Rousínov

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Rousínov u Vyškova. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Václava. Místním knězem je Andrzej Wasowicz, farář. [8] Při censu prováděném v roce 2011 se 1387 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 992 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 843 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce), dále 2 k pravoslavné, 33 k Církvi československé husitské, 8 k českobratrským evangelíkům a 2 ke Svědkům Jehovovým. Úhrnem 1 534 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 394 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[6]

Město náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z pěti měst okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 5 členů.[9]

Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2014–2018 ve dnech 10. října a 11. října 2014 byla v Rousínově volební účast 49,76 %.[10]

Rousínovská synagoga

Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl novým starostou zvolen lídr seskupení ProRousínovsko Jiří Lukášek. Ve funkci tak po dvanácti letech vystřídal dosavadního starostu Františka Havíře. Ten před hlasováním zhodnotil uplynulá tři volební období, kdy stál v čele města, s tím, že Rousínov je nejlépe hospodařícím městem v republice. Podařilo se vybudovat například vodohospodářskou infrastrukturu, sportoviště nebo dům chráněného bydlení.[11]

Rousínov se člení na sedm částí, které leží na pěti katastrálních územích:

• k. ú. Rousínov u Vyškova – části Rousínov, Rousínovec a Slavíkovice
• k. ú. Čechyně – část Čechyně
• k. ú. Královopolské Vážany – část Královopolské Vážany
• k. ú. Kroužek – část Kroužek
• k. ú. Vítovice – část Vítovice

Rousínov se na přelomu 19. a 20. století stal kulturním centrem okolních 11 obcí. Kdysi městská královská obec si získala věhlas v nábytkářském průmyslu. Bohatá bednářská cechovní tradice vedla k založení větších nábytkářských podniků. Jako první vznikl v roce 1864 podnik Ambrože Sedlmajera a druhý hned na to Jana Osolsobě. Před první světovou válkou jich zde bylo již dvanáct a před druhou nevídaných 72. Největším nábytkářským podnikem po druhé světové válce byly UP závody se 3000 zaměstnanci (1962). Dalšími předními podniky ve městě byly – státní výrobna autodílů, Dřevodílo či cihelny Gustava Klimeta.[3] Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno ve Slavíkovicích a v Rousínovci v letech 1956 a 1957. Tehdy obdělávalo 577 ha půdy a mělo 155 zaměstnanců.[3] Největším podnikem v Rousínově byly nábytkářské UP závody, později Tusculum, a.s. s 500 zaměstnanci, které převzala společnost JITONA Soběslav a v srpnu 2008 závod uzavřela a propustila téměř všechny zaměstnance.

Dnešními předními podniky v Rousínově jsou:

• EDP European Data Project s tisícovkou zaměstnanců (sídlící v Komořanech, v Rousínově velká výroba v bývalém ROSTROJi)
• Skromet s.r.o. – zámečnická firma
• FEROBET s.r.o. – výroba betonových stavebních prvků
• Dřevodílo Rousínov, v.d. – truhlářství
• Dýhy Večeřa a spol.
• Devon Rousínov, s.r.o. – firma na zpracování plastů
• EURO NÁŘADÍ s.r.o. - velkoobchod nářadím (sídlící v areálu JITONY)

V Rousínově je jedna veřejná základní škola (na ulici Habrovanská), jedna alternativní soukromá základní škola Prameny (založena v roce 2015) a jedna mateřská škola (na ulici Habrovanská). Nachází se zde i Základní umělecká škola Františka Sušila se zaměřením na výuku hudebních, výtvarných a tanečních oborů (na Sušilově náměstí).

Největší vybudovanou střední školou v Rousínově bylo Střední odborné učiliště nábytkářské (SOUN Rousínov), které kvůli úbytku učňů převzala Integrovaná střední škola Slavkov u Brna, která měla v Rousínově odloučené pracoviště pro výuku autoklempířů. V současnosti se v areálu rousínovského učiliště vyučuje již jen praxe pro několik málo studentů školy.

V Rousínově působí několik sportovních organizačních spolků. Mezi největší lze považovat Tělovýchovnou Jednotu Framoz s 577 aktivními členy a 4 oddíly, která vlastní fotbalový stadion se zatravněným hřištěm, 2 tenisovými kurty a škvárovým tréninkovým hřištěm. Mezi další sportovní zařízení, jež lze ve městě využít patří zimní stadion, fotbalový stadion, tenisové kurty a dvě tělocvičny základních škol. Tradici zde má i požární sport. Město též pořádá sportovní akce převážně regionálního charakteru. Na podzim roku 2011 byla otevřena nová sportovní hala.

Sbor dobrovolných hasičů funguje od roku 1883, ale až v roce 1997 byla původní organizace a výjezdní jednotky převedena na samostatnou jednotku města Rousínova. JSDH s 19 členy patří do kategorie JPO III, má k dispozici tři zásahová vozidla její vybavení jí umožňuje zásahy jak u požárů, tak u většiny mimořádných událostí.

• ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov: Národohospodářská propagace Československa, 1936.
• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.

• Římskokatolická farnost Rousínov u Vyškova
• TJ Tatran Rousínov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rousínov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rousínov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rousínov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Městská knihovna Rousínov
• JSDH města
• Historie židovské komunity v Rousínově
• Sportovní hala Rousínov
• Základní škola Rousínov
• Mateřská škola Rousínov