papežský Řád Pia IX., saský Řád Albrechtův nebo švédský Řád polární hvězdy).[2] Proslul také jako sběratel umění, shromáždil hodnotnou sbírku autogramů slavných osobností. Mimo jiné získal do svého vlastnictví dětské housle Wolfganga Amadea Mozarta, které po jeho smrti potomci věnovali Mezinárodní nadaci Mozarteum.

Rodina

V roce 1858 se v Modeně oženil s hraběnkou Mariannou Esterházyovou (1834–1863), která zemřela již po pěti letech manželství ve Stockholmu. Měli spolu tři syny, Ludvík Kazimír (1859–1912) a Karel Ludvík (1863–1894) zůstali svobodní, prostřední Alfred Maria (1861) zemřel krátce po narození ve Stockholmu.

Ludvíkův nejstarší bratr kníže Karel Paar (1804–1881) byl majitelem velkostatků v Čechách (Bechyně) a dědičným členem rakouské panské sněmovny. Jejich švagrem byl dlouholetý diplomat a později předseda rakouské panské sněmovny hrabě František Serafín Kuefstein (1794–1871).

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, 19. díl; Praha, 1902 (reprint 2000), s. 2 ISBN 80-7185-057-8
  2. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882, s. 87, 205, 212 dostupné online

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.